Dopady zdražování pociťuje 94 procent Čechů, více než třetina z nich velmi silně

Tři čtvrtiny Čechů se obávají dopadů inflace na hospodaření svých domácností. Polovina těch, kdo pociťují vlnu zdražování, ve snaze zlepšit svou finanční situaci výrazně omezila výdaje, dalších 40 procent to plánuje. Devět z deseti Čechů předpokládá, že si kvůli inflaci ještě více utáhnou opasky.

Jako hlavní úsporný nástroj volí více než polovina Čechů aktivní vyhledávání slev, také omezuje zbytné výdaje běžného provozu. "Inflace není ze své povahy spravedlivá. Dopadá především na domácnosti s nízkými příjmy, které zároveň mají, pokud vůbec nějaké, tak malé úspory. Tato skupina domácností už musela omezit své výdaje nebo hledat další zdroje svých příjmů. Ti, co úspory teprve plánují, patří spíše k domácnostem s vyššími příjmy," uvedla hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

V kontextu horší finanční situace se chystá třetina lidí výrazně nebo z části snížit náklady na stravování v restauracích, čtvrtina omezí výdaje na kulturu či cestování. Každý čtvrtý respondent se touto cestou připravuje na pokrytí zvýšených nákladů za energie během topné sezóny, dalších 35 procent k tomu plánuje přistoupit.

Jinou možností, která povede ke zlepšení finančního stavu, je zvýšení příjmů formou brigády či přivýdělku. K takovému kroku se chystá 26 procent respondentů, dalších 23 procent si už touto cestou k výplatě přilepšuje. "Je potřeba řešit jak příjmovou, tak výdajovou stránku měsíčních rozpočtů. Prakticky hned můžeme omezit zbytné výdaje, které k životu nepotřebujeme. O něco složitější je operativní navýšení příjmů, lze jich dosáhnout třeba prostřednictvím dočasného přivýdělku,“ doplnil analytik Broker Consulting Martin Novák.

Průměrné úspory se pohybují mezi 100.000 až 300.000 Kč. Shodný počet respondentů (13 procent) má našetřeno do 10.000 korun, nebo vyšší obnos mezi 300.000 až 500.000 Kč. Převážně jde o úspory respondentů, kteří mají vyšší vzdělání nebo jsou OSVČ. Co se týče způsobů uložení, nejvíce frekventovaným je spořicí (65 procent) a běžný účet (64 procent). Vedle toho Češi nejčastěji směrovali naspořené finance do důchodového a stavebního spoření. Na třetím místě investice ve fondech, do nich spořící přesunuli 15 procent úspor.

Polovina lidí z ČR se bojí, že přechod k udržitelné ekonomice posílí chudobu

Téměř polovina lidí z Česka se obává toho, že přechod k udržitelné ekonomice povede ke zchudnutí země. Jen 11 procent si myslí, že ví dost o plánu na ekologické a udržitelné unijní hospodářství, takzvané Zelené dohodě pro Evropu. Třetina lidí o ní neví skoro nic. Stejný podíl dotázaných míní, že Zelená dohoda bude pro Česko přínosem. Vyplývá to z průzkumu, který provedly Ústav empirických výzkumů STEM a agentura Institut 2050. Dnes jeho výsledky představili jejich zástupci novinářům.

Dvěma třetinám lidí jsou podle průzkumu blízké myšlenky ochrany přírody, stejný podíl míní, že se mění klima. Polovina respondentů pak uvedla, že je třeba problémy klimatické změny řešit co nejdříve. Jen 18 procent lidí však souhlasí s posílením ekologických opatření a 40 procent se bojí, že přechod na zelenější ekonomiku zapříčiní v příštích pěti letech zhoršení života v Česku. Ve zlepšení doufá desetina dotázaných. V období deseti až 20 let by se situace mohla zlepšit podle 33 procent lidí, 27 procent jich zůstává skeptických.

Více než polovina lidí si spojuje plán Zelené dohody se zlepšením kvality ovzduší i krajiny. "Ale nespojují si ho se zlepšením své ekonomické situace. A to je, zvláště v dnešní době, závažný nedostatek," konstatují autoři průzkumu.

S výrokem, že je důležité chránit planetu nejen pro lidi, ale i pro zvířata a rostliny, souhlasí 79 procent dotázaných. Na 63 procent jich uvedlo, že pokud se Česko chce zbavit energetické závislosti na Rusku, musí více investovat do obnovitelných zdrojů energie. Zhruba stejný podíl lidí míní, že tváří v tvář hrozbě změny klimatu nelze obětovat příští generace. Jen 17 procent doufá, že přeměna české ekonomiky v duchu ochrany klimatu pomůže snížit sociální rozdíly mezi lidmi.

Optimističtí pozorovatelé, tedy lidé klonící se k razantnějším krokům, podle průzkumu tvoří 22 procent dotázaných a jde o dobře finančně zajištěné osoby. Opatrných příznivců je 26 procent. Těmto lidem záleží na životním prostředí, ale nejsou vstřícní vůči všem opatřením. "Nejsou tolik ochotní připlácet za klimatická opatření," konstatuje průzkum. "Nejistí" mají podíl 13 procent, je to skupina, již politika moc nezajímá. Stejně je "zdrženlivých", což jsou podle průzkumu usedlejší občané, kteří se bojí ekonomických změn tolik, že je téměř vždy odmítají. Razantních odpůrců klimatických opatření je téměř pětina. Často jsou to lidé skeptičtí vůči EU, kteří její opatření pro boj se změnou klimatu považují za nesmysl.

Sociolog a ředitel STEM Martin Buchtík dnes ČTK řekl, že potenciální štěpení společnosti souvisí právě s ekonomickou stránkou zelené transformace, kdy lidé zvažují, zda ji zvládnou. Roli podle něj hraje různá důvěra ve stát i to, zda jsou potřebné změny dobře připravené a ne moc překotné. "V tom velká část veřejnosti pochybuje. Hlavní zjištění tedy je, že pokud chceme (...) zelenou transformaci, tak musí být především sociální a sociálně citlivá. Jinak nebude žádná transformace," uvedl.

Průzkumu se letos mezi 6. až 30. květnem zúčastnilo 2086 lidí starších 18 let. Uskutečnil se kombinací on-line a osobního dotazování.