Radikální hnutí Hamás bude v rámci rýsující se dohody propouštět rukojmí po částech. Výměnou za klid zbraní by mělo propustit zhruba 12 či 13 zajatců denně, řekl dnes pro Times of Israel izraelský vládní zdroj. Izrael propustí některé palestinské vězně, jak původně Hamás požadoval, a zavede dočasné příměří.
Podle Reuters se izraelská vláda chystá schválit dohodu, která počítá s propuštěním 50 lidí unesených Hamásem výměnou za osvobození 150 palestinských vězňů až pětidenním příměřím. V úspěch dohody věří i americký prezident Joe Biden. "Jsme velmi blízko," řekl novinářům.
Osud zbylých rukojmích je zatím nejasný. Hamás během krvavého útoku 7. října zadržel zhruba 240 lidí, z toho aktuálně vězní asi 210 z nich. Zbytek má zadržovat skupina Palestinský Islámský džihád.
Podle serveru Times of Israel by Izrael mohl v rámci dohody propustit až 300 palestinských vězňů, nebudou mezi nimi ale lidé odsouzení za vraždu. Mělo by jít především o ženy a mladistvé. Dohoda také počítá s obnovením dodávky paliva a zboží do Pásma Gazy. Palivo bude do Pásma Gazy dodáváno pouze v době dočasného příměří.
O dohodě dnes už informovalo i hnutí Hamás. Na sociální síti Telegram politický vůdce hnutí Ismáíl Haníja napsal: "Jsme blízko dosažení dohody o příměří." Vysoce postavení představitelé Izraele a palestinského militantního hnutí Hamás přitom ještě v pondělí popřeli tvrzení, že by dosáhli dohody o příměří a výměně rukojmí.
Katarský premiér Muhammad bin Abdarrahmán Ál Sání už v neděli prohlásil, že dosažení dohody o osvobození rukojmí v současnosti závisí už jen na "méně důležitých" praktických otázek. Víru v brzké dosažení této dohody vyjádřil v pondělí i americký prezident Joe Biden.
Základy dohody vznikly během několikatýdenních jednání v katarském Dauhá mezi Izraelem, USA a Hamásem, kde katarští zástupci zastupovali radikální hnutí. Do poslední chvíle však nebylo jasné, zda Izrael souhlasí s pozastavením své ofenzívy v Gaze, kterou inicioval krvavý útok ze 7. října ze strany Hamásu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu naznačil, že se vedou jednání o propuštění alespoň části rukojmích, ale zatím nechtěl sdělit podrobnosti. O osudu rukojmích panují obavy, což spolu s rostoucím počtem palestinských civilních obětí v Gaze zvyšuje tlak na izraelskou vládu. Více než 100 zemí, včetně Spojených států jako hlavního spojence Izraele, vyzvalo k okamžitému přerušení bojů.
Rozhodnutí o přijetí dohody je pro Izrael komplikované, přičemž premiér Netanjahu čelí tlaku jak k návratu rukojmích, tak k tomu, aby jejich propuštění nebylo považováno za směnný obchod.
Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.
Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.
Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.
V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.
Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.
Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.
Jeremy Clarkson, známý moderátor pořadů jako Top Gear, a nyní také populární farmář, odhalil, co čeká jeho úspěšný pořad Clarksonova farma, jehož pátá řada je již natočena. Zároveň přiznal, že čelí vážným zdravotním problémům, včetně přetrvávajících bolestí zad, které označil za natolik vážné, že by mohly být i rakovinového původu.
Zatímco oblíbený moderátor a zpěvák Leoš Mareš (49) se už začátkem letošního roku stáhl z veřejného života na sociálních sítích a rozhodl se pro „tvůrčí volno“, jeho manželka Monika Marešová (44) naopak zůstává aktivní. Pravidelně sdílí střípky ze svého soukromí a nyní odhalila, kde s manželem a dcerou strávili poslední dny.
Britská princezna z Walesu Kate Middleton se dočkala neobvyklé a dojemné pocty. Královská zahradnická společnost (Royal Horticultural Society – RHS) oznámila, že nově vyšlechtěná odrůda růže ponese jméno Catherine’s Rose. Tento výjimečný květ má nejen okouzlující vzhled a vůni, ale také hluboký symbolický význam – připomíná osobní boj princezny s rakovinou a podpoří pacienty prostřednictvím charitativních příspěvků.
Den matek je svátek, který se slaví jako poděkování a vyjádření úcty matkám za jejich lásku, péči a obětavost. Je to den, kdy se připomíná význam mateřství a role, kterou matky hrají v rodině i ve společnosti. V České republice připadá Den matek na druhou květnovou neděli, letos tedy na dnešek, 11. května.
Rodina Jiřího Bartošky má před sebou nelehké dny, kdy bude připravovat poslední rozloučení s legendárním hercem. Lidé zatím kondolují rodině, konkrétně vdově a dvěma potomkům zesnulého prezidenta karlovarského filmového festivalu.
Hollywood se otřásl poté, co byl na začátku týdne zatčen muž, jenž se údajně pokládá za Ježíše Krista a věří, že slavná herečka Jennifer Aniston je jeho „královna“. Incident vyvrcholil ve chvíli, kdy 48letý Jimmy Wayne Carwyle najel svým vozem do brány hereččina luxusního sídla v Bel Air, zatímco byla pravděpodobně doma.
Jiří Bartoška bojoval s rakovinou od roku 2014, kdy mu byla diagnostikována rakovina lymfatických uzlin. Tehdy se s osudem smířil s nadhledem a osobitým humorem. „V osmašedesáti letech lidé umírají. To je jistota – narodíme se a jednou zemřeme,“ prohlásil v rozhovoru. Jeho přístup k nemoci byl inspirací pro mnohé – nikdy se nevzdával, nepoddával se panice a udržoval si optimismus i během náročné léčby.
Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.
Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.
Agáta Hanychová na konci dubna oslavila kulaté 40. narozeniny a od nevlastní mladší sestry Korduly jí dělí 20 let. To je poměrně dost, přesto spolu dcery Veroniky Žilkové mají krásný vztah. Jaké je jeho tajemství?
Manželství jednoho z nejsledovanějších hollywoodských párů, Justina Timberlaka (44) a Jessicy Biel (43), se podle nejnovějších informací dostalo na pokraj rozpadu. Podle důvěryhodných zdrojů pro server RadarOnline dvojice momentálně prochází tajným zkušebním odloučením, přičemž každý z nich vede zcela odlišný život.
Mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen včetně několika slavných osobností, se původně prezentovala jako přelomový okamžik v historii komerčních letů. Namísto všeobecného nadšení ale událost vzbudila silnou kritiku ze strany odborníků, veřejnosti i mnoha známých tváří kulturního světa. Nejhlasitější z nich byla modelka a aktivistka Emily Ratajkowski, která celý podnik označila za pokrytecký a neekologický.