Rusko nezaplatilo úroky ze zahraničních dluhopisů, je v platební neschopnosti, Kreml to popírá

Moskva peníze na zaplacení má, západní země jí ale kvůli invazi ruských vojsk na Ukrajinu platbu nechtějí umožnit. Ruský ministr financí Anton Siluanov situaci označil za frašku.

Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Jde o běžnou praxi - jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může sjednat nápravu.

Rusko již uvedlo, že splatnou částku investorům odeslalo, finanční sankce uvalené na něj po invazi ale Moskvě znemožňují přístup k základní finanční infrastruktuře, aby mohla zahraničním věřitelům zaplatit podle zvyklostí.

Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se týkala jen závazků v místní měně.

Rusko zůstalo dlužit některým tchajwanským držitelům bondů

Podle zdrojů Reuters Rusko zůstalo dlužit úroky některým tchajwanským držitelům dluhopisů. Termín splatnosti úroků byl před měsícem a v neděli večer skončila 30denní lhůta, kterou Rusko ještě mělo na vyrovnání závazků. Je to běžná praxe - jestliže dlužník nezaplatí podle stanovené dohody, začíná třicetidenní ochranná lhůta, kdy ještě může zjednat nápravu.

Jde o 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč) na úrocích ze dvou dluhopisů. Jeden bond se obchoduje v amerických dolarech a druhý v eurech, které bylo Rusko povinno zaplatit 27. května. Platby měly 30denní odkladnou lhůtu, která vypršela v neděli. Vzhledem k tomu, že v prospektu k dluhopisům není uveden přesný termín, právníci podle Reuters tvrdí, že Rusko může mít na vyplacení držitelů dluhopisů čas do konce následujícího pracovního dne, tedy dneška.

Rubl kolísá, trh vyhodnocuje informace kolem platební neschopnosti Ruska

Ruská měna zahájila týden mírným poklesem, který ale později smazala a začala růst. Vůči dolaru se tak dál drží blízko nejvyšších hodnot za sedm let. Trh vyhodnocuje informace, že někteří držitelé ruských dluhopisů nedostali platbu úroku, protože západní sankce uvalené na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu Moskvě znemožňují platbu řádně dokončit. Rusko se tak ocitá ve vynucené platební neschopnosti.

Dolar se dopoledne v Moskvě prodával zhruba za 53,20 rublu, a vykazoval tak proti pátku pokles o 0,7 procenta. Euro stálo asi 56,10 rublu a vykazovalo pokles přibližně o dvě procenta. Na kurz rublu mají ale značný vliv administrativní opatření Kremlu zavedená po západních sankcích. Kurz tak podle analytiků neodráží reálnou hodnotu, kterou byl měl, pokud by rubl zůstal volně směnitelný.

V neděli večer skončila 30denní lhůta, ve které měli mít držitelé ruských eurobondů na účtech úroky zhruba za 100 milionů dolarů (2,3 miliardy Kč). Rusko peníze uhradilo, ale kvůli západním sankcím nemohla být platba dokončena. Podle Kremlu není důvod, aby bylo Rusko označeno za zemi v platební neschopnosti, protože Moskva peníze má a je také ochotna platit podle dohodnutých pravidel.

Autoritou, která může vyhlásit, zda je země v platební neschopnosti, je Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA). To už asi před měsícem uvedlo, že Rusko nesplnilo své závazky vůči věřitelům, protože neuhradilo úroky z jiných dluhopisů. Oficiálně vyhlásit, že je Rusko v platební neschopnosti, mohou také ratingové agentury, které ale kvůli západním sankcím musely přestat rating k ruskému dluhu poskytovat.

Analytici neočekávají, že vynucená platební neschopnost Ruska něco změní. Ceny ruských dluhopisů totiž výrazně klesly už po únorové invazi. Moskva si teď na západních trzích nemůže další peníze půjčovat, žádné ale teď ani nepotřebuje. Rusko má stále značné příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu.

"Vzhledem k tomu, že ekonomika i trhy škodu již utrpěly, platební neschopnost je teď spíš jen symbolická záležitost. Pro lidi v Rusku, kteří už se potýkají s dvoucifernou inflací a nejhorším hospodářským propadem za mnoho let, to sotva něco znamená," uvedla agentura Bloomberg.

Moskva odmítá tvrzení, že je v platební neschopnosti, oznámil Kreml

Ruská federace odmítá tvrzení, že se poprvé od bolševické revoluce před více než 100 lety ocitla v platební neschopnosti. Úroky, které měla zaplatit, zahraničním držitelům dluhopisů odeslala, oznámil dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal.

V neděli večer vypršela 30denní lhůta, ve které měli zahraniční držitelé dvou emisí ruských dluhopisů obdržet úrok celkem zhruba za 100 milionů dolarů (asi 2,3 miliardy Kč). Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii. To zajišťuje hladký průběh zahraničních plateb.

"To není náš problém," řekl Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě. Rusko označuje platební neschopnost za uměle vyvolanou, ekonomové či analytici většinou mluví o vynucené platební neschopnosti.

Asi polovinu devizových a zlatých rezerv Ruska zablokovaly západní sankce, jde celkem zhruba o 300 miliard USD (sedm bilionů Kč). "Naše pozice je dobře známá. Rezervy máme nezákonně blokovány a veškeré pokusy tyto rezervy použít budou také nezákonné, bude to znamenat přímou krádež," řekl Peskov. Euroclear se k záležitosti bezprostředně nevyjádřil, uvedla agentura Reuters.

Ve snaze zpřísnit protiruské sankce britská vláda v neděli oznámila, že Británie, Spojené státy, Japonsko a Kanada zakážou dovoz ruského zlata. Na dotaz, zda Rusko bude schopno toto zlato vyvážet do Asie, Peskov odpověděl, že trh drahých kovů "je dost velký".

Rusko od invaze jen s obtížemi obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard Kč), protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili.

Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit. Na Rusko se nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku.

Rusku se zpočátku dařilo západní sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. To se ale změnilo na konci května, kdy Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí Spojených států uzavřel poslední mezeru, které ještě Moskva při zahraničních platbách mohla využívat.

"Od března jsme se domnívali, že platební neschopnost Ruska je zřejmě nevyhnutelná, a otázkou jen bylo, kdy se tak stane," říká Dennis Hranitzky z právní firmy Quinn Emanuel. "Pak se do toho ale vožil OFAC a na tu otázku nám odpověděl. A tak tady teď máme platební neschopnost," dodal.

"Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti," řekl podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis Sayles & Company, kde se věnuje státnímu dluhu. "Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii," dodal.