Národní kosmické agentury, které jsou partnery v projektu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), daly najevo záměr prodloužit provoz stanice do let 2028 až 2030. Uvedl to šéf ruského vesmírného úřadu Roskosmos Dmitrij Rogozin v rozhovoru, který dnes zveřejnila agentura Interfax.
Podle Rogozina zástupci všech agentur partnerských zemí, včetně Roskosmosu, na červencovém zasedání Mnohostranné koordinační rady (MCB) programu ISS potvrdili, že při řádném technickém zabezpečení je stanice schopná provozu na nízké oběžné dráze kolem Země až do roku 2030.
Hodnocení technické proveditelnosti takového prodloužení uživatelnosti orbitálního komplexu je přitom "prakticky dokončeno", řekl šéf Roskosmosu. "Od NASA jako koordinátora programu ISS očekáváme v blízké budoucnosti oficiální návrh na prodloužení letu ISS do let 2028-2030," dodal v této souvislosti.
Mezinárodní vesmírná stanice je společným projektem pěti kosmických agentur: amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), Roskosmosu, Evropské kosmické agentury (ESA), japonské JAXA a kanadské CSA. V rámci ESA je zapojeno 11 členských států.
O tom, že ruská strana je odhodlaná v práci na ISS pokračovat, podle Rogozina svědčí mimo jiné to, že letos ke stanici poslala nový modul Nauka, jehož životnost je minimálně deset let, a také uzlový modul Pričal. "Pokračujeme v rozvoji ruského segmentu stanice a v příštích letech máme velké plány s jeho aktivním využitím," prohlásil šéf Roskosmosu.
Podle dosavadní dohody účastníků projektu ISS by orbitální komplex měl fungovat do roku 2024. Rogozin loni v listopadu ale označil jako předčasné úvahy o konci využívání Mezinárodní vesmírné stanice po roce 2025.
Reagoval na spekulace o konci stanice, které vyvolal první náměstek generálního konstruktéra kosmické korporace RKK Eněrgija Vladimir Solovjov, jenž má na starosti činnost ruské sekce ISS. Ten ve zprávě přednesené na zasedání Rady pro vesmír Ruské akademie věd mimo jiné poukázal na to, že různé prvky stanice stárnou a vypovídají službu.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.