Politická krize v Jižní Koreji narůstá. Zrušení stanného práva už chtějí úplně všichni

Tento krok vládnoucí strany, která se jinak tradičně staví za prezidenta, je výjimečný a ukazuje na hloubku nespokojenosti s prezidentovým nečekaným rozhodnutím. Podle jihokorejských zákonů je prezident povinen přijmout rozhodnutí parlamentu, které stanné právo odmítlo, ale není jasné, zda tak učiní.

K vyhlášení stanného práva se kriticky vyjádřila i bývalá jihokorejská ministryně zahraničí Kang Kyung-wha, která označila prezidentův krok za šokující a neopodstatněný. Uvedla, že k tomuto mimořádnému opatření nebyl žádný důvod a že prezident jednal bez potřebného schválení kabinetu.

„Zdá se, že o tomto kroku nevěděl žádný z ministrů, kromě ministra obrany,“ uvedla Kang s tím, že armáda byla evidentně připravena, protože tanky a vrtulníky byly nasazeny prakticky okamžitě po oznámení.

Kang také poznamenala, že kroky prezidenta podkopávají důvěru ve funkci prezidenta. Podle ní prezident podlehl vlivu tvrdých konzervativců a antikomunistických sil, což jej vedlo k nepodloženým obviněním opozice z „komunistických sympatií“ a „protistátní činnosti“. Taková obvinění označila za naprosto neopodstatněná.

Kang rovněž zdůraznila, že jeho jednání ještě více polarizovalo jihokorejskou společnost, která je už tak hluboce rozdělena. Místo toho, aby prezident pracoval na znovusjednocení země, šíří extremistická poselství, která situaci dále zhoršují. „Prezident by měl být tím, kdo společnost uklidňuje a sjednocuje, ale on jde přesně opačným směrem,“ uvedla.

Situace zůstává napjatá. Přestože parlament jasně odmítl pokus zavést stanné právo, není jisté, zda prezident ustoupí tlaku nejen opozice, ale i své vlastní strany. Rozhodnutí People’s Power Party připojit se k opozici v této otázce je zásadním momentem, který by mohl signalizovat další oslabení prezidentovy politické pozice.