Očkování proti covidu-19 nebude podle premiéra Petra Fialy (ODS) pro nikoho povinné. Řekl to po dnešním jednání vlády. Povinnost měla podle vyhlášky, kterou schválila končící vláda Andreje Babiše (ANO), platit pro lidi nad 60 let a některé profese od března letošního roku. Aby lidé očkování stihli, museli by zahájit očkování už nyní.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) na twitteru napsal, že povinné očkování proti covidu-19 od začátku považoval za nesmysl. "Ač je očkování nejefektivnější zbraní proti vážnému průběhu, nikoho k němu nebudeme nutit," uvedl. Na tiskové konferenci po jednání vlády Válek doplnil, že paragrafy k očkování proti covidu-19 ze schválené vyhlášky o povinném očkování zmizí.
Povinnost se měla týkat kromě všech starších 60 let také všech zaměstnanců zdravotnických zařízení a zařízení sociálních služeb, hasičů, policistů, celníků, vojáků, ale i studentů zdravotnických škol nebo příslušníků aktivních záloh.
Proti povinnému očkování jeho odpůrci několikrát demonstrovali, vzniklo i několik petic. Zejména z řad příslušníků uniformovaných složek zaznívaly obavy, že lidé budou kvůli povinnosti ze sborů odcházet. Obavy byly také v sociálních službách, kde už v současné době pracovníci často chybí.
Podle Válka bude tento nebo příští týden oznámeno, kdy bude možné přeočkovávat proti covidu-19 také děti starší 12 let. Prvním očkovaným už uplynulo pět měsíců, po kterých mají dospělí obvykle nárok na přeočkování třetí dávkou.
V současné době je podle dat k úterý očkováno proti covidu-19 asi 63 procent populace. Z lidí nad 60 let, pro které měla platit očkovací povinnost, to je více než 80 procent. Očkováno je 336.000 zdravotníků a pracovníků ochrany veřejného zdraví, 123.000 pracovníků a klientů v sociálních službách.
U policejního sboru je zhruba 40.000 příslušníků, u armády 23.000, hasičů je přes 10.000. Po druhé dávce očkování má podle vyjádření policejního prezidia z konce loňského listopadu tři čtvrtiny policistů. V hasičském sboru je očkováno zhruba 76 procent lidí, v armádě asi 85 procent. Lékařů je očkováno 80 procent, zdravotních sester 83 procent.
Válek už dříve avizoval, že chce očkovací vyhlášku upravovat i vzhledem k nové variantě omikron. Ukazuje se, že dvě dávky očkování proti ní nechrání dostatečně před nákazou, ale stále jsou částečnou ochranou před vážným průběhem nemoci. Potřebná je proto třetí dávka očkování, zejména pro lidi v riziku.
Pandemický zákon se má prodloužit do 2023, mohl by regulovat obchod a služby
Pandemický zákon by se měl prodloužit o rok a půl, tedy do konce srpna 2023. Mimořádnými opatřeními bude nově možné omezit provoz všech typů provozoven, trhů, sportovišť i školských či vzdělávacích zařízení pro děti od tří let. Opatření by nově mohlo vydávat také ministerstvo obrany. Novelu pandemického zákona dnes schválila vláda, novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Nyní ji posoudí Parlament.
Ministerstvo zdravotnictví se snaží novelou reagovat na výtky Nejvyššího správního soudu, který mnohá mimořádná opatření v minulosti zrušil. Soud mimo jiné uvedl, že podle stávající normy není možné regulovat provozovny služeb, včetně restaurací, ubytování či trhů a tržnic. Nově tedy ministerstvo navrhuje, aby se regulace týkala všech provozoven podle živnostenského zákona, tržišť a tržnic. Orgány budou mít možnost například omezit jejich provozní dobu. Týkat by se to mělo i služeb kadeřnic, pedikérek, taxislužby či umělecké činnosti, tedy takových služeb, u nichž místem výkonu není samotná provozovna.
Regulovat bude možné také všechny typy sportovišť a sportu, dosud mohly úřady část sportovních aktivit omezit jen podle zákona o ochraně veřejného zdraví, nikoliv podle pandemického zákona. Nově bude možné vydat mimořádná opatření pro všechny typy školských a vzdělávacích zařízení pro děti od tří let včetně například dětských skupin. Dosud se regulace v pandemickém zákoně týkala především vysokých škol.
Zákon také nově vyjmenovává další aktivity, kterých se mohou mimořádná opatření dotknout. Jsou to mimo jiné hudební a taneční kluby, diskotéky, herny a kasina, zoologické a botanické zahrady, muzea, galerie, hrady, zámky a obdobné historické nebo kulturní objekty, veřejné knihovny, hvězdárny a planetária. Týkat se to bude i konání slavností, divadelních a filmových představení, veletrhů, prodejních hospodářských výstav a zotavovacích akcí pro děti a příměstských táborů.
Hackeři v úterý úspěšně napadli profil českého premiéra Petra Fialy (ODS) na sociální síti X, kde se nakrátko objevily nepravdivé příspěvky. Případem se zabývá policie, Fiala se strážci zákona spolupracuje na vyšetření incidentu.
Luxusní hotely, prestižní developerské projekty i skrytý klub s elitní klientelou. Dokumentární film Dynastie odhaluje, jak se István Tiborcz, zeť maďarského premiéra Viktora Orbána, vyšvihl mezi nejbohatší muže země. Klíčovou roli v jeho podnikatelském vzestupu sehrály veřejné zakázky a vazby na státní instituce. Investigativní novináři z několika redakcí přinášejí detailní obraz systému, v němž moc a byznys splývají v jedno. S jedním z autorů snímku jsme mluvili o tom, co všechno zjistili – a proč právě teď jejich práce rezonuje i za hranicemi Maďarska.
Evu Burešovou zasáhla v neděli večer zpráva o úmrtí Aničky Slováčkové v nezáviděníhodné situaci. Nacházela se totiž před televizními kamerami, které zachytily smutek v její tváři. Eva se pak v pondělí vyjádřila k odchodu kamarádky i na sociální síti.
Přes den už sice teploty po uplynulém víkendu rostou, ale zima ještě stále vystrkuje růžky. Během následující noci klesnou minima až na -5 °C. Platí proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období.
Jsou to dva dny, co na věčnost odešla Anička Slováčková, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smutná zpráva zasáhla celou zemi, během pondělí spontánně vzniklo pietní místo u pražského domu jejích rodičů, tedy Felixe Slováčka a Dády Patrasové.
Víra v dezinformace nebo konspirační teorie je rozšířený jev, který může mít různé příčiny. Patří mezi ně mimo jiné ztráta důvěry ve veřejné instituce či média, ale také přirozené psychologické faktory, jako je strach, potřeba jistoty nebo přesvědčení o vlastní výjimečnosti.
Zdrcený Felix Slováček v neděli večer rozesmutnil Česko, když potvrdil, že jeho milovaná dcera Anička po dlouhém a statečném boji se zákeřnou rakovinou odešla na věčnost. Bolest, jakou si neumíme představit, po necelém dni rozhodně neodezněla. Spíše se znásobila.
Policie v Plzni vyšetřuje od noci z pondělí na úterý případ pokusu o vraždu a následné sebevraždy. Ke konfliktu došlo mezi rodinnými příslušníky. Muž zemřel, žena skončila v nemocnici.
Mirai Navrátil se v poslední době ocitá v situacích, kdy se jiní lidé dostávají do křížku se zákonem. Stačí si vzpomenout na loňské napadení zpěváka v Hradci Králové. Nyní byl frontman jedné z nejpopulárnějších českých kapel okraden.
Poslední rozloučení bude jednou velkou připomínkou toho, kým byla zesnulá Anička Slováčková. Půjde samozřejmě o smutné chvíle, ale svým způsobem i o oslavu jejího krátkého života. Kdy a kde se obřad uskuteční, to zatím není jasné. Existuje ale osoba, která tuší, jak bude pohřeb vypadat.
Až do konce dubna a i do úvodních květnových dnů vidí meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Očekává se, že teploty nejprve den ode dne porostou, ale v druhé polovině měsíce se trend otočí.
Lucie Vondráčková určitě není nedotknutelná. Rozhodně tedy ne pro Ornellu Koktovou, která se do herečky a zpěvačky pustila v podcastu s kamarádkou Agátou Hanychovou. Znovu otevřela kapitolu, která je jinak už dávno uzavřená.