Ruské ozbrojené síly splnily úkoly stanovené na dnešek pro "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině. Podle agentury TASS to večer prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov. Rusko dnes časně ráno zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu a jeho postup vyvolal odpor a kritiku v řadě zemí, jež ohlašují protiruské sankce.
"Celkem bylo v důsledku úderů ruských ozbrojených sil vyřazeno 83 pozemních objektů vojenské infrastruktury Ukrajiny. Od začátku speciální vojenské operace byly sestřeleny dva Su-27, dva Su-24, jeden vrtulník a čtyři útočné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 ukrajinských ozbrojených sil," citoval TASS generála.
Konašenkov rovněž řekl, že operace pokračuje. Podle něj separatisté v Donbasu za vydatné podpory ruské dělostřelecké a letecké podpory prorazili linii dotyku dělící je od ukrajinských vládních sil a postoupili šest až osm kilometrů na území, které bylo v Doněcké a Luhanské oblasti dosud pod kontrolou Kyjeva.
Ruská strana informace o případných vlastních ztrátách neuvádí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během dne tvrdil, že Rusové utrpěli velké ztráty. Údaje uváděné z obou stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem oznámil, že dal rozkaz k zahájení "speciální vojenské operace" v ukrajinském Donbasu. Ve středu ho vůdci východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády".
Ruský útok na Ukrajinu, který se týká i míst mimo Donbas, odsoudili představitelé řady zemí, včetně USA a Evropské unie. Shodně Moskvu obviňují, že svou agresí hrubě porušila mezinárodní právo.
Ukrajina zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu
Ukrajinská armáda zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu. Informovala o tom dnes kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského. To vyvolalo obavy z přerušení dodávek předních vývozců obilí a olejnatých semen, napsala agentura Reuters. Ceny pšenice na komoditní burze v Chicagu vystoupaly nejvýše za devět a půl roku, v Evropě cena termínového kontraktu na pšenici vystoupala na rekordní maximum.
Rusko již dříve pozastavilo až do odvolání pohyb obchodních plavidel v Azovském moři, ale ponechalo ruské přístavy v Černém moři otevřené pro plavbu, uvedli dnes jeho představitelé a pět zdrojů z obilnářského průmyslu.
Ukrajina je významným vývozcem kukuřice, která je z velké části určena pro Čínu a Evropskou unii. S Ruskem také soupeří v dodávkách pšenice velkým odběratelům, jako jsou Egypt a Turecko.
Ruská armáda dnes ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu, jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Boje s ruskými jednotkami nyní podle ukrajinských představitelů zuří téměř podél celé hranice s Ruskem a Běloruskem, Rusko napadlo mimo jiné letiště Hostomel poblíž Kyjeva. Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit.
"Trh se stále snaží získat jasný obraz o skutečné vojenské situaci na místě. Přístavy v Azovském a Černém moři zatím podle prvních zpráv spedičních společností zřejmě poškozeny nebyly," uvedl jeden z evropských obchodníků s obilím. Dodal, že trh si dává pozor na případné vyhlášení vyšší moci, což znamená, že dodavatelé nebudou kvůli extrémním okolnostem plnit smluvní závazky.
Dánský námořní přepravce A.P. Moller-Maersk, jeden z nejvýznamnějších kontejnerových dopravců na světě, dnes uvedl, že kvůli konfliktu do konce února zastavil veškeré zastávky svých lodí v ukrajinských přístavech a uzavřela svou hlavní pobočku v Oděse na pobřeží Černého moře.
Rusko, největší světový vývozce pšenice, přepravuje své obilí především z přístavů v Černém moři. Přístavy v Azovském moři jsou mělčí a mají menší kapacitu.
Mariupol, jeden z největších ukrajinských přístavů v Azovském moři, odbavuje především relativně malé lodě o nosnosti 3000 až 10.000 tun. Z přístavů v Azovském moři směřuje pšenice, ječmen a kukuřice ke středomořským dovozcům, například do Egypta, Libanonu či Turecka a na Kypr. Jiný evropský obchodník citovaný agenturou Reuters uvedl, že tyto země budou muset hledat alternativní dodávky, pokud lodě nebudou moci v blízké budoucnosti vyplout.
Na Rusko a Ukrajinu připadá 29 procent světového vývozu pšenice, 19 procent světového vývozu kukuřice a 80 procent světového vývozu slunečnicového oleje.
Rusko loni vyprodukovalo 76 milionů tun pšenice a podle očekávání amerického ministerstva zemědělství vyveze v sezóně od července do června 35 milionů tun, což je 17 procent globálního objemu. Rusko dodává pšenici všem hlavním světovým odběratelům. Největšími dovozci jsou Turecko a Egypt.
Ukrajina předtím požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely ruským plavidlům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sice ruský útok na Ukrajinu odsoudil, ale žádost Kyjeva nekomentoval. Podle smlouvy z roku 1936 má Ankara nad úžinou kontrolu a může omezit průjezd válečných lodí v době války nebo v případě ohrožení.
Ivana Gottová se od podzimu 2019 vzorně stará o odkaz zesnulého manžela, slavného zpěváka Karla Gotta. Aktuálním projektem je muzeum ve Slavíkově vile na pražské Bertramce. To už mělo být přístupné veřejnosti, ale stále to tak není. Řeší se totiž problémy s financováním.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.