Moskva: Rusko a Ukrajina se v rámci vyjednávání nacházejí "někde napůl cesty"

Ukrajinský vyjednavač Mychajlo Podoljak nedlouho po zveřejnění Medinského komentářů na twitteru uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval.

"Téma neutrálního statusu Ukrajiny a její nepřistoupení k NATO je jedním z klíčových bodů rozhovorů. Je to zároveň bod, ohledně kterého jsme maximálně přiblížili své pozice," citovala ruského vyjednavače Medinského agentura TASS. Medinskij doplnil, že v těchto bodech se zbývá shodnout na detailech ohledně bezpečnostních záruk pro Ukrajinu. "Nuance souvisejí s tím, jaké bezpečnostní garance dostane Ukrajina navíc k těm, které již má, v případě, že odmítne vstoupit do NATO," uvedl diplomat.

Ruský vyjednavač zároveň zdůraznil, že Rusko nehodlá dělat ústupky ohledně svého postoji k Donbasu, území na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté v roce 2014 vyhlásili dvě republiky. Rusko krátce před únorovým zahájením vojenské invaze na Ukrajinu tyto republiky formálně uznalo. Své současné aktivity na Ukrajině vysvětluje mimo jiné nutností pomoci obyvatelům těchto regionů.

"Naše pozice (ohledně Donbasu) je velmi jasná, byla několikrát zformulována ruským prezidentem, a má podporu celé země. Nemůžeme se jí vzdát," řekl Medinskij. Prohlásil, že o Donbasu musejí rozhodnout sami jeho obyvatelé.

Ukrajinský zástupce na jednáních Mychajlo Podoljak na twitteru uvedl, že požadavky Ukrajiny zůstávají stejné. Kyjev požaduje příměří, odchod ruských vojsk a bezpečnostní záruky s konkrétními formulacemi.

Ruská a ukrajinská delegace jednaly v únoru a na začátku března v Bělorusku, nyní rozhovory pokračují prostřednictvím videokonferencí. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba kromě toho minulý týden jednal se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Turecku.

Rusko útokem na Ukrajinu, který začal 24. února, rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka si dosud podle ukrajinských úřadů vyžádala životy tisíců vojáků a civilistů, včetně více než stovky dětí. Více než tři miliony Ukrajinců uprchly do zahraničí.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server newsbox.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro newsbox.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.