Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes uvedl, že není nakloněn vstupu Finska a Švédska do NATO. Podle něj by přijetí skandinávských zemí do Severoatlantické aliance bylo chybou, protože obě na svém území hostily "velký počet teroristických organizací", uvedla agentura Reuters. Negativní stanovisko Ankary může vstup obou států do aliance zablokovat. O záležitosti budou jednat ministři zahraničí Turecka, Švédska a Finska v sobotu.
"Podrobně sledujeme vývoj kolem Švédska a Finska, ale nemáme o tom pozitivní mínění," uvedl Erdogan. Podle něj by vstup skandinávských zemí byl podobnou chybou jako členství Řecka v Severoatlantické alianci, se kterým Turecko v minulosti souhlasilo. "Nechceme se podobné chyby dopustit podruhé," uvedl Erdogan.
Švédsko a Finsko budou o postoji Ankary jednat v sobotu se šéfem turecké diplomacie Mevlütem Çavusogluem. Finský ministr zahraničí Pekka Haavisto vyzval k trpělivosti. Podle něj dříve Turecko vyjádřilo podporu finskému vstupu do NATO. V tomto duchu se vyslovil i finský prezident Sauli Niinistö po setkání s Erdoganem na začátku dubna.
Švédsko a Finsko podle Erdogana hostí organizace, jež usilují o vznik samostatného Kurdistánu. Jedná se například o Kurdskou stranu pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci. PKK je na seznamu teroristických organizace také v USA a v Evropské unii. Ankara rovněž kritizuje západní státy za to, že poskytují úkryt příznivcům klerika Fethullaha Gülena, kterého Ankara obviňuje ze zosnování pokusu o vojenský převrat v roce 2016. Podle bezpečnostního analytika Aarona Steina část tureckých představitelů hodnotí Švédsko a Finsko jako "polonepřátelské" země.
V minulosti Turecko kritizovalo Stockholm také za to, že nezasáhl proti skupinám, které demonstrovaly proti muslimům či chtěly spálit korán. Švédska diplomacie naopak kritizovala porušování lidských práv v Turecku. Vztahy mezi Ankarou a Finskem jsou podle tureckého tisku zdánlivě bez větších problémů. Finsko proto doufalo v podporu Ankary.
Podle aliančních pravidel musí rozhodnutí o rozšíření aliance členské země přijmout jednomyslně. Turecko tak může přijetí obou skandinávských zemí vetovat. Erdoganova kritika je prvním veřejným vyjádřením představitele členské země vojenského bloku proti vstupu dvou skandinávských států.
Švédsko a Finsko o vstupu do NATO uvažují kvůli ruské agresi vůči Ukrajině. Finští nejvyšší představitelé ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Podle bezpečnostní zprávy švédského parlamentu by pak členství této země v NATO snížilo riziko konfliktu v severní Evropě. Vládní sociální demokraté budou v neděli rozhodovat o tom, zda Stockholm má přihlášku do Severoatlantické organizace podat.
Putin se radil o vstupu Finska a Švédska do NATO
Ruský prezident Vladimir Putin dnes se členy své bezpečnostní rady posuzoval průběh ruského tažení na Ukrajině a také možné hrozby pramenící z rozhodnutí Finska a Švédska vstoupit do Severoatlantické aliance, uvedla agentura TASS s odvoláním na Putinova mluvčího Dmitrije Peskova.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu podle mluvčího informoval účastníky porady o průběhu "speciální vojenské operace" na Ukrajině, jak Moskva oficiálně nazývá od února trvající válku proti sousední zemi. Následovala diskuse na téma vstupu Finska a Švédska do NATO a z toho pramenících potenciálních hrozeb pro bezpečnost Ruska.
"Navrhuji, abychom se dnes podělili o operativní informace o aktuálních otázkách, každý po své linii," vyzval účastníky porady Putin. "Pohovoříme, vyhodnotíme situaci a okolnosti," navrhl. Putin poznamenal, že obvykle taková debata se koná mimo rámec stanoveného programu, ale "dnes uskutečníme naše setkání vůbec bez předběžného programu".
TASS dodal, že kromě ministra obrany se porady zúčastnil také premiér Michail Mišustin, místopředseda bezpečnostní rady Dmitrij Medveděv, šéf prezidentské kanceláře Anton Vajno, ministr vnitra Vladimir Kolokolcev, ředitel tajné služby FSB Sergej Naryškin a zvláštní prezidentův zmocněnec Sergej Ivanov.
Finsko chce podle velvyslance v ČR členstvím v NATO přispět k bezpečnosti
Za očekávanou označil dnes finský velvyslanec v Česku Jukka Pesola reakci Ruska na možnou žádost Finska o vstup do Severoatlantické aliance. Podle Moskvy bude případný finský vstup do NATO představovat pro Rusko jednoznačně hrozbu. Pesola zdůraznil, že Finsko chce být zemí, která bezpečnost vytváří, a ne tou, která ji ohrožuje. Podle našich předpokladů Finsko nejlépe k posílení bezpečnosti přispěje, pokud bude členem NATO, řekl Pesola na dnešní tiskové konferenci v Praze.
"Doposud jsme byli přesvědčeni, že postačí, když budeme mít vlastní obranu. Tento dojem se změnil letos na jaře brutální ruskou aktivitou na Ukrajině," uvedl ředitel odboru bezpečnostní politiky na finském ministerstvu obrany Janne Kuusela, který se tiskové konference zúčastnil prostřednictvím videopřenosu. "Rusko řeklo, že chce změnit bezpečnostní architekturu Evropy. Došli jsme k závěru, že nejlépe poslouží naší bezpečnosti, když budeme v NATO," dodal Kuusela.
Nejvyšší finští představitelé, prezident Sauli Niinistö a ministerská předsedkyně Sanna Marinová, ve čtvrtek oznámili, že vstup své země do Severoatlantické aliance podporují. Vládnoucí sociálnědemokratická strana premiérky Marinové svůj postoj k členství v NATO oznámí v sobotu. Na neděli je naplánovaná tisková konference prezidenta a premiérky před oficiálním zveřejněním "rozhodnutí týkajícího se finské bezpečnostní politiky". Parlament se k prostudování návrhu výkonných představitelů sejde v pondělí. Podle velvyslance Pesoly vše směřuje k tomu, že Finsko žádost o členství v Severoatlantické alianci podá.
Pokud se tak stane, bude podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga přijímací proces hladký a rychlý. Velvyslanec Pesola dnes řekl, že členství Finska je v NATO "plošně podporováno". "Doufáme, že ratifikace v jednotlivých státech potrvá méně než rok," uvedl.
Představitel ministerstva obrany Kuusela v této souvislosti prohlásil, že Finsko s aliancí posledních 20 let úzce spolupracuje a jeho složky jsou s NATO kompatibilní, což dává zemi dobrý základ pro žádost o členství. Připomněl přitom mimo jiné silnou dělostřeleckou kapacitu Finska či to, že země může přispět například jednotkami specializovanými na boj v arktických podmínkách.
Zpěvačka a herečka Jennifer Lopez (56) se v upřímném rozhovoru ohlédla za svými čtyřmi rozvody a dospěla k překvapivému a drsnému závěru. Lopez v rozhovoru s americkým moderátorem Howardem Sternem naznačila, že se nikdy necítila být skutečně milována, a to ani během svého nedávného manželství s Benem Affleckem.
Král Karel III. a královna Camilla se chystají na dvoudenní návštěvu Vatikánu, kde se setkají s papežem Leem XIV. Návštěva, která proběhne 22. a 23. října, byla původně plánována na duben, ale musela být odložena kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu tehdejšího papeže Františka. Král Karel III., jakožto nejvyšší představitel anglikánské církve, navštíví novou hlavu celosvětové katolické církve.
Odevzdání zbývajících královských titulů a rolí princem Andrewem po „diskuzi s Králem“ má přímý dopad na jeho dcery. Princezna Eugenie nyní získala zvláštní a velmi důležitou roli státní rady. Stalo se tak poté, co byl její otec z této role v návaznosti na své skandály odstraněn.
Navzdory spekulacím, že se bývalé blízké přítelkyně Taylor Swift a Blake Lively tajně sešly, zdroje uvádí, že mezi nimi i nadále panuje „zlá krev“. Podle informací listu Page Six neměla dvojice od loňské zimy, kdy se začalo rozplétat drama kolem soudního sporu Blake Lively s režisérem Justinem Baldonim, žádný kontakt.
I přes trvalé popírání obvinění, Princ Andrew rezignoval na používání svých titulů a poct, včetně vévody z Yorku a rytíře Podvazkového řádu. Toto dramatické rozhodnutí, které odstraňuje poslední pozůstatky jeho královského života, přichází s prohlášením, že nadále „důrazně popírá obvinění vůči mé osobě“.
Kim Kardashian poprvé detailně promluvila o svém toxickém manželství s Kanye Westem a svém randění po rozvodu. Čtyřiačtyřicetiletá zakladatelka značky SKIMS se ve středu 15. října objevila jako host v podcastu Call Her Daddy moderátorky Alex Cooper.
Kontroverzní bezhotovostní politika obchodu Diddly Squat Farm Shop, který provozuje Jeremy Clarkson a jeho partnerka Lisa Hogan v Chadlingtonu v hrabství Oxfordshire, vyvolala hořkou kritiku mezi fanoušky. Mnozí z nich si na nové nařízení ostře stěžovali.
Zpěvačka Britney Spears prolomila mlčení ohledně připravované autobiografie svého bývalého manžela Kevina Federlina. Na sociální síti X (dříve Twitter) se ostře ohradila proti jeho tvrzením a učinila šokující prohlášení týkající se jejích synů. Popová hvězda například tvrdí, že jednoho ze svých chlapců viděla za posledních pět let pouhých čtyřicet pět minut.
Buckinghamský palác oznámil, že král Karel III. a královna Camilla uspořádají v prosinci státní návštěvu. Do Spojeného království přijede prezident Německa v doprovodu své manželky, Frau Büdenbender. Návštěva se uskuteční na hradu Windsor a potrvá od středy 3. prosince do pátku 5. prosince.
Princ Andrew se vzdává všech svých titulů a poct, včetně titulu vévoda z Yorku, a to na základě „jednání s králem“. Princ Andrew ve svém prohlášení uvedl, že „pokračující obvinění vůči mé osobě odvádí pozornost od práce Jeho Veličenstva a královské rodiny.“
Do Česka po právě začínajícím víkendu opravdu dorazí slibované oteplení. Navzdory tomu, že se zima blíží každým dnem. Teploty vyšplhají až na 17 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Ukrajinská armáda zřejmě rakety Tomahawk od Američanů nezíská. Naznačují to vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa během jednání s Volodymyrem Zelenským, který v pátek opět dorazil do Bílého domu. Zelenskyj přitom konstatoval, že on a Trump už si navzájem porozuměli.