Letošní rok nebude jednoduchý, ale Česká republika ho zvládne, je přesvědčen premiér Petr Fiala (ODS). I když Česko neprožívá jednoduché období, není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním, řekl v dnešním novoročním projevu. Věří, že se začnou projevovat přijatá opatření a sníží se inflace i ceny.
U příležitosti 30. výročí vzniku České republiky připomněl pokojné rozdělení Československa, výjimečné vztahy se Slovenskem i cestu, kterou Česko od té doby ušlo. Češi na sebe můžou být podle něj právem hrdí. Vyzdvihl solidaritu lidí v kritických okamžicích, považuje to za něco, co zásadním způsobem utváří charakter země. Odmítl také, že by Česko bylo malým a bezvýznamným státem.
"Neprožíváme lehké období, žijeme ve složité době plné nejistot a nových výzev," řekl. "Přesto není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním. Každý problém má svoje řešení," dodal. Vláda a odborníci podle něj na řešeních pracují. Poznamenal, že nepomůže netrpělivost ani líbivá populistická hesla, ale systematická politika a každodenní drobná práce. Letošek podle něj nebude jednoduchý, Česko ho ale zvládne, stejně jako předchozích 30 let.
Fiala v projevu připomněl 30. výročí vzniku ČR. Rozdělení Československa podle něj nebylo pro českou společnost samozřejmou volbou a část lidí neviděla k zániku společného státu důvod. Připomněl, že samostatné republiky vznikly u jednacího stolu, a poukázal na blízký vztah ke Slovensku.
"Když se ohlédneme, co jsme jako národ za těch 30 let dokázali, jsem přesvědčen, že na sebe můžeme být právem hrdí," řekl. ČR podle něj začínala jako chudá země, hlavním cílem bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země a touhou bylo vstoupit do EU a NATO. "Tehdy to byl mimořádně lákavý cíl, ale zdál se být také neskutečně daleko," uvedl. Dodal, že nyní mají Češi díky EU a NATO šanci žít mnohem lepší život než většina lidí na planetě.
"To, kde dnes jsme, ale není náhoda. Stojí za tím úsilí a odpovědná práce vás všech," řekl. Češi také podle něj dokázali třeba při povodních či tornádu, že umí držet při sobě. "Obrovská solidarita a ochota pomáhat na vlastní úkor je něco, co zásadním způsobem utváří charakter našeho státu a co je jeho velikou hodnotou," poznamenal.
Vyzdvihl i pomoc válečným uprchlíkům z Ukrajiny a zodpovědnost při šetření s elektřinou a plynem. "Chtěl bych vám za to, za váš odpovědný, lidský a morální přístup, z celého srdce poděkovat. Právě takové věci dělají z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou zemi," řekl.
Připomněl v sobotu skončené české předsednictví v EU. Partneři podle něj oceňovali kompetenci a jednání Česka a byli díky tomu ochotni akceptovat české návrhy a postoje. Zdůraznil, že ČR není "malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží", a podobné poraženectví je třeba opustit. "Jsme významná, středně velká evropská země. Jen je třeba, abychom si to uvědomili a naučili se podle toho uvažovat, vystupovat a jednat. Pokorně, přátelsky, ale přiměřeně sebevědomě," řekl. Je přesvědčen, že předsednictví je dobrým příkladem takového přístupu.
Vojenský útok Ruska na Ukrajinu podle premiéra ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí. "Může být ohrožena, například pokud Rusko na Ukrajině zvítězí a pokud my sami nebudeme naší obraně a bezpečnosti věnovat patřičnou pozornost," řekl. Zmínil nutnost mít silnou moderní armádu. Za jedinou cestu, jak si dlouhodobě udržet mír, označil budování silné kolektivní obrany.
Zdůraznil také potřebu komplexní přeměny energetiky ČR s cílem plné energetické bezpečnosti a suverenity, což potrvá několik let. Zopakoval, že vysoké ceny energií nelze zkrotit jednoduchým nařízením. Věří, že se naplní předpovědi expertů a opatření vlády i České národní banky se už letos začnou pozitivně projevovat. "Že se zbavíme dvouciferných hodnot inflace, že se drahota začne umírňovat a ceny klesnou na přijatelnou úroveň," uvedl Fiala.
Připomněl, že ministr financí chystá úspory ve výdajích státu za 70 miliard korun. Neměly by ale zasáhnout armádu, výstavbu silnic a železnic ani vzdělávání, tedy oblasti, které vláda letos považuje za prioritu. Dodal, že vláda hodlá letos udržet "široce nastavenou podporu" firmám a domácnostem proti drahým energiím. Zopakoval, že nejde o nástroj zajištění nízkých cen elektřiny a plynu pro všechny, ale o pojistku, aby se ceny zcela nevymkly kontrole. Vyzval lidi, aby se neostýchali využít státní podpory.
Fialův projev opoziční politiky nepřesvědčil, podle Okamury byl snůškou lží
Premiér Petr Fiala (ODS) v dnešním novoročním projevu vytrhával věci z kontextu a manipulativně je předkládal veřejnosti, zatímco jeho vláda se chová chaoticky a během českého předsednictví EU se nechovala sebevědomě, řekla České televizi šéfka poslanců ANO Alena Schillerová. Projev ministerského předsedy byl snůškou prázdných floskulí a lží, míní lídr SPD Tomio Okamura.
Fialova koaliční vláda podle obou opozičních lídrů v nynější energetické krizi a zdražování selhává a navzdory slovům premiéra nedokáže efektivně pomoci lidem ani firmám.
Schillerová uvedla, že z Fialova projevu je přinejmenším rozpačitá. Vláda se podle ní během nedávného předsednictví Radě EU nechovala jako sebevědomá země a Fiala jako sebevědomý premiér. "Vybral si třešničky, které se mu hodily, a ty manipulativně předkládal," reagovala na projev bývalá ministryně financí. Kritizovala mimo jiné podle ní pomalou a neúčinnou pomoc státu občanům i firmám. Okamura si myslí, že projev byl "úplně mimo", plný prázdných floskulí a frází, řekl v ČT.
Novoroční projev premiéra Petra Fialy
Vážení spoluobčané,
právě dnes slaví náš stát svoje třicáté narozeniny. 1. ledna 1993 vznikla samostatná Česká republika. Byla zrozena v obtížných podmínkách začátku devadesátých let. Pro českou společnost to nebyla zcela samozřejmá volba, část občanů neviděla důvod, proč musí zaniknout společný stát Čechů a Slováků, v němž se většina z nich narodila, a který přetrval bezmála tři čtvrtě století těžkých zkoušek a výzev.
Česká republika se ale stala samostatným státem, protože dva národy se před třiceti lety rozhodly, že nadále budou pokračovat každý sám. A domluvily se u jednacího stolu. Zvládly to se vzájemným respektem, rychle a především pokojně, tedy mírovou cestou.
Dnes už nám to připadá jako velmi vzdálená a přirozená událost. Obě země úzce spolupracují prakticky ve všech oblastech. Ale hlavně: Slováci jsou naši blízcí přátelé, Takže když náhodou na mistrovství světa v hokeji postoupí ten druhý tým, zcela spontánně mu fandí fanoušci obou států. Je to výjimečný vztah – a je dobré si to připomenout právě teď, když blízko za slovenskými hranicemi probíhá brutální válečný konflikt proto, že se jedna východní velmoc nesmířila s tím, že jiný národ s ní nechce být v jednom státě, nechce být pod jejím vlivem, ale chce o své cestě a svém osudu rozhodovat sám.
Když se ohlédneme, co jsme jako národ za těch třicet let dokázali, jsem přesvědčen, že na sebe můžeme být právem hrdí. Začínali jsme jako chudá země, která se teprve nedávno vymanila z komunistického bloku. Naším hlavním cílem bylo zvládnout přechod mezi demokraticky a ekonomicky vyspělé země. Naší touhou bylo stát se součástí Severoatlantické aliance a Evropské unie. Tehdy to byl mimořádně lákavý cíl, ale zdál se být také neskutečně daleko.
Dnes, na počátku roku 2023, to bereme jako samozřejmost. Jsme součástí demokratické Evropy a naši bezpečnost chrání naše členství v NATO. Díky tomu máme my i naše děti možnost, šanci žít daleko lepší život, než má většina lidí na této planetě.
To, kde dnes jsme, ale není náhoda. Stojí za tím úsilí a odpovědná práce vás všech. A nejde jenom o ekonomiku. Dokázali jsme, že umíme držet při sobě, že máme srdce na pravém místě, že umíme podat pomocnou ruku, když se ten druhý ocitne v nesnázích. Vzpomeňte si třeba na obrovské povodně před více než dvaceti lety nebo na ničivé tornádo předloni na Moravě.
Obrovská solidarita a ochota pomáhat na vlastní úkor je něco, co zásadním způsobem utváří charakter našeho státu a co je jeho velikou hodnotou.
Společně jsme se v uplynulých letech dokázali radovat i z úspěchů našich vědců, podnikatelů umělců nebo sportovců. Mnoho z nich se stalo výraznou součástí naší novodobé historie. A jsou zároveň tím, co spoluvytváří naši národní hrdost. To, že jsme – my všichni – součástí sebevědomé České republiky.
A týká se to i dvou velice důležitých událostí právě skončeného roku. Tou první je neuvěřitelná solidarita s válečnými uprchlíky a utrpením ukrajinských lidí. Statisíce českých rodin jim dokázalo vytvořit zázemí, nabídnout pomoc a poskytnout prostředky. Tato solidarita má obrovskou hodnotu i pro nás samé, je něčím, co ukazuje kvalitu a sílu naší společnosti.
Tím druhým momentem je zodpovědnost, s níž přistupujete k nutnosti šetřit elektřinou a plynem. Nejen proto, že tak šetříte vaše vlastní peníze. Ale také proto, že tak přímo pomáháte naší ekonomice a celé naší republice, aby tuto energetickou krizi přečkala s co nejmenšími škodami.
Chtěl bych vám za to, za váš odpovědný, lidský a morální přístup, z celého srdce poděkovat. Právě takové věci dělají z České republiky dobrou, sebevědomou a respektovanou zemi.
Věřte mi, že to není žádná zdvořilostní fráze. Posledního půl roku jsem jako premiér předsednické země Evropské unie strávil stovky hodin na jednáních, konferencích a schůzkách s představiteli všech evropských zemí i řady dalších států. Zabývali jsme se naší společnou bezpečností, řešili jsme, kde rychle obstarat plyn a ropu, hledali jsme cestu, jak společně podpořit firmy i domácnosti. Všichni věděli, co představuje Česká republika, oceňovali naši kompetenci a naše jednání a byli díky tomu ochotni akceptovat naše návrhy a postoje. A také proto jsme dokázali prosadit řadu konkrétních opatření, která nám nyní pomáhají současnou složitou situaci zvládnout.
Rád bych v této souvislosti připomenul jednu velmi důležitou věc. Česká republika není žádný malý, slabý a nevýznamný stát kdesi na okraji Evropy, na jehož názoru nezáleží, jak občas slýchám i ve veřejných debatách. Ne, takové poraženectví musíme společně odmítnout a opustit. Podle počtu obyvatel jsme 9. nejlidnatější stát z 27 členských zemí Evropské unie. A ani podle naší ekonomiky, prosperity a životní úrovně nepatříme nikam na konec. Jsme významná, středně velká evropská země. Jen je třeba, abychom si to uvědomili a naučili se podle toho uvažovat, vystupovat a jednat. Pokorně, přátelsky, ale přiměřeně sebevědomě. Jsem přesvědčen, že evropské předsednictví, za něž nyní sklízíme chválu, je dobrým příkladem takového přístupu.
Je dobré si to připomínat právě v této době, která je pro každého z nás i dobou dlouho nepoznané ekonomické a sociální nejistoty. Pochopitelných obav z toho, co přinese blízká budoucnost. To, co jsme dokázali, jací jako národ jsme, nám totiž dává potřebnou vnitřní jistotu, že máme velikou šanci vše dobře a úspěšně zvládnout. I když to bude nějakou dobu trvat a bude nás to stát hodně peněz i sil.
Vojenský útok Ruska na Ukrajinu nám ukázal, že naše bezpečnost není samozřejmostí. Může být ohrožena, např. pokud Rusko na Ukrajině zvítězí a pokud my sami nebudeme naší obraně a bezpečnosti věnovat patřičnou pozornost. To se v minulých letech bohužel nedělo. Málo jsme se věnovali armádě, neplnili jsme dostatečně svoje sliby vůči našim spojencům v NATO. Nyní se to snažíme rychle změnit. Proto navyšujeme a budeme dál navyšovat výdaje na naši obranu. Děláme to především kvůli naší vlastní bezpečnosti. Musíme mít silnou moderní armádu, která nám zajistí ochranu. I my pomáháme těm, kteří ukazují odhodlání a sílu se sami bránit.
Občas někde zaslechnu, že bychom raději, než o zbrojení měli usilovat o mír. Jenomže právě budování silné kolektivní obrany je jediná cesta, jak si mír dlouhodobě udržet. Výdaje na obranu musíme chápat stejně jako jakékoli dlouhodobé investice do ekonomiky, do lidí. Systematicky podporujeme zapojování domácího průmyslu do armádních zakázek. Vytváříme tím pracovní místa, většinou s vysokou přidanou hodnotou, tedy místa dobře placená, a podporujeme tak konkurenceschopnost české ekonomiky. Řada českých firem, jež se věnují obrannému průmyslu, také v posledních měsících rozšířila svoji výrobu a nabírá tisíce nových zaměstnanců.
Se stejnou intenzitou nyní pracujeme i na komplexní přeměně naší energetiky. Nemůžeme si už dovolit být jednostranně závislí na východních dodávkách a být přes ně ekonomicky vydíraní. Naším cílem musí být plná energetická bezpečnost a suverenita České republiky. Tedy stav, kdy budeme mít více dodavatelů, které budeme moci v případě nějakého problému vzájemně nahradit.
Je to cesta dlouhá a náročná, protože energetiku nelze změnit z měsíce na měsíc. Najít nové dodavatele, nové způsoby dopravy, postavit ropovody, plynovody, nové zdroje elektřiny, navýšit kapacitu rozvodných sítí, to vše bude trvat několik let. Ale začali jsme a první výsledky máme na stole. Plynu máme pro tuto zimu dostatek, zvětšujeme kapacitu ropovodů z demokratických zemí, rozvíjíme jadernou energetiku a rušíme administrativní bariéry pro stavbu nových elektráren z obnovitelných zdrojů. A budeme v tom pokračovat i letos.
Někteří politici se vám snaží namluvit, že vysoké ceny energií lze zkrotit nějakým jednoduchým nařízením. Není to bohužel pravda. Jistě si pamatujete, jak na jaře právě tito politici volali po zastropování cen benzínu a nafty, které tehdy prudce vzrostly. A dávali nám za příklad země, které to tehdy udělaly. Vypadalo to lákavě a jednoduše.
My jsme věděli, proč volíme náročnější cestu s řadou menších a zdánlivě složitějších opatření. I díky tomu máme na našich čerpacích stanicích stálý dostatek pohonných hmot, ale také jsou nyní za cenu, jaká byla ještě před vypuknutím války na Ukrajině. A v mediích mezitím čteme, že země, jež se rozhodly pro tvrdou regulaci cen, nyní čelí nedostatku a přecházejí na přídělový systém. To je něco, čemu jsme se v České republice vyhnuli a čemu se chci vyhnout i v budoucnu. Ať už jde o energie, potraviny nebo pohonné hmoty.
Věřím, že se naplní předpovědi expertů, a že opatření, která dělá naše vláda – a v oblasti boje s inflací i Česká národní banka – se už letos začnou pozitivně projevovat. Že se zbavíme dvouciferných hodnot inflace, že se drahota začne umírňovat a ceny klesnou na přijatelnou úroveň.
Chci vám slíbit, že vláda se k tomu bude snažit maximálně přispět. Proto plníme naše programové prohlášení, reagujeme na podněty Národní ekonomické rady vlády a ministr financí připravuje návrh, jak snížit výdaje státu o 70 miliard korun. Tyto úspory by ale neměly zasáhnout naši armádu, výstavbu nových silnic a železnic, ani vzdělávání našich dětí. Tedy oblasti, které naše vláda považuje za svoji letošní prioritu.
Navíc hodláme udržet i v tomto roce široce nastavenou podporu našich domácností a firem proti drahým cenám energií. Asi víte, že abychom získali potřebné finance, rozhodli jsme o zavedení speciální válečné daně pro firmy z energetického a finančního sektoru. Není to populární opatření, ale je to nutné. Tyto peníze půjdou jak na plošné zastropování cen plynu a elektřiny, tak na cílenou podporu pro ty, kteří i přesto nebudou svoji situaci zvládat.
Rád bych v této souvislosti zdůraznil jednu věc. Vládní strop není nástroj na to, jak pro všechny zajistit nízké ceny elektřiny a plynu. Vládní strop je pojistka, aby se tyto ceny zcela nevymkly kontrole, jako se to stalo např. vloni v srpnu. Osobně bych si přál, aby ceny energií byly mnohem nižší, ale cenový strop byl velice pečlivě zvolen tak, abychom si ho jako stát mohli dovolit financovat.
Velmi dobře si uvědomuji, jak je tato situace pro mnoho domácností náročná. Znovu proto využívám této příležitosti a žádám všechny, kterých se to může týkat, aby se neostýchali využít cílené vládní podpory prostřednictvím našeho Deštníku proti drahotě. Stát je připraven vám pomoci.
Vážení spoluobčané, neprožíváme lehké období, žijeme ve složité době plné nejistot a nových výzev. Pro nás všechny.
Máme za sebou dva roky obav a omezení kvůli nemoci covid-19. Když už to vypadalo, že je vše za námi, zasáhly nás naplno dopady války v Evropě, energetická krize a inflace.
Přesto není důvod ztrácet naději a nedívat se do budoucnosti s pozitivním očekáváním. Každý problém má svoje řešení. Naše vláda spolu s odborníky na těchto řešeních intenzivně pracuje.
Věci zanedbané v minulosti, nová nebezpečí a současné krize ale neodstraní ze dne na den žádné kouzlo, nepomůže nám netrpělivost, ani líbivá populistická hesla, která v praxi nikdy nefungují. Naší cestou je systematická, promyšlená politika s jasnými cíli, každodenní drobná práce, která provede naši zemi dnešními krizemi a učiní ji silnější, odolnější, bezpečnější a více prosperující.
Těm nejdůležitějším tématům letošního roku jsem se zde, alespoň krátce, věnoval. Proto, abych vám sdělil potřebné informace. A také proto, abych vám dodal odvahu a naději do roku 2023. Nebude to jednoduchý rok, ale zvládneme ho. Tak, jako jsme společně úspěšně zvládli těch předchozích třicet let. Tím jsem si zcela jist.
Přeji vám šťastný nový rok, vše dobré a děkuji vám za vaši pozornost. Pěkný večer.
Petr Fiala
Podle nové zprávy o zákazu knih v amerických školách je hororový spisovatel Stephen King autorem, jehož díla jsou nejčastěji cenzurována. Během školního roku 2024–2025 zaznamenala organizace PEN America více než 6 800 případů, kdy byly knihy dočasně nebo trvale staženy z oběhu. Ačkoli je toto číslo nižší než 10 000 případů v předchozím školním roce, stále výrazně převyšuje úroveň z doby před několika lety, kdy PEN America necítila potřebu takové zprávy sestavovat.
Zpěvačka Madonna se v pondělním díle podcastu „On Purpose“ s Jayem Shettym svěřila, že během vleklého soudního sporu s bývalým manželem Guyem Ritchiem o opatrovnictví syna Rocca v roce 2016 zvažovala sebevraždu.
Hollywoodská herečka Nicole Kidman a country zpěvák Keith Urban se po bezmála dvacetiletém manželství rozešli. Zprávu potvrdil BBC zdroj blízký páru. Slavná dvojice se vzala v červnu roku 2006 a má spolu dvě dcery, Sunday Rose (17) a Faith Margaret (14).
Nová kapitola StarDance se začala psát o uplynulém víkendu v Karlových Varech, kde se odehrála úvodního historicky prvního turné. Jeho specialitou je, že se nevysílá každý večer na televizních obrazovkách. A někteří lidé se s tím zjevně nesmířili.
Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný je opět na svobodě. Ve čtvrtek opustil vazební věznici v Liberci, kde si od začátku července odpykával tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky.
Po Zdeňku Svěrákovi přispěchal se svou troškou do mlýna před volbami další známý herec. Petr Čtvrtníček to jako vždy pojal po svém. V klipu, který se objevil na sociálních sítích, si vzal na paškál komunisty a jejich předsedkyni Kateřinu Konečnou.
Americký prezident Donald Trump už plní titulky médií jiným způsobem, ale sám vzpomíná na zářijovou návštěvu Velké Británie. Na Ostrovech jej hostil britský král Karel III. Šéf Bílého domu se podle dostupných informací chystá oplatit zdvořilost, chce totiž některého z členů britské královské rodiny pozvat do USA.
Uplynul další rok. Již pošesté se během prvního říjnového dne vzpomínalo na Karla Gotta, který v roce 2019 naposledy vydechl po dlouhém a statečném boji s vážnou nemocí. V srdcích lidí ale žije dál, což se ve středu opět potvrdilo.
Další z dětí Bolka Polívky se rozhodlo zkusit vydat ve stopách slavného otce. V novém televizním seriálu Bratři a sestry z dílny televize Nova se objevuje jeho syn Jan, kterého má herec se současnou manželkou Marcelou.
Svět zasáhla ještě ve středu večer velmi smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela Jane Goodallová, světově proslulá expertka na život primátů, zejména šimpanzů. Informovala o tom britská BBC.
Po víkendu bude následovat první ryze říjnový týden, jenž by měl ve srovnání s aktuálním týdnem přinést teplejší počasí. Teploty vyšplhají až na 19 stupňů, ukazuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Šest let dnes uplynulo od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Česko se 1. října 2019 dozvědělo, že Karel Gott podlehl vážné nemoci, se kterou se potýkal v závěru života. Jak si dnes mnohonásobného Slavíka připomněli jeho nejbližší?