Ukrajina musí být realistická ve svých cílech ve válce s Ruskem a připustit, že část jejího území by mohla zůstat alespoň dočasně pod ruskou kontrolou. V rozhovoru pro The New York Times to v pondělí uvedl prezident Petr Pavel.
Podle Pavla nemůže ani jedna strana konfliktu očekávat, že dosáhne svých maximálních cílů. Ukrajina usiluje o znovuzískání všech svých území, včetně Krymu, který Rusko anektovalo v roce 2014.
Na druhé straně Rusko požaduje, aby se Ukrajina formálně vzdala území, na která si Moskva činí nárok, včetně čtyř oblastí, které Rusko kontroluje jen částečně. „Mluvit o totální porážce Ukrajiny nebo Ruska se jednoduše nestane,“ řekl prezident a dodal, že „konec konfliktu bude někde mezi těmito extrémy.“
Od neúspěchu několikaměsíční ukrajinské protiofenzivy v loňském roce se evropští představitelé v soukromí stále častěji zmiňují o tom, že šance Kyjeva na získání velké části ztracených území jsou malé. Veřejně však nadále zdůrazňují, že rozhodnutí o budoucím uspořádání vztahů s Ruskem je na Ukrajině, nikoli na Evropské unii nebo NATO, připomíná The New York Times.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který původně odmítal přímé rozhovory s Ruskem, v létě svůj postoj zmírnil a naznačil, že jednání by mohla začít v listopadu. I přesto však nadále trvá na tom, že Rusko musí opustit celé ukrajinské území.
Česká republika, společně s Polskem a pobaltskými státy, zůstává silným podporovatelem Kyjeva. Nicméně roste tlak veřejnosti, aby omezila svou pomoc a tlačila Ukrajinu k dosažení dohody s Ruskem, píše The New York Times.
Prezident Pavel zároveň odmítl iniciativy politiků, jako je maďarský premiér Viktor Orbán, kteří kritizují vojenskou pomoc Ukrajině a volají po urychlených mírových jednáních. Podle Pavla jde o populismus a označil takové výzvy za nesmyslné.
Na závěr Pavel dodal, že jako člověk se zkušenostmi v oblasti obrany a se znalostí Ruska je přesvědčen, že mír nenastane, pokud Ukrajina složí zbraně. Rusko by podle něj nadále pokračovalo ve svých vojenských aktivitách.
Tento týden bude otázka budoucnosti Ukrajiny hlavním tématem Valného shromáždění OSN v New Yorku. Zelenskyj zde ve středu plánuje opět apelovat na větší vojenskou a politickou podporu a ve čtvrtek má ve Washingtonu představit americkému prezidentovi Joeu Bidenovi „vítězný plán“ ve válce s Ruskem, který chce následně představit i veřejnosti.
Silné mrazy v Česku ještě rozhodně nepolevily. Meteorologové v pondělí aktualizovali výstrahu, podle které budou i během následujících nocí klesat teploty až pod -12 °C. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Českou náboženskou obec zasáhla v úvodních dnech nového kalendářního roku smutná zpráva. Zemřel kněz a někdejší rozhlasový redaktor Miloslav Fiala, jehož před několika lety vyznamenal prezident. Fialovi bylo 97 let.
Policie od uplynulého víkendu vyšetřuje vraždu ženy středního věku na Strakonicku. Úspěšné bylo pátrání po chybějící části těla oběti. Kriminalisté se zatím nezmínili o podezřelém, avšak uvedli, že nikomu nehrozí další nebezpečí.
Velké věci se loni děly i v osobním životě Veroniky Žilkové. I když v jeden okamžik říkala, že už po svém boku žádného chlapa nechce, nakonec se dala dohromady se scénáristou Ivanem Hubačem. Nyní si tohle rozhodnutí pochvaluje.
Britská zpěvačka Jesy Nelson, bývalá členka dívčí skupiny Little Mix, šokovala své příznivce bolestivou zprávou. Její osmiměsíční dcery, dvojčata Ocean Jade a Story Monroe, trpí vzácným a velmi vážným genetickým onemocněním – spinální svalovou atrofií (SMA) prvního typu. Tato diagnóza znamená, že holčičky přicházejí o svalovou hmotu a podle lékařů existuje vysoké riziko, že nikdy nebudou moci chodit.
Česko se připravuje na první vlnu extrémních mrazů letošního roku. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) vydal oficiální výstrahu před silným mrazem, která vstupuje v platnost v noci na pondělí 5. ledna 2026 a potrvá minimálně do čtvrtečního rána 8. ledna.
Francouzská i světová kultura se na sklonku roku rozloučila s jednou ze svých největších ikon. Brigitte Bardot zemřela v neděli 28. prosince 2025 ve věku 91 let. Herečka, která v 50. a 60. letech minulého století redefinovala pojetí ženské svobody a sexuality, odešla pokojně ve své milované vile La Madrague v Saint-Tropez. Její úmrtí oznámila Nadace Brigitte Bardotové, které zasvětila druhou polovinu svého života.
Vévodkyně Meghan by podle královských expertů mohla brzy přehodnotit svůj odmítavý postoj k návštěvám Velké Británie. Hlavním důvodem je aktuální posun v otázce bezpečnosti prince Harryho, která byla dosud největším trnem v oku manželského páru. Podle autora královských biografií Duncana Larcomba byla chybějící ochrana pro Meghan spíše „vhodnou výmluvou“, proč se britským ostrovům vyhýbat, což by se nyní mohlo změnit.
Houslista Brian King Joseph, známý jako finalista soutěže „Amerika má talent“, rozvířil vody showbyznysu žalobou na hollywoodskou hvězdu Willa Smitha (57). Ještě před samotným podáním žaloby sdílel pětatřicetiletý hudebník na sociálních sítích tajuplný vzkaz, ve kterém naznačil, že se během spolupráce s jednou z největších ikon průmyslu „staly určité věci“. Joseph ve videu uvedl, že byl původně nadšený z příležitosti vystupovat na velkém světovém turné, ale realita se brzy změnila v noční můru.
Vztahy prince Harryho a Meghan Markle s jejich nejbližšími spolupracovníky se opět ocitly pod drobnohledem. Během krátké doby oznámili odchod dva klíčoví lidé z jejich týmu, což u královských expertů vyvolalo vlnu spekulací. Podle odbornice Jennie Bond působí reakce vévodů na tyto ztráty nezvykle „chladně“, což nahrává dohadům o narušených profesionálních vazbách uvnitř jejich kalifornského sídla.
Princezna Kate v průběhu roku 2025 výrazně rozšířila svou dlouhodobou misi zaměřenou na rozvoj raného dětství a propojila ji se světem velkého byznysu. Podle akademiků a odborníků, kteří s ní v posledních měsících spolupracovali, se princezna z Walesu vrátila k pracovním povinnostem s obrovskou energií a motivací posunout svůj projekt do další fáze. Oceňována je především za svou odbornost a hluboký vhled do problematiky, který projevila i během náročného období své rekonvalescence po léčbě rakoviny.
Angelina Jolie se připravuje na zásadní životní změnu. Hollywoodská hvězda se rozhodla opustit Los Angeles a prodat své historické sídlo v hodnotě 25 milionů dolarů, které obývala od roku 2016. Podle zdrojů z jejího okolí už padesátiletá herečka a humanitární pracovnice potají provází potenciální kupce po rozlehlém panství Cecila B. DeMilla. Její další kroky pravděpodobně povedou mimo Spojené státy, kde hledá více soukromí a klidu od neustálého mediálního tlaku.