OSN zvýšila na 816 bilanci potvrzených úmrtí civilistů na Ukrajině

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto
Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto, foto: FREE Photo Tereshchenko Oleg / UNIAN
ČTK 18. března 2022 15:04
Sdílej:

Úřad Vysoké komisařky OSN pro lidská práva potvrdil dalších 36 úmrtí civilistů ve válce Ruska proti Ukrajině a jeho bilance civilních obětí po 22 dnech bojů dosáhla 816 mrtvých. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Mezi civilní populací také agentura OSN registruje nejméně 1333 zraněných. Ukrajinské úřady hlásí mrtvých výrazně více.

Bilance úmrtí zdokumentovaných OSN vzrostla za poslední dva dny o 90 případů. Skutečné počty zabitých i raněných jsou s největší pravděpodobností mnohem vyšší, protože pracovníkům OSN v terénu trvá často i dny, než se jim podaří ověřit informace o jednotlivých případech. Monitorovací tým mimo jiné podle Reuters není schopen ověřit zprávy z obléhaného města Mariupol, které hlásí přes 2500 civilních obětí.

I dnes z Ukrajiny přicházely informace o dalších mrtvých a zraněných mezi civilisty. V Kyjevě podle záchranářů jeden člověk zemřel a další čtyři utrpěli zranění po dopadu sestřelené ruské rakety. Další dva mrtvé po ruském ostřelování hlásí úřady z východu Ukrajiny.

Kromě toho stále nejsou jasné následky úderu na divadlo v Mariupolu, pod kterým se ukrývaly stovky lidí. Z krytu se podle posledních zpráv podařilo zachránit 130 přeživších, ukrajinská ombudsmanka Ljudmyla Denisovová ovšem uvedla, že v něm zůstávalo ještě přes 1300 osob.

Konec války je v nedohlednu, Rusko Ukrajinu ničí záměrně, tvrdí analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Stalo se