O kolik porostou platy ve veřejné sféře? Maláčová chce dohodu do konce září

Sociální demokracie trvá na růstu mezd ve veřejné sféře pro příští rok o šest procent. Ministryně práce Jana Maláčová dnes v diskusním pořadu televize CNN Prima News ocenila posun v názoru koaličního hnutí ANO. To v uplynulém týdnu navrhlo 3,5 procenta, to je zhruba 1400 korun. Sociální demokraté požadovali plošné přidání všem o 3000 korun.

Jana Maláčová (ČSSD)

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to ve čtvrtek nevyloučila, její úřad nyní chystá variantní návrhy. "Bude to rozhodnutí vlády. V žádném případě to nepůjde na úkor (rozpočtového) schodku, budeme se muset shodnout, kde se škrtne," uvedla dnes v České televizi. I podle ní je na jednání čas, vláda v pondělí ještě o rozpočtu rozhodovat nebude.

V případě minimální mzdy bude Schillerová prosazovat růst o maximálně tisícikorunu. Maláčová chce minimální mzdu zvednout z 15.200 na 18.000 korun.

"Musíme se dohodnout do konce září," připomenula Maláčová, že usnesení o mzdách je součástí návrhu státního rozpočtu, který musí vláda odevzdat Sněmovně nejpozději 30. září. O pevné částce, která by přilepšila hlavně nízkopříjmovým skupinám, chce Maláčová ještě jednat. S odbory bude o mzdách vyjednávat premiér Andrej Babiš (ANO) v pondělí ráno. Schillerová na jednání chystá tři varianty, zda bude růst procentní, nebo paušální, zatím rozhodnuto není, uvedla.

Růst mezd ve formě pevné částky by upřednostnil host televizní debaty CNN Prima News předseda hnutí SPD Tomio Okamura. Jako rozhazovačný a zadlužující budoucí generace označila celý chystaný rozpočet předsedkyně TOP 09 Markéta Adamová Pekarová. "Provozujete tady eldorádo na straně výdajů," komentovala vládní rozpočtovou politiku. Podle předsedkyně sněmovního rozpočtového výboru Miloslavy Vostré (KSČM) by měly mzdy růst v návaznosti na vývoj ekonomiky, pro příští rok by měl překonat inflaci, tedy 3,5 procenta. Předsedkyně národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová na ČT uvedla, že přidávat by stát neměl svým zaměstnancům paušálně, nárok by podle ní neměli mít úředníci. Upozornila, že díky zrušení superhrubé mzdy a dalším změnám v daních dostali víc už letos.

Maláčová dnes zopakovala, že navrhuje růst minimální mzdy od ledna z 15.200 na 18.000 korun a na 20.000 korun pro rok 2023. Odbory to podporují. Schillerová dříve několikrát uvedla, že s přidáváním v rozpočtu nepočítá. Dnes připustila maximální růst minimální mzdy o tisícikorunu. Návrh rozpočtu musí vláda poslat do Sněmovny poslední zářijový den, rozhodovat o něm bude dolní komora až v nové podobě vzešlé z říjnových voleb. Podle Adamové může minimální mzda růst v době, kdy se hospodářství daří. "Teď je to nezodpovědné, stálo by to mnoho lidí místo," míní.

Podle návrhu odborů by hasiči, policisté, učitelé, lékaři, zdravotní sestry, úředníci, pracovníci v kultuře či sociálních službách i všichni ostatní zaměstnanci veřejné sféry měli od ledna dostat 3000 korun navíc do tarifu, tedy do základu výdělku. Ve veřejném sektoru v prvním čtvrtletí pracovalo 699.400 lidí. Pokud by všichni měli dostat od ledna 3000 korun navíc, bylo by to 25,2 miliardy. K tomu je nutné připočítat odvody. V případě nárůstu pouze o inflaci se zvýšení mezd projeví nárůstem celkové sumy na platy o jednotky miliard. Podle předsedy Českomoravské konfederace odborových svazů Josefa Středuly by byl reálný dopad na hospodaření státu zhruba třetinový, protože je třeba zahrnout dopad růstu minimální mzdy na odvody například DPH.

V debatě České televize zmínil Středula také růst platů ústavních činitelů v příštím roce ve výši šesti procent. "Máme tu fakticky stav, že někomu rovně, a někomu rovněji. Těch šest procent se dá dát i zaměstnancům státu," uvedl.

Průměrná mzda v Česku v letošním druhém čtvrtletí meziročně vzrostla o 11,3 procenta na 38.275 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 3893 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o 8,2 procenta. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Výrazný nárůst je podle statistiků způsoben nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn zdravotníkům.

O stavu prezidenta Miloše Zemana se poradí nově vzniklé lékařské konzilium

26.10.2021 13:26 Aktualizováno Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana posoudí multioborové lékařské konzilium. Jeho vytvoření…

Epidemie covidu se v Česku stala epidemií neočkovaných, řekl Vojtěch

26.10.2021 13:05 Aktualizováno Epidemie covidu-19 se v ČR podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) stala epidemií…

Zákaz vstupu do práce bez očkování může ohrozit dodávky jídla, varuje…

26.10.2021 12:35 Agrární a potravinářská komora odmítly návrh na zákaz vstupu do zaměstnání bez očkování nebo testu.…

Případné povinné očkování proti covidu musí posoudit nová Sněmovna, tvrdí…

26.10.2021 12:29 O případném zavedení povinného očkování proti covidu-19 musí podle končícího ministra zdravotnictví…

Hygienici společně s policisty chystají v příštím týdnu rozsáhlé kontroly…

26.10.2021 12:10 Hygienici společně s policisty chystají v příštím týdnu rozsáhlé kontroly dodržování opatření proti…

Za používání pyrotechniky na stadionech může hrozit pokuta i zákaz vstupu

26.10.2021 12:00 Aktualizováno Lidé, kteří během sportovních utkání použijí pyrotechniku, by nově mohli být potrestáni pokutou až…

Senát asi rozhodne o termínu schůze k článku 66 až 9. listopadu

26.10.2021 10:36 Termín případné schůze Senátu k převodu prezidentských pravomocí kvůli zdravotnímu stavu Miloše…

Dívka z autobusu odneseného tornádem se dodnes potýká s následky zranění

26.10.2021 10:35 Čtrnáctiletá Silvie z Moravské Nové Vsi na Břeclavsku, která v červnu utrpěla těžká zranění v…

Ustavující schůze nové Sněmovny začne v pondělí 8. listopadu ve 14 hodin

26.10.2021 09:53 Ustavující schůze nové Sněmovny začne v pondělí 8. listopadu ve 14:00. Návrh jejího programu čítá…

V pondělí v Česku přibylo 4264 případů koronaviru

26.10.2021 09:16 Aktualizováno V pondělí v Česku přibylo 4264 potvrzených případů koronaviru. Je to nejvíce od dubna a zhruba o…

Související:

Nejnovější

reklama