Ministerstvo financí v nové prognóze zhoršilo odhad vývoje ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos očekává růst hrubého domácího produktu o 2,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Prognózu dnes zveřejnilo ministerstvo. V posledních odhadech ze srpna úřad očekával letos růst ekonomiky o 3,2 procenta a příští rok o 4,2 procenta.
MF zároveň uvedlo, že zrychlující se inflace se stává významným makroekonomickým problémem. Pro příští rok výrazně zvýšilo její odhad na 6,1 procenta, zatímco v srpnu počítalo s průměrnou inflací 3,5 procenta.
"Očekávaný nárůst ekonomického výkonu v roce 2021 by měl být tažen všemi složkami domácí poptávky, nejvíce spotřebou domácností, vyššími zásobami a investicemi do fixního kapitálu," uvedlo MF. Odhady úřadu předpokládají, že vakcinace obyvatel i vysoký počet osob, které covid-19 prodělaly, by měly zabránit nutnosti přijímat makroekonomicky významná protiepidemická omezení. Zároveň by ale podle MF měly výkon ekonomiky ve zbytku letoška a na počátku příštího roku tlumit přetrvávající nepříznivé efekty růstu cen vstupů a narušení výrobních a dodavatelských řetězců. Příští rok by podle úřadu mohl ekonomický růst zrychlit díky pokračujícímu oživení soukromé spotřeby i investic a příznivějšímu vývoji zahraničního obchodu. Loni ekonomika klesla o 5,8 procenta.
Odhad inflace MF zvýšilo i pro letošní rok, a nově čeká průměrnou inflaci 3,5 procenta. K jejímu dalšímu vývoji úřad uvedl, že vysoké ceny energií i jiných komodit se postupně promítají do dalších cen. "Jako zásadní faktor inflace se ukazují být problémy na straně nabídky, poptávka je přitom podporována stále velmi uvolněnou měnovou i fiskální politikou. Ekonomický výkon se navíc v příštím roce pravděpodobně dostane nad svůj potenciál," uvedl úřad. V dalších letech čeká MF pokles inflace na průměrných 2,5 procenta v roce 2023 a 2,2 procenta o rok později.
Příští rok by se podle materiálu MF měla v inflaci výrazněji promítnout především administrativní opatření v podobě růstu regulovaných cen, hlavně elektřiny a zemního plynu. Zároveň MF v rámci nepřímých daní počítá s mírným nárůstem spotřebních daní u tabákových výrobků. "Administrativní opatření by k průměrné míře inflace měla přispět 2,3 procentního bodu," uvedlo MF. Ve prospěch vyšší inflace by podle prognózy měla působit i poptávka kvůli silnému oživení spotřeby domácností.
"S ohledem na predikci inflace a předpokládanou postupnou normalizaci měnověpolitických úrokových sazeb by reálné úrokové sazby měly ve zbývající části letošního roku i v roce 2022 působit stimulačně, byť v příštím roce v postupně se snižující míře," uvádí dále také dnes zveřejněný dokument.
Vývoj na trhu práce byl podle prognózy zastavením vládních podpůrných programů ovlivněn jen nepatrně. "Zjevně převážil efekt uvolňování protiepidemických omezení a vliv silné poptávky po práci v některých odvětvích, především v průmyslu," uvedlo MF. Nadále tak počítá letos s nárůstem nezaměstnanosti na tři procenta a příští rok s poklesem na 2,7 procenta.
Jako rizika odhadovaného vývoje MF označilo problémy v globálních dodavatelských řetězcích, možnost setrvání inflačních očekávání výrazněji nad cílem České národní banky a další vývoj epidemické situace v České republice i v zahraničí.
Česká národní banka v nové prognóze z minulého týdne také zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Zároveň centrální banka také výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle ČNB stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace podle centrální banky klesnout na 2,1 procenta.
V Česku je probíhající víkend deštivý. Dokonce panovaly obavy z vydatných srážek v části země. Příští květnový víkend přinese docela jiné počasí, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Na čerstvě pětadevadesátileté Jiřině Bohdalové se podepisuje náročný květnový program. Z Prahy se vytratila už po narozeninové oslavě a do města nevyrazí ani dnes, i když se měla objevit na jedné akci. Proč se slavná herečka nedostaví na místo určení?
I nadále se v dalším průběhu víkendu očekává deštivé počasí, ale srážek nakonec místy nebude tolik, kolik se očekávalo. Meteorologové proto v sobotu odpoledne zrušili výstrahu před vydatným deštěm v Beskydech.
Podvodů, kdy se internetoví zločinci vydávají za slavné osobnosti, přibývá. Tentokrát je obětí žena, který uvěřila, že si píše s opravdovým Pavolem Haberou. Přišla zároveň o desítky tisíc korun. Případem se zabývá policie.
Muž, jehož policisté obvinili z úterní krádeže lebky svaté Zdislavy z kostela v Jablonném v Podještědí, byl propuštěn na svobodu. Českolipský soud rozhodl, že jej do vazby nepošle. Trestní stíhání obviněného muže bude pokračovat i nadále.
Fanoušci Tomáše Kluse mohou smutnit, protože přijdou o nejbližší koncerty, ale zároveň by je mělo těšit, že populární písničkář už ví, co přesně ho trápí. V posledních dnech se totiž trápil zdravotními problémy, aniž by věděl, o co jde.
V Česku od sobotního rána platí výstraha před vydatným deštěm, kterou meteorologové vydali už v pátek. Nejvýraznější srážky se očekávají v Beskydech, na Jablunkovsku a Vsetínsku, upozornili odborníci dnes na sociální síti X.
Čeští hokejisté v pátek během úvodního dne turnaje vstoupili do letošního světového šampionátu. Vítězně, protože nad Dánskem zvítězili 4:1. Už dnes čeká národní tým druhé představení na mistrovství světa ve Švýcarsku. I v sobotním zápase budou favoritem.
V českém šoubyznyse se tento týden řeší zejména další rozvod Ondřeje Brzobohatého, tentokrát s moderátorkou Danielou Písařovicovou. Doprovázejí ho však scény, které byste u rozcházející se dvojice lidí rozhodně nečekali.
Často se říká, že české justici trvá příliš dlouho, než vyřeší některé případy. Občas si ale člověk musí říct, že není divu. Například v souvislosti s neustálými spory mezi Jaromírem Soukupem a Agátou Hanychovou.
Britský hudebník Phil Collins se po delší době objevil na veřejnosti, když zavítal do Buckinghamského paláce. Pětasedmdesátiletý zpěvák a bubeník se zúčastnil oslav 50. výročí založení charitativní organizace The King's Trust, kterou v minulosti pod názvem The Prince's Trust založil král Karel III. Na prestižní společenské akci nechyběla řada dalších známých osobností, jako jsou herci Benedict Cumberbatch, Idris Elba a George Clooney s manželkou Amal, nebo zpěvák sir Rod Stewart, se kterým se Collins vyfotografoval.
Britský princ Harry a jeho manželka Meghan, vévoda a vévodkyně ze Sussexu, chystají pro streamovací platformu Netflix nový celovečerní film z prostředí války v Afghánistánu. Snímek bude založen na skutečných událostech a zachytí britské vojáky pod obléháním. Projekt vyvíjí jejich produkční společnost Archewell, která jako předlohu využije knihu s názvem No Way Out, jejímž autorem je major Adam Jowett.