Po šesti měsících války se propast mezi řečmi a skutečností rozšiřuje. Bude Evropa dál stát za Ukrajinou?

Americký prezident Joe Biden letos v březnu ve Varšavě jasně předložil strategické cíle Západu na Ukrajině - odrazit ruskou invazi, obnovit národní svrchovanost a nastolit vítězství globální demokracie nad "silami temnoty". Jeho slova později podpořila Británie a další evropští lídři, píše list The Guardian.

Ukrajinská armáda

Méně jasné ale bylo, jestli západní politici opravdu očekávají, že těchto cílů dosáhnou - vzhledem k tomu, že se NATO nepříliš hrdinsky odmítlo přímo do konfliktu zapojit. Vyvstává proto nepříjemná, dokonce až znepokojivá otázka: měli by se Ukrajinci připravit na to, že jim v zimě vrazí nůž do zad?

Po téměř šesti měsících války se čím dál tím širší propast mezi řečmi a skutečností stává potenciálně smrtelnou. Rozhořčení veřejnosti ohledně invaze ustupuje obavám hraničícím s panikou z jejího výrazného dopadu na ceny energií a potravin a životní náklady.

Biden válku zarámoval jako součást odvěkého boje mezi dobrem a zlem. "Stojíme při vás," řekl Ukrajincům. "Rychlý trest je to jediné, co Rusko přiměje změnit kurz," řekl americký státník na konci letošního března. Většina jeho tehdejšího proslovu ale byla jen uklidňující vycpávkou. Rusko i přes bezprecedentní sankce, které na něj Západ uvalil, ve válce pokračuje.

Podobně se v březnu vyjádřil i britský premiér Boris Johnson. "Agrese (ruského prezidenta) Vladimira Putina musí selhat a musí selhat viditelně," řekl ministerský předseda. "Nemůžeme Kremlu dovolit, aby si urval kus nezávislé země a lidem způsobil nesmírné utrpení," prohlásil Johnson. Přesto je to přesně to, co se od té doby děje.

Spojené státy minulý týden slíbily další miliardu vojenské pomoci Ukrajině, čímž celková Bidenova částka vzrostla na 9,8 miliardy dolarů. Přes dvě miliardy slíbila i Británie a dodávky zbraní rovněž navýšily i země EU. Bez této pomoci by Ukrajinu čekala porážka.

Bidenovo opatrné odhodlání vyhnout se za každou cenu přímé konfrontaci ale znamená, že Rusko sice nakonec nemusí vyhrát, ale je nepravděpodobné, že by definitivně prohrálo. Tato válka se podobá pobublávajícímu hrnci s vodou, která se nikdy nezačne vařit.

Vinu však nenese jen Biden. I přes silácké řeči byl Johnson nakonec rád, že se může skrýt za neochotu Washingtonu vstoupit do boje a stejný postoj zaujal i francouzský prezident Emmanuel Macron a německé kancléř Olaf Scholz. Jednomyslnost západních lídrů vzbuzuje podezření, že ve skutečnosti nevěří, že lze Rusko pokořit.

Vzhledem k tomu, že pravděpodobně neexistuje cesta k přímému vojenskému vítězství, nejsou ostatní možnosti Kyjeva příliš lákavé. Navzdory očekávané jižní ofenzivě, houževnaté obraně Doněcké oblasti a výbuchům na Krymu z minulého týdne čeká Ukrajinu - a tím pádem i Západ - brutální opotřebovávací válka, která potrvá i roky.

Souběžně s tím se bude zvyšovat tlak na příměří nebo nějakou nepochybně dočasnou mírovou dohodu, která by ulevila Evropě od ekonomické bolesti. Pravicové populistické strany v Itálii i jinde jsou připraveny toho využít. V Německu je podle průzkumů veřejného mínění až 50 procent respondentů pro podstoupení území Rusku.

Největší obavy ale paradoxně vzbuzuje scénář vítězství Ukrajiny - takzvaný "katastrofický úspěch" ukrajinských sil, které by navzdory všem odhadům porazily ruskou armádu a tím ohrozily ruský režim. Tato možnost západní politiky děsí. Jak popsal bývalý britský generál Richard Barrons, zoufalý Putin by se mohl uchýlit k použití taktických jaderných zbraní nízkého rozsahu, aby odvrátil kolaps.

"Není to nemyslitelné - jen je na to nepříjemné myslet," varoval Barrons. Jak ale na takovou možnost reagovat? Mohl by takový, tabu porušující zločin vyústit v připojení Ukrajiny k NATO a totální válku s Ruskem? Barrons na to nedokázal odpovědět, protože na ni nedokáže odpovědět nikdo.

Možnou cestou by bylo sesadit Putina. S jeho odchodem by krize, kterou sám vyvolal, nezmizela - ale snáze by se řešila. Ve skutečnosti to může být pro Ukrajince (i Rusy) jediná naděje na šťastný konec.

Putin oslavil volební triumf i se soupeři na Rudém náměstí v Moskvě

18.03.2024 21:24 Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí slavil své vítězství v prezidenských volbách, které…

Česko eviduje první letošní oběť černého kašle

18.03.2024 18:57 Černý kašel má v Česku letos první oběť, vyplývá z dnes zveřejněných statistik Státního zdravotního…

Americký list upravil titulek. Česko už není postsovětským satelitem

18.03.2024 17:06 Americký deník Wall Street Journal po vlně příspěvků na sociálních sítích upravil titulek článku, v…

KLDR cvičně odpálila další rakety krátkého doletu

18.03.2024 11:49 Severokorejská diktatura v pondělí odpálila několik raket krátkého doletu, informoval o tom její…

Putin má jistý další mandát. Ve volbách získal přes 87 procenta

18.03.2024 09:13 Ruský prezident Vladimir Putin bude ve funkci dalších šest let. Volilo ho přes 87 procent lidí,…

Netanjahu: Izraelská armáda podnikne ofenzívu na Rafah i přes mezinárodní…

17.03.2024 17:38 Izraelská armáda podnikne plánovanou ofenzívu na město Rafah na jihu Gazy, které je baštou Hamásu,…

Volby v Rusku dnes končí. Zatím odvolilo 65 procent lidí

17.03.2024 13:49 Celostátní účast voličů v ruských prezidentských volbách v neděli ve 12:50 moskevského času (10:50…

Americké úřady začaly vyšetřovat společnost Meta kvůli drogám

17.03.2024 11:59 Americké úřady začaly vyšetřovat společnost Meta v souvislosti s nezákonným prodejem drog, k němuž…

Macron tvrdí, že na Ukrajině zřejmě bude nutná pozemní operace proti Rusku

17.03.2024 09:30 Francouzský prezident Emmanuel Macron se obává, že na Ukrajině bude možná "v určitém okamžiku"…

Šéf OSN odsoudil Rusko za pořádání prezidentských voleb v částech Ukrajiny

16.03.2024 21:51 Generální tajemník OSN António Guterres odsoudil Rusko za pořádání prezidentských voleb v částech…

Související:

Nejnovější