Německý kancléř Olaf Scholz dnes v Kyjevě prohlásil, že čeká od Ruska jasné kroky ke snížení napětí, a ujistil o připravenosti Německa a dalších západních zemí k dialogu s Moskvou o evropské bezpečnosti. V úterý bude Scholz v Moskvě jednat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na setkání s německým státníkem obhajoval budoucnost Ukrajiny v NATO, Scholz ale připomněl, že přistoupení této východoevropské země do aliance není teď na pořadu dne.
"Jsme připraveni k serióznímu dialogu s Ruskem o problémech evropské bezpečnosti," řekl Scholz novinářům po jednání se Zelenským.
Scholz oznámil, že Německo poskytne Ukrajině nový úvěr ve výši 150 milionů eur (asi 3,7 miliardy Kč), a varoval, že Západ je připraven uvalit "dalekosáhlé a a účinné sankce", pokud Rusko poruší územní celistvost Ukrajiny.
Scholzův hostitel na tiskové konferenci zdůraznil, že se s kancléřem shodl v přístupu k jednáním o urovnání konfliktu na východě Ukrajiny, dál ale trvají rozpory ohledně rizik, jaká představuje spuštění nově postaveného plynovodu Nord Stream 2. Ten má po dně Baltu přivádět do Německa ruský plyn s pominutím Ukrajiny a dalších tranzitních zemí. Berlín se jen chladně staví k možnosti, že by se projekt mohl stát součástí nových západních sankcí v případě ruského útoku na Ukrajinu.
Zelenskyj zdůraznil, že Ukrajina dál usiluje o přijetí do Severoatlantické aliance. "Uvědomujeme si, že členství v alianci by zaručilo naši bezpečnost a územní celistvost," prohlásil prezident. Německý kancléř ale upozornil, že otázka členství Ukrajiny v NATO není v současnosti na stole.
"Je poněkud zvláštní pozorovat, že ruská vláda dělá z něčeho, co není na pořadu dne, předmět velké politické debaty," citovala v této souvislosti Scholze německá agentura DPA. Moskva se v posledních měsících domáhá od členských států NATO včetně USA záruky, že aliance Ukrajinu nikdy nepřijme. Argumentuje, že by takové rozšíření NATO představovalo ohrožení ruské bezpečnosti a mohlo vést k ozbrojenému konfliktu mezi aliancí a Ruskem.
Rozruch v Londýně, Kyjevu i Moskvě dnes vyvolalo vyjádření ukrajinského velvyslance v BBC, že by Kyjev ve snaze zabránit válce s Ruskem své ambice ohledně vstupu do NATO mohl pozastavit. Velvyslanec následně své vyjádření popřel jako nedorozumění, snaha Ukrajiny o členství v alianci je totiž zakotvena v ústavě země.
V souvislosti s odjezdem západních diplomatů a ukrajinských oligarchů z Ukrajiny její prezident oznámil, že jeho rodina zůstává v Kyjevě.
Zelenskyj také Scholze informoval, že Kyjev představí projekty zákona o "zvláštním statusu" a místních volbách, uvedl podle agentury Unian bez dalších podrobností na tiskové konferenci německý státník. Podle Unian lze předpokládat, že kancléř měl na mysli projekt zákona o uspořádání voleb na východě Ukrajiny, jejíž část ovládají proruští separatisté, a o samosprávě v tamní samozvané Doněcké a Luhanské lidové republice.
Rusko, které soustředilo u hranic s Ukrajinou desítky tisíc vojáků, a vyvolalo tak obavy z invaze, tvrdí, že nemá v úmyslu sousední zemi napadnout. Domáhá se však o Západu záruk, že Ukrajina nevstoupí do NATO. USA a celá aliance ale trvají na zachování politiky otevřených dveří a právu Ukrajiny svobodně si vybrat vlastní spojence.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.