Extremisté v Německu plánovali útok na parlament a převrat, policie je zadržela

Kreml však popřel, že by se skupinou měl cokoliv do činění. Zátahy, které německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann označil za protiteroristickou operaci na obranu demokracie, se odehrály také v Itálii a Rakousku.

Skupina byla složena z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky a vyzývá ke svržení spolkových institucí a ke kterému se podle kontrarozvědky BfV hlásí až 21.000 lidí. Podle spolkové prokuratury se snažila získat pro svůj plán i příslušníky německé armády. Mezi zadrženými je podle agentury DPA i člen elitní armádní jednotky Komando speciálních sil (KSK), jejíž část už v roce 2020 ministerstvo obrany zrušilo kvůli podezřením z pravicového extremismu.

Deník Bild uvedl, že k vůdcům skupiny patřila někdejší poslankyně Spolkového sněmu za AfD a soudkyně Birgit Malsacková-Winkemannová a člen německého šlechtického rodu, 71letý Heinrich XIII. Prinz Reuss.

Podle vyjádření spolkové prokuratury, na které se odvolává agentura Reuters, skupina plánovala dosadit Heinricha XIII., jehož předci v minulosti vládli části dnešního východního Německa, po převratu do čela Německa. Za tímto účelem se šlechtic pokusil spojit s představiteli Ruska, které mělo podle představ skupiny napomoci svržení vlády a nastolení nového uspořádání v Německu. V kontaktech na Rusko skupině údajně pomáhala ruská občanka Vitalija B.

Moskva popřela, že by měla se skupinou cokoliv společného. "O žádném ruském vměšování nemůže být řeč," uvedl podle agentury TASS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Dodal, že se jedná o "vnitřní záležitost Německa".

Členové extremistické skupiny Říšští občané chtěli podle spolkové prokuratury svrhnout státní zřízení a nahradit ho svým, jehož základy už měly vypracovány. "Členové sdružení si byli vědomi, že tento projekt lze realizovat pouze za použití vojenských prostředků a násilí proti představitelům státu, včetně páchání vražd," uvedla prokuratura podle DPA.

Italská policie podle agentury ANSA uvedla, že ve městě Perugia zatkla bývalého příslušníka německých speciálních jednotek, který spolu s dalšími členy skupiny plánoval ozbrojený útok na Spolkový sněm. Podle rakouského deníku Kurier byli v Rakousku v souvislosti s případem zatčeni nejméně dva lidé, jeden z Horních Rakous a druhý z Tyrolska. Další razie se odehrála v Dolních Rakousích.

"Demokracie se umí bránit: Od dnešního rána probíhá rozsáhlá protiteroristická operace. Spolková prokuratura vyšetřuje možnou teroristickou síť v prostředí Říšských občanů. Existuje podezření, že byl plánován ozbrojený útok na ústavní orgány," napsal na twitteru německý ministr spravedlnosti Buschmann. Podle ministryně vnitra Nancy Faeserové dávají plány státního převratu nahlédnout do "hlubiny teroristické hrozby".

Mluvčí generální prokuratury v Karlsruhe uvedla, že skupina zatím nemá název. Podle ní byla vytvořena na základě konspiračních teorií a její členové jsou pevně přesvědčeni, že Německu nyní vládne takzvaný hluboký stát (deep state), tedy skryté mocenské struktury, které fungují nezávisle na politickém vedení státu a sledují vlastní cíle.

Skupina podle vyšetřovatelů existuje nejpozději od listopadu 2021. Jejím ústředním orgánem byla "rada", která měla podobně jako běžné vlády své resorty - od spravedlnosti, přes zahraniční věci po zdravotnictví. "Členové 'rady' se od listopadu 2021 pravidelně skrytě scházeli, aby naplánovali převzetí moci v Německu a vytvoření vlastních státních struktur," uvedla prokuratura. Podle německých médií v čele "rady" stál právě Heinrich XIII. Prinz Reuss.

Vojenská odnož skupiny měla "odstranit" demokratický právní stát i na úrovni obcí či okresů. Skupina si byla vědoma toho, že během přebírání moci budou umírat lidé. "Nicméně tento scénář chápala jako nezbytný mezikrok k dosažení kýžené 'změny systému na všech úrovních'," dodalo státní zastupitelství.

Dvaadvacet zatčených jsou podle mluvčí přímo členové této organizace, z toho dva v ní měli vůdčí postavení. Tři zatčené osoby jsou považovány za podporovatele skupiny a dalších 27 lidí je vedeno jako podezřelí. Zhruba 3000 policistů při zátahu prohledalo více než 130 objektů. Zatčeni byli lidé v sedmi spolkových zemích a také v Rakousku a Itálii.

Extremisté podle šéfa prokuratury plánovali vpád do parlamentu

Zadržená teroristická skupina v Německu plánovala vybudovat novou armádu a existoval také plán na násilný vpád do sídla parlamentu. Dnes to na tiskové konferenci v Karlsruhe prohlásil nejvyšší státní zástupce Peter Frank. Řekl také, že extremisté zastávali různé spiklenecké teorie včetně teorie amerického konspiračního hnutí QAnon. Osm z 25 zadržených je podle Franka již ve vyšetřovací vazbě.

Zadržení podle Franka vybudovali teroristické uskupení s cílem svrhnout současné demokratické zřízení. "Podle našich zjištění vzniklo uskupení na konci listopadu 2021," řekl. "Zadržené spojovalo odmítání státních institucí," uvedl.

"Existoval i plán na vpád do Spolkového sněmu," uvedl Frank. Mezi zadrženými byla i soudkyně a někdejší poslankyně za protiimigrační Alternativu pro Německo (AfD) Birgit Malsacková-Winkemannová, což německá ministryně vnitra Nancy Faeserová označila za hořké.

"Je hořké, když jde o někoho, kde má jako bývalý zákonodárce ještě přístup do Spolkového sněmu," řekla ministryně.

Nejvyšší státní zástupce Frank na tiskové konferenci rovněž poukázal na to, že členové skupiny zastávali různé spiklenecké teorie. Skupina byla složena mimo jiné z přívrženců radikálního hnutí Říšští občané (Reichsbürger), které popírá legitimitu spolkové republiky.

Skupina měla vytvořenou radu, která podle Franka byla politickým vedením. Snahou bylo vytvořit také novou německou armádu s regionálními milicemi. Dodal, že někteří ze zadržených a podezřelých působili v německé armádě. V reakci na to spolková ministryně obrany Christine Lambrechtová prohlásila, že bundeswehr, jak se německé armádě říká, extremismus netoleruje.

"V bundeswehru máme nulovou toleranci vůči extremismu. Proto výslovně oceňuji dobrou spolupráci vojenské tajné služby s vyšetřujícími úřady. Právní stát musí ukázat svou sílu," řekla Lambrechtová.