Rozhodnutí soudu o potratech spustilo v USA dohru v ulicích, klinikách i u soudů

Manifestace se neobešly bez výtržností lidí z obou stran kontroverzní otázky, v Arizoně už v noci na sobotu policie rozháněla dav u státního kapitolu slzným plynem.

Napříč USA se tak prakticky bezprostředně po publikaci verdiktu začaly ukazovat dalekosáhlé dopady dramatické intervence nejvyššího soudu, která podle kritiků ohrožuje i další práva Američanů vybojovaná na soudním poli v posledních dekádách. Konzervativní většina soudního senátu shledala, že otázka legalizace potratů byla v roce 1973 rozhodnuta špatně a že americká ústava právo na ukončení těhotenství negarantuje. Šlo o velmi vzácný moment, kdy nejvyšší soudní instance v USA zrušením precedentu práva občanů omezila, nikoli rozšířila.

V důsledku verdiktu mohou američtí zákonodárci přístup k potratům libovolně regulovat. Několik států kontrolovaných Republikánskou stranou interrupce ihned zakázalo a očekává se, počet států zakazujících či omezujících možnost žen ukončit těhotenství brzy přesáhne 20.

Pokud v těchto státech ještě fungovaly kliniky poskytující související péči, pak se to rychle mění. Deník The New York Times (NYT) popisuje případ kliniky Women’s Health Center of West Virginia ve městě Charleston, která hned v pátek zrušila všechny dohodnuté termíny. Důvodem údajně byla obava, že v Západní Virginii po zásahu nejvyššího soudu znovu platí norma z předminulého století, která provádění potratů stavěla mimo zákon.

"Když jsem šla spát, měla jsem svůj termín a všechno bylo dohodnuté, a dnes (v pátek) je to jako před rokem 1973," řekla 21letá žena, která si v dané klinice ve čtvrtek domluvila schůzku na červenec.

Ženy, které chtějí ukončit těhotenství, ale žijí ve státech, kde nyní možnost navštívit potratovou kliniku mizí, teď překotně vyhledávají péči v jiných státech nebo se ohlíží po jiných možnostech, píše NYT. Upozorňuje při tom na nárůst poptávky po pilulkách vyvolávajících potraty. Nezisková organizace Just the Pill, která tuto péči v několika státech zprostředkovává, uvedla, že v prvních hodinách po rozhodnutí nejvyššího soudu obdržela asi čtyřikrát tolik žádostí o schůzky než běžně dostává za jeden den.

Před budovou nejvyššího soudu ve Washingtonu i v sobotu pokračovaly protesty proti změně ústavního pořádku, který platil téměř 50 let a který podle průzkumů podporovala většina Američanů. Podle agentury AFP za mimořádných bezpečnostních opatření demonstrovaly tisíce lidí. "Žádná žena by neměla být nucena stát se matkou," řekla jistá 19letá účastnice protestu. Policie chránící washingtonský Kapitol uvedla, že zatkla dva lidi, zřejmě za vylití červené barvy ke schodům nejvyššího soudu, píše NYT.

V různých koutech USA přinesly páteční a sobotní manifestace potyčky či jiné konfrontace mezi odpůrci a zastánci práva na potrat, násilí ze strany policie i různé incidenty u státních parlamentů nebo zařízení určených pro těhotné ženy. Někdo v sobotu rozbil sedm oken na sídle zákonodárného sboru ve Vermontu a na přední straně budovy zanechal nápis "jestli nejsou v bezpečí potraty, pak ani vy". V Longmontu ve státě Colorado v sobotu ráno hořelo v křesťanském středisku po těhotné ženy, což úřady podle televize NBC News vyšetřují jako žhářský útok.

Asi nejdramatičtější dění zažilo sídlo arizonského parlamentu ve Phoenixu, kde policie v pátek večer použila slzný plyn. Na místě se shromáždily tisíce lidí nespokojených s verdiktem nejvyššího soudu, zatímco uvnitř byli zákonodárci, kterým končila letošní schůze. Podle agentury AP drtivá většina lidí demonstrovala pokojně a policie nikoho nezatkla. Video natočené zevnitř kapitolu nicméně ukazuje, že někteří účastníci protestu bouchali na skleněné dveře a okna budovy. Policie po použití slzného plynu hovořila o "anarchických a kriminálních činech", protestující zase o násilné a přehnané reakci, která přišla bez varování, píše AP.

Část americké veřejnosti páteční verdikt vítá, přičemž zdůrazňuje práva "nenarozených dětí", jak lidé z takzvaného hnutí pro život hovoří o embryích a plodech. "To, co zastánci názoru 'moje tělo, moje volba' nechápou, je, že potracené miminko žádnou volbu nemělo," řekl agentuře Reuters jistý muž při shromáždění u budovy nejvyššího soudu USA. Řadu médií pak v sobotu zaujal výrok republikánské kongresmanky Mary Millerové, která při mítinku po boku exprezidenta USA Donalda Trumpa označila zrušení práva na potrat za "historické vítězství bílého života".

Soudní spory kolem regulace interrupcí nicméně páteční rozhodnutí neukončilo. Už o den později společnost Planned Parenthood, která provádí potraty v různých státech, podala žalobu s cílem zablokovat zákaz procedur zavedený ve státě Utah. Stížnost tvrdí, že opatření, které vstoupilo v platnost se zrušením precedentu z roku 1973, porušuje více bodů státní ústavy, informuje NYT.