Ministr Jurečka navrhl úpravu v dávce pro ukrajinské uprchlíky

Důvodem pozměňovacího návrhu je prodlužování konfliktu na Ukrajině, která čelí ruské invazi, a tím i pobytu běženců v Česku.

Pokud by dávku pobíralo 150.000 lidí s dočasnou ochranou a z nich by byla polovina dětí, měsíční náklady by představovaly celkem 547,5 milionu korun, stojí v podkladech.

Pozměňovací návrh ministr vložil do sněmovního systému jen několik minut před dnešním začátkem pokračování schůze dolní komory. Pozastavili se nad tím poslanci ANO a SPD Aleš Juchelka a Radek Koten. Jurečka se za postup omluvil. Klub ANO si vyžádal dvacetiminutovou přestávku k prostudování úpravy.

Nyní uprchlíci mají nárok na 5000 korun v měsíci udělení víza dočasné ochrany. O stejnou částku mohou žádat dalších pět měsíců. Senát bude tento týden schvalovat zpřísnění. Předpokládá, že běženci s bezplatným ubytováním, stravou a základními hygienickými prostředky už na tuto humanitární dávku nedosáhnou. Od druhého měsíce bude podpora navíc svázána s trvalým pobýváním v Česku.

Nynější Jurečkův pozměňovací návrh předpokládá, že pro nárok na dávku vyplácenou po půl roce bude klíčové posouzení příjmových, sociálních a majetkových poměrů žadatele. "Pokud tyto poměry neumožní zajištění základních životních potřeb, bude dávka náležet," stojí ve zdůvodnění úpravy. Žádost bude nutné podávat každý měsíc. Jurečka uvedl, že bez úpravy by se běženci dostali po šesti měsících plně do českého sociálního systému.

Vládní novela stanoví, že ministerstva a další úřady budou i po skončení nouzového stavu vyčleňovat budovy pro ubytování uprchlíků z Ukrajiny. Kraje mají s obcemi nadále zajišťovat běžencům nouzová přístřeší a bydlení. Pokračovat bude i současný systém registrace uprchlíků.

Předloha prakticky přejímá některá mimořádná opatření vyhlášená na základě nouzového stavu, který skončí s červnem. Sněmovna ji projednává ve stavu legislativní nouze. V závěrečném kole má novelu schvalovat ještě dnes.

Novela zakotví poskytování ubytování uprchlíkům podle pravidel lex Ukrajina jako veřejnou službu. Nouzové bydlení by nemělo trvat déle než tři měsíce a pobyt v nouzovém přístřeší v podobě stanů či tělocvičen déle než měsíc. Kraje budou moci ubytovávat běžence nadále také v prostorách, které nejsou určeny pro bydlení, a uzavírání smluv s poskytovateli ubytování nebude zadáním veřejné zakázky.

Paušální náhrada poskytovaná ubytovatelům se bude i podle zákona pohybovat od 200 do 350 korun za osobu a noc. Konkrétní výši stanoví vládní nařízení podle druhu ubytování a poskytovatele.