Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. O záležitosti budou jednat ministři zahraničí Turecka, Švédska a Finska v sobotu.
"Podrobně sledujeme vývoj kolem Švédska a Finska, ale nemáme o tom pozitivní mínění," uvedl Erdogan. Podle něj by vstup skandinávských zemí byl podobnou chybou jako členství Řecka v Severoatlantické alianci, se kterým Turecko v minulosti souhlasilo. "Nechceme se podobné chyby dopustit podruhé," uvedl Erdogan.
Švédsko a Finsko budou o postoji Ankary jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto vyzval k trpělivosti. Podle něj dříve Turecko vyjádřilo podporu finskému vstupu do NATO. V tomto duchu se vyslovil i finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Erdoganem na začátku dubna.
Švédsko a Finsko podle Erdogana hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu. Jedná se například o Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. PKK je na seznamu teroristických organizace také v USA a v Evropské unii. Ankara rovněž kritizuje západní státy za to, že poskytují úkryt příznivcům klerika Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje ze zosnování pokusu o vojenský převrat v roce 2016. Podle bezpečnostního analytika Aarona Steina část tureckých představitelů hodnotí Švédsko a Finsko jako "polonepřátelské" země.
V minulosti Turecko kritizovalo Stockholm také za to, že nezasáhl proti skupinám, které demonstrovaly proti muslimům či chtěly spálit korán. Švédska diplomacie naopak kritizovala porušování lidských práv v Turecku. Vztahy mezi Ankarou a Finskem jsou podle tureckého tisku zdánlivě bez větších problémů. Finsko proto doufalo v podporu Ankary.
Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat. Erdoganova kritika je prvním veřejným vyjádřením představitele členské země vojenského bloku proti vstupu dvou skandinávských států.
Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Finští nejvyšší představitelé ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podle bezpečnostní zprávy švédského parlamentu by pak členství této země v NATO snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vládní sociální demokraté budou v neděli rozhodovat o tom, zda Stockholm má přihlášku do Severoatlantické organizace podat.
Putin se radil o vstupu Finska a Švédska do NATO
Ruský prezident Vladimir Putin dnes se členy své bezpečnostní rady posuzoval průběh ruského tažení na Ukrajině a také možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedla agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle mluvčího informoval účastníky porady o průběhu "speciální vojenské operace" na Ukrajině, jak Moskva oficiálně nazývá od února trvající válku proti sousední zemi. Následovala diskuse na téma vstupu Finska a Švédska do NATO a z toho pramenících potenciálních hrozeb pro bezpečnost Ruska.
"Navrhuji, abychom se dnes podělili o operativní informace o aktuálních otázkách, každý po své linii," vyzval účastníky porady Putin. "Pohovoříme, vyhodnotíme situaci a okolnosti," navrhl. Putin poznamenal, že obvykle taková debata se koná mimo rámec stanoveného programu, ale "dnes uskutečníme naše setkání vůbec bez předběžného programu".
TASS dodal, že kromě ministra obrany se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.
Finsko chce podle velvyslance v ČR členstvím v NATO přispět k bezpečnosti
Za očekávanou označil dnes finský velvyslanec v Česku Jukka Pesola reakci Ruska na možnou žádost Finska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle Moskvy bude případný finský vstup do NATO představovat pro Rusko jednoznačně hrozbu. Pesola zdůraznil, že Finsko chce být zemí, která bezpečnost vytváří, a ne tou, která ji ohrožuje. Podle našich předpokladů Finsko nejlépe k posílení bezpečnosti přispěje, pokud bude členem NATO, řekl Pesola na dnešní tiskové konferenci v Praze.
"Doposud jsme byli přesvědčeni, že postačí, když budeme mít vlastní obranu. Tento dojem se změnil letos na jaře brutální ruskou aktivitou na Ukrajině," uvedl ředitel odboru bezpečnostní politiky na finském ministerstvu obrany Janne Kuusela, který se tiskové konference zúčastnil prostřednictvím videopřenosu. "Rusko řeklo, že chce změnit bezpečnostní architekturu Evropy. Došli jsme k závěru, že nejlépe poslouží naší bezpečnosti, když budeme v NATO," dodal Kuusela.
Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, ve čtvrtek oznámili, že vstup své země do Severoatlantické aliance podporují. Vládnoucí sociálnědemokratická strana premiérky Marinové svůj postoj k členství v NATO oznámí v sobotu. Na neděli je naplánovaná tisková konference prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky". Parlament se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí. Podle velvyslance Pesoly vše směřuje k tomu, že Finsko žádost o členství v Severoatlantické alianci podá.
Pokud se tak stane, bude podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga přijímací proces hladký a rychlý. Velvyslanec Pesola dnes řekl, že členství Finska je v NATO "plošně podporováno". "Doufáme, že ratifikace v jednotlivých státech potrvá méně než rok," uvedl.
Představitel ministerstva obrany Kuusela v této souvislosti prohlásil, že Finsko s aliancí posledních 20 let úzce spolupracuje a jeho složky jsou s NATO kompatibilní, což dává zemi dobrý základ pro žádost o členství. Připomněl přitom mimo jiné silnou dělostřeleckou kapacitu Finska či to, že země může přispět například jednotkami specializovanými na boj v arktických podmínkách.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Česko se právě nachází uprostřed dosud největší letošní vlny veder. Předpověď ale slibuje ochlazení ještě během probíhajícího týdne. Trend nižších teplot, než jsou ty současné, pak vydrží i v příštím týdnu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.