Ruská ofenzíva pokračuje, ruské ztráty se zvětšují

Upozornil, že ruští vojáci hodlají obsadit další důležitý objekt infrastruktury - přehradu Kanivské vodní elektrárny, která je součástí kaskády na Dněpru.

Do náletů na vojenské i civilní cíle se podle ukrajinského štábu zapojily ruské letouny Su-35S, Su-34 a Su-25, vzlétající z letišť v Bělorusku.

Ruské jednotky, které utrpěly značné ztráty u letiště Hostomel u Kyjeva, se přesouvají k historickému městu Bilhorodka, vzdálenému asi 23 kilometrů od Kyjeva. "Nepřítel neustává v snaze proniknout k jihozápadnímu okraji Kyjeva," uvedl štáb.

Pokračuje také ruská ofenzíva na severovýchodu země a nepřátelské jednotky se přeskupují k útoku na Černihiv a nedaleký Nižyn. Výbuchy se v noci ozývaly také ve východoukrajinském Charkově, kde shořel výškový obytný dům. Také z Kyjeva je hlášený silný výbuch, podle prvotních informací agentury Unian šlo o raketu, kterou sestřelila ukrajinská protiletecká obrana.

Poradce ministra vnitra Vadym Denysenko podle ruskojazyčné verze BBC řekl, že některá města v Sumské oblasti, zejména v Ochtyrka nebo Trosťanec jsou na pokraji humanitární katastrofy. Lidé tam jsou bez dodávek vody a elektrické energie.

Na jihovýchodě se nepřítel snaží pokračovat v ofenzívě na Dnipro a Záporoží.

Pokračuje dělostřelecké ostřelování obklíčeného Mariupolu a ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS tvrdí, že jednotky separatistické Doněcké lidové republiky ovládly čtvrť Staryj Krym na severozápadě města. Vadym Bojčenko, starosta tohoto strategického přístavu v Azovském moři, obvinil ruské jednotky, že "fakticky vzaly obyvatele města do zajetí". Rusko podle ukrajinské strany nedodrželo na sobotu vyhlášené několikahodinové příměří, během kterého měli civilisté mít šanci město opustit. Bojčenko řekl, že mnoho lidí zemřelo a tisíce utrpěly zranění. Město je už pět dnů bez proudu a topení, problémy jsou s dodávkami vody. Podle organizace Lékaři bez hranic je v Mariupolu katastrofální humanitární situace.

Nepřítel také útočil na Mykolajiv, ale "utrpěl značné ztráty a úspěchu nedosáhl", tvrdí komuniké ukrajinského generálního štábu.

Bojovou pohotovost mají podle generálního štábu ruské jednotky v Podněstří, které ruští separatisté odtrhli od Moldavska. Ale morálka příslušníků tamních ruských jednotek "je na nízké úrovni" a "většina vojáků se nechce zúčastnit bojových operací na ukrajinském území", tvrdí štáb. Do války se podle něj nechtějí zapojit ani tamní separatisté.

Ukrajinské síly během uplynulých 24 hodin způsobily nepříteli citelné ztráty, tvrdí generální štáb, podle kterého se podařilo sestřelit čtyři ruské vrtulníky, pět letadel a jedno bezpilotní letadlo. Sami Ukrajinci podnikli několik náletů na ruské kolony, jejichž ztráty se upřesňují.

Tyto údaje nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské vojenské letectvo podle ukrajinských údajů přišlo o 88 letadel, vrtulníků a bezpilotních strojů, poznamenala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Upozornila současně, že i o dnešní noci znějí v Kyjevu a dalších ukrajinských městech sirény varující před nálety.

Rusko podle Ukrajinců od začátku invaze ztratilo přes 11.000 vojáků

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu přišlo o život více než 11.000 ruských vojáků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Za poslední den ruské ztráty na životech vzrostly asi o tisíc. Agentura Reuters připomíná, že ukrajinská strana neinformuje o tom, kolik jejích vojáků zemřelo. Bilanci ruských ztrát, kterou zveřejňuje, nelze ověřit.

Moskva tento týden uvedla, že během bojů na Ukrajině přišlo o život 498 ruských vojáků a dalších 1597 utrpělo zranění. Skutečný počet zabitých a zraněných příslušníků ruských sil je ale podle britského ministerstva obrany téměř jistě podstatně vyšší.

Není jasné, kolik civilistů na Ukrajině od začátku současného konfliktu zemřelo. Podle údajů OSN zveřejněných v sobotu jde o nejméně 351 lidí, dalších více než 700 utrpělo zranění. Monitorovací mise OSN ale upozornila, že skutečná bilance bude výrazně vyšší.

Generální tajemník Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus dnes potvrdil, že terčem útoků se stalo "několik" zdravotnických zařízení na Ukrajině a že jím vedená agentura vyšetřuje i další takové případy. V příspěvku na twitteru uvedl, že zemřela řada zdravotníků a další utrpěli zranění. Tedros zdůraznil, že útoky vedené proti zdravotnických zařízením nebo lékařskému personálu jsou porušením mezinárodního humanitárního práva.

Ruský prezident Vladimir Putin začátek invaze na Ukrajinu ohlásil 24. února. Moskva tvrdí, že cílem takzvané speciální operace je demilitarizace a denacifikace sousední země.

Rusové se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, uvedla britská rozvědka

Ruské jednotky se na Ukrajině zaměřují na obydlené oblasti, jejich postup ale zpomaluje silný ukrajinský odpor. Vyplývá to z nové zprávy britské vojenské rozvědky, kterou dnes zveřejnilo tamní ministerstvo obrany.

"Rozsah a síla ukrajinského odporu Rusko neustále překvapuje," uvádí zpráva. Rusko na to "zareagovalo tím, že se na mnoha místech zaměřilo na obydlené oblasti, například Charkově, Černihivu a Mariupolu"," dodává britská vojenská rozvědka. Podle ní tak chce nejspíš zlomit ukrajinskou morálku.

Podobnou taktiku podle Británie Rusové použili i v Čečensku v roce 1999 a v Sýrii v roce 2016, kdy stejně jako nyní oblasti ostřelovali ze země i ze vzduchu. Rusko opakovaně popřelo, že by cílem jeho útoků byly i civilní oblasti. Jak britská rozvědka ve své zprávě dodala, ruský postup rovněž zpomaluje fakt, že se Ukrajinci zaměřili i na zásobovací trasy Rusů.

Britský premiér Boris Johnson mezitím vyzval světové vůdce, aby se připojili k šestibodovému plánu reakce na ruskou invazi na Ukrajině, který Londýn představil. Plán zahrnuje mimo jiné humanitární pomoc Ukrajincům, podporu jejich sebeobrany, ale i maximální ekonomický tlak na Moskvu.

Jak Johnson v sobotu řekl, invaze ruského prezidenta Vladimira Putina musí selhat a musí se na ni pohlížet jako na neúspěšnou. "Nestačí jen vyjadřovat podporu pravidlům vyplývajícím z mezinárodního práva, musíme tento mezinárodní řád bránit proti neustálým pokusům přepisovat jeho pravidla vojenskou silou," uvedl britský premiér ve svém prohlášení.

Johnsona čeká v pondělí jednání s premiéry Kanady a Nizozemska, poté bude v úterý hostit i zástupce Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, tedy zemí, kam míří nejvíce ukrajinských uprchlíků.

Britský vicepremiér a ministr spravedlnosti Dominic Raab řekl, že konflikt na Ukrajině bude trvat měsíce, možná i roky. "Naší misí je spolu se spojenci zajistit, že Putin na Ukrajině selže. Ale bude to trvat nějakou dobu, mluvíme o měsících, ne-li letech, takže musíme prokázat určitou strategickou vytrvalost, protože toto neskončí za několik dní," uvedl Raab.

Vyhrožování Ruska, že by mohlo během invaze na Ukrajině použít jaderné zbraně, označil Raab za "plané řeči a hraní si s ohněm". Putin je podle něj známý šířením dezinformací a propagandou. "Jde o odpoutání pozornosti od skutečných problémů, kterými jsou nelegální invaze, která neprobíhá podle (jejich) plánu," dodal britský vicepremiér.