NATO po summitu posiluje východní křídlo. Dle Fialy existuje vůle maximálně podpořit Ukrajinu

Petr Fiala (ODS)
Petr Fiala (ODS), foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images
ČTK 25. února 2022 18:35 | akt. 25. února 2022 22:53
Sdílej:

Severoatlantická aliance v reakci na ruskou agresi posiluje své východní křídlo a v případě potřeby rozmístí v Evropě další jednotky. Shodli se na tom dnes prezidenti a premiéři zemí NATO během mimořádného videosummitu, který vyjádřil podporu Ukrajině, aniž by přislíbil Kyjevem požadované zbraně. Podle šéfa aliance Jense Stoltenberga je nicméně slíbilo samostatně poskytnout několik států.

Lídři aliančních zemí zároveň ve společném prohlášení tvrdě odsoudili ruskou invazi a označili krok prezidenta Vladimira Putina za "hrozivou strategickou chybu".

"Tento dlouho plánovaný útok na Ukrajinu, nezávislou, mírumilovnou a demokratickou zemi, je brutální a zcela nevyprovokovaný a neospravedlnitelný," shodla se třicítka lídrů států NATO.

Americký prezident Joe Biden dnes s ostatními vůdci aliančních zemí hledal způsob, jak zajistit bezpečí zejména států ležících v blízkosti Ruska. "Nařídil jsem vyslání dalších sil, abychom navýšili naše (vojenské) kapacity v Evropě a podpořili naše spojence v NATO," uvedl po jednání Biden, který ale nezmínil, kolik dalších amerických vojáků do Evropy vyšle. Řekl také, že se Putinovi nepodařilo rozdělit západní spojence a že NATO udržuje svou politiku otevřených dveří.

Aliance již v minulých týdnech posílila počet vojáků na svém východním křídle a USA ve čtvrtek rozhodly o vyslání dalších 7000 příslušníků americké armády do Evropy. Německo dnes oznámilo nasazení několika lodí, zapojují se i další západoevropské země. Po summitu Francie oznámila, že pošle čtyři stíhačky Mirage 2000 a dalších 200 vojáků do Estonska a posílí také jednotky NATO v Rumunsku o 500 vojáků.

"Učiníme všechna rozmístění potřebná k tomu, abychom zajistili silné a spolehlivé odstrašení a obranu celé aliance," uvedli šéfové států NATO v prohlášení.

Lídři dnes také přislíbili Kyjevu další "politickou a praktickou podporu". NATO přitom opakuje, že přímo na Ukrajině zasahovat nehodlá a ačkoli některé členské země Ukrajině dodávají zbraně a vojenské vybavení, jako celek se na tom aliance neshodla.

"Spojenci jsou pevně odhodláni pokračovat v poskytování podpory," prohlásil po jednání Stoltenberg, podle něhož několik zemí oznámilo, že dodá Ukrajině zbraně včetně klíčových protileteckých systémů. Dodávky zbraní či munice Ukrajině již v posledních týdnech přislíbilo několik členských států včetně USA, Británie, Polska nebo Česka.

Česko je podle premiéra Petra Fialy připraveno podílet se na posilování obrany východního křídla aliance vysláním svých vojáků. Fiala připomněl, že česká vláda dnes schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území. K summitu se připojil společně s prezidentem Milošem Zemanem, který Česko na vrcholných jednáních NATO obvykle zastupuje.

"Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina," řekl Fiala.

Fiala: Summit potvrdil vůli aliance maximálně podpořit Ukrajinu

Summit NATO dnes jednoznačně potvrdil vůli členských států aliance maximálně podpořit Ukrajinu a dát jasně Rusku najevo, že jeho agrese vůči Ukrajině není přijatelná. Po jednání summitu to novinářům řekl premiér Petr Fiala (ODS), který se ho on-line zúčastnil společně s prezidentem Milošem Zemanem. Prezident podle Fialy na jednání mluvil o nutnosti odstřižení Ruska od platebního systému SWIFT. Podle Fialy musí Česko hledat spojence, aby sankce proti Rusku šly ještě dále než nyní.

Český premiér řekl, že členské státy na summitu vyjádřily odhodlání rozhodným způsobem bránit své území, pokud by bylo jeho bezpečí ohroženo. Na jednání také zazněl rozhodný úmysl posilovat východní křídlo NATO. Česko je podle Fialy připraveno se do takového postupu po aktivaci příslušných plánů NATO zapojit. Připomněl, že vláda dnes schválila možnost vyslání až 580 vojáků začleněných do sil velmi rychlé reakce NATO na jakékoli alianční území.

Premiér řekl, že Zeman podpořil sankce proti Rusku a podpořil jejich zpřísnění včetně odstřižení Ruska od systému SWIFT. "Řada států zdůrazňovala potřebu pokračovat v sankcích, některé zmiňovaly i systém SWIFT, což je důležité. Myslím si, že Česká republika a podobně smýšlející státy musí hledat co nejvíc spojenců pro to, abychom v těch sankcích šli ještě dál," dodal.

Od spojenců také podle Fialy zaznívalo jednoznačné přesvědčení, že je potřeba posílit financování obrany především evropských zemí NATO. Připomněl, že česká vláda se zavázala do roku 2025 vydávat na svou obranu dvě procenta HDP.

Předseda vlády ocenil, že i státy, které jsou od Ruska vzdálenější, si jsou vědomi nutnosti společné obrany při ohrožení členského státu.

Podle Fialy se summitu zúčastnily všechny členské státy NATO, zastoupena byla také Evropská unie a přizvány byly Švédsko a Finsko, které prohlubují spolupráci s aliancí. Snahu Finska a Švédska více spolupracovat s NATO Fiala označil za výsledek agresivní imperiální politiky Ruska.

Fiala připomněl, že ČR běžně na summitech NATO zastupuje Zeman. "Pan prezident mě k tomu přizval, mimo jiné proto, abychom v těchto těžkých chvílích ukázali jasnou jednotu české politické reprezentace, naše sjednocení na tom, že je potřeba podpořit Ukrajinu a že není možné ustupovat agresi režimu Vladimira Putina," řekl.

Fiala se připojil se Zemanem k summitu netradičně z budovy českého generálního štábu v Praze.

Stalo se
Světové celebrity
Jennifer Aniston

Fanatik najel autem do brány domu Jennifer Aniston. Jsem Ježíš, tvrdil o sobě

Hollywood se otřásl poté, co byl na začátku týdne zatčen muž, jenž se údajně pokládá za Ježíše Krista a věří, že slavná herečka Jennifer Aniston je jeho „královna“. Incident vyvrcholil ve chvíli, kdy 48letý Jimmy Wayne Carwyle najel svým vozem do brány hereččina luxusního sídla v Bel Air, zatímco byla pravděpodobně doma.

České celebrity
Jiří Bartoška

Co si Jiří Bartoška myslel o smrti?

Jiří Bartoška bojoval s rakovinou od roku 2014, kdy mu byla diagnostikována rakovina lymfatických uzlin. Tehdy se s osudem smířil s nadhledem a osobitým humorem. „V osmašedesáti letech lidé umírají. To je jistota – narodíme se a jednou zemřeme,“ prohlásil v rozhovoru. Jeho přístup k nemoci byl inspirací pro mnohé – nikdy se nevzdával, nepoddával se panice a udržoval si optimismus i během náročné léčby.

Počasí
Jarní počasí

Počasí bude příští týden jako na houpačce. V noci mráz, během dne téměř léto

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

České celebrity
Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

OBRAZEM: Lidé v Česku vzpomínají na Jiřího Bartošku, zakládají pietní místa

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.