Desetitisíce civilistů v Pásmu Gazy se snaží najít útočiště před válkou, a to především v nemocnicích. Uvedla to ve svém prohlášení Světová zdravotnická organizace.
Nemocnice Šifá ve městě Gaza je nyní přeplněna 50 000 lidmi, zatímco v nemocnici al-Amál na jižním konci Pásma Gazy se ukrývá 14 000 lidí, uvedla Světová zdravotnická organizace na platformě X, odvolávající se na výpovědi týmu působícího v terénu.
Tvrzení nebylo možné nezávisle ověřit. Z prohlášení WHO však vyplývá, že delegace byla úspěšná při dodání humanitární pomoci do nemocnic ve spolupráci s představiteli Dětského fondu OSN (UNICEF) a dalšími organizacemi.
Během cesty k těmto nemocnicím pozoroval tým WHO desetitisíce lidí, kteří utíkali před intenzivními izraelskými útoky pěšky, na mulách nebo v autech.
Personál WHO se v nemocnicích musel doslova prodrat pacienty a lidmi hledajícími útočiště. WHO uvádí, že v současné době v Pásmu Gazy částečně funguje 13 nemocnic a dvě na minimální úrovni, zatímco 21 nemocnic už vůbec není v provozu.
Představitelé této světové organizace vyjádřili mimořádné znepokojení, že nový hromadný pohyb uprchlíků pouze dále zatíží zdravotnická zařízení v jižní části Pásma Gazy.
"Tento nucený masivní pohyb zároveň povede k ještě většímu přeplnění, zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění a komplikuje dodávky humanitární pomoci," uvedla zpráva WHO citující člena týmu působícího v terénu.
O tom, že sever Pásma Gazy zůstal bez jediné funkční nemocnice kvůli nedostatku paliva, personálu a zásob, informovala WHO už minulý čtvrtek podle serveru France24. Richard Peepekorn, zástupce WHO pro Gazu, uvedl, že na severu Pásma Gazy aktuálně neexistují žádné funkční nemocnice.
Poslední nemocnicí na severu byla al-Ahlí, ale nyní poskytuje pouze minimální péči a nepřijímá nové pacienty. Těla obětí izraelských útoků jsou uložena v areálu této nemocnice kvůli nedostatku bezpečných pohřbů.
WHO už dříve uvedla, že v Pásmu Gazy může přijít o život více lidí v důsledku nemocí, než kvůli bombardování, pokud nedojde k obnovení tamního zdravotnického systému.
Úřady odpovědné za resort zdravotnictví v Gaze, které Organizace spojených národů (OSN) považuje za spolehlivé, tvrdí, že v důsledku izraelského bombardování této pobřežní palestinské enklávy zahynulo více než 20 000 lidí. Zhruba 40 procent z toho tvoří děti a existují obavy, že daleko více mrtvých se stále nachází pod troskami.
"Nakonec budeme svědky toho, že více lidí bude umírat na nemoci, než při bombardování, pokud nebudeme schopni dát znovu dohromady tamní zdravotnický systém," upozornila mluvčí WHO Margaret Harrisová na brífinku OSN v Ženevě.
Zároveň zopakovala obavy v souvislosti se zvýšeným počtem epidemií infekčních onemocnění v Gaze, co se týká především průjmových onemocnění. "Nejsou tam léky, žádná vakcinace, žádný přístup k bezpečné pitné vodě a hygieně a žádné potraviny. Viděli jsme velmi vysoký počet případů průjmových onemocnění mezi kojenci," dodala Harrisová .
Kolaps největší nemocnice Al-Shifa v severní části Gazy označila mluvčí WHO už dříve za "tragédii" a vyjádřila obavy v souvislosti se zatýkáním části zdravotnického personálu izraelskými jednotkami v evakuačním konvoji WHO.
Mluvčí Dětského fondu OSN (UNICEF) v Gaze James Elder reportérům řekl, že nemocnice v Gaze jsou plné dětí, které utrpěly zranění v důsledku války či trpí gastroenteritidou z pití znečištěné vody. "Potkal jsem spoustu rodičů... Přesně vědí, co jejich děti potřebují. Nemají přístup k bezpečné vodě a to je ničí," dodal.
Elder zároveň popsal, že v důsledku nedostatku zdravotnického personálu viděl jedno z dětí, kterému chyběla část nohy, ležet na podlaze nemocnice několik hodin, aniž by mu byla poskytnuta lékařská péče.
Výkonná ředitelka Dětského fondu OSN (UNICEF) Catherine Russellová už dříve označila palestinské Pásmo Gazy za "nejnebezpečnější místo na světě pro děti". Dodala, že dohoda o příměří mezi Izraelem a palestinským militantním hnutím Hamás nestačí na záchranu jejich životů.
Russellová Radě bezpečnosti OSN řekla, že od útoku militantního hnutí Hamás na Izrael ze 7. října byly v Pásmu Gazy údajně zabity tisíce dětí, zhruba 40 procent všech usmrcených lidí. "Je to nevídané. To, co jsem viděla a slyšela, mě doteď pronásleduje," prohlásila poté, co oblast navštívila osobně.
"Děti v Pásmu Gazy kromě bomb, raket a střelby mimořádně ohrožují i katastrofální životní podmínky. Jeden milion dětí - tedy všechny děti uvnitř území - nemá jisté jídlo a čelí situaci, ze které se brzy stane potravinová krize," dodala.
UNICEF odhaduje, že kritická podvýživa dětí v Pásmu Gazy může během několika měsíců stoupnout o téměř 30 procent. Ředitelka Populačního fondu OSN Natalia Kanemová upozornila RB OSN na těžkou situaci těhotných žen v Pásmu Gazy.
Školy a nemocnice, které se staly útočištěm pro vysídlené lidi, se podle jeho prohlášení změnily na "zóny smrti". Podobně hovořil i šéf Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanem Ghebreyesus ve videovzkazu k Valnému shromáždění OSN v New Yorku, kdy zkritizoval pokračující izraelské útoky na pásmo Gazy.
Tedros odsoudil i útoky palestinského militantního hnutí Hamás na Izrael ze začátku října, zároveň však dodal, že "rozsah izraelské reakce se zdá být stále více neomluvitelný". "Jsme svědky ničení životů a majetku ve strašném rozsahu," dodal.
Američané tlačí především na Kyjev a na Evropu, nikoliv na Rusko, tvrdí evropští diplomaté, kteří se zúčastnili jednání s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Právě šéf americké diplomacie vyvolal vášně, když naznačil, že Washington by mohl vzdát snahy o ukončení konfliktu na Ukrajině.
Jiří Mádl slavil se svým filmem Vlny úspěch nejen u diváků, ale i u odborníků. Ti snímek poslali do boje o Oscara, zároveň ho v Česku ocenili vítězstvím v několika kategoriích Českého lva. Ještě lépe si nakonec film vedl u sousedů na Slovensku.
Úterní poslední rozloučení s Annou Slováčkovou proběhlo na její přání za zavřenými dveřmi. A rodiče respektují i další pokyny zesnulé. Fanoušky například zajímá, jak to bude s místem posledního odpočinku. Felix Slováček má pro příznivce milované dcery dobrou zprávu.
Americký prezident Donald Trump bagatelizoval varování šéfa diplomacie Marca Rubia, který naznačil, že Washingtonu dochází trpělivost při jednáních o míru na Ukrajině. Trump nicméně zcela nevyloučil, že by Američané mohli mírové snahy v budoucnu ukončit, pokud nepřinesou kýžený výsledek.
Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i kolem Velikonoc. Jak jsme již informovali, velkou novinku z osobního života oznámila herečka Veronika Khek Kubařová. S manželem se po deseti letech od svatby těší na prvního společného potomka. A gratulace od kolegů se jen hrnou.
Česko má za sebou první letošní dny s letními teplotami, ale se začátkem Velikonoc nastala i výrazná změna počasí. To by se během svátků mělo opět vylepšit. A meteorologové už tuší i to, jak bude po Velikonocích.
Ve stínu tragického konce životního příběhu Anny Slováčkové přišla i jedna dobrá zpráva. Týká se její nevlastní starší sestry René. A jde o zprávu, po které by se Felixi Slováčkovi mělo alespoň nepatrně ulevit.
Skoro to vypadá, že pravá ruka neví, co dělá ta levá. Americký viceprezident J. D. Vance na návštěvě v Itálii naznačil, že americké diplomatické snahy o dosažení míru na Ukrajině mají jistý progres a mohly by vést k ukončení války. Šéf americké diplomacie Marco Rubio přitom v pátek naznačil, že Washington by mohl roli mírotvůrce opustit.
Česko se v tomto týdnu rozloučilo s uznávaným hercem Aloisem Švehlíkem, který byl neodmyslitelně spjatý s Národním divadlem. Právě v jeho historické budově se obřad ve středu uskutečnil. Herecký kolega Jiří Štěpnička posléze prozradil, jak loni probíhalo Švehlíkovo odcházení z divadla.
Sliby administrativy Donalda Trumpa, že zajistí mír na Ukrajině, dostávají další vážné trhliny. Šéf americké diplomacie Marco Rubio v pátek připustil, že Washington vzdá své snahy o ukončení konfliktu, pokud se ukáže, že ho není možné ukončit. Podle Rubia se musí situace během následujících dní vyjasnit.
Vévodkyně ze Sussexu Meghan Markle se po letech znovu vrátila k bolestivé ztrátě, která poznamenala její rodinný život. V nové epizodě svého podcastu otevřeně promluvila o potratu, který prodělala v roce 2020, a bez příkras popsala emoce, jež tehdy prožívala.
Česko je poprvé v historii zásobováno výhradně neruskou ropou, a to západní cestou ropovody TAL a IKL. První zvýšené dodávky neruské ropy už dorazily z italského tankoviště v Terstu na Centrální tankoviště ropy v Nelahozevsi, odkud se přepraví do litvínovské rafinerie. Zásobování Česka pouze neruskou ropou je možné díky projektu TAL-PLUS, který umožnil navýšit kapacitu evropského ropovodu TAL.