Ruský rubl výrazně zpevnil, je silnější než před válkou
Ruský rubl během dnešního obchodování v Moskvě výrazně zpevnil. Dostal se tak až na nejsilnější úroveň od 11. února, tedy od doby před zahájením ruského útoku na Ukrajinu, napsala agentura Reuters. Sankce uvalené na Rusko vedly k propadu rublu na rekordní minima, později se však ruská měna zotavila.
Přispěly k tomu kroky ruských úřadů, například výrazné zvýšení úrokových sazeb či nařízení, aby ruské podnik směňovaly za rubly 80 procent devizových příjmů.
Krátce po 16:00 SELČ americký dolar vůči ruskému rublu ztrácel téměř pět procent a pohyboval se v blízkosti 76 RUB/USD, v ranních hodinách sestoupil až na 74,2625 RUB/USD. V uplynulých týdnech se přitom podle agentury Bloomberg díky sankcím vyšplhal až na 121,5 RUB/USD.
Ruská centrální banka koncem února ve snaze o podporu domácí měny více než zdvojnásobila základní úrokovou sazbu na 20 procent z předchozích 9,5 procenta. Rusko v reakci na západní sankce zavedlo rovněž restrikce pro pohyb kapitálu.
Někteří odborníci proto zpochybňují význam návratu rublu na úrovně z doby před zahájením útoku na Ukrajinu. "Vzhledem ke všem opatřením, která úřady zavedly, nejde o měnu s volně pohyblivým kurzem," uvedl analytik Guillaume Tresca ze společnosti Generali Insurance Asset Management.
Odborníci poukazují rovněž na velmi nízký objem obchodů a upozorňují, že kurz rublu by se nacházel na výrazně odlišné úrovni, pokud by se odstranila opatření na jeho podporu. Kurz rublu podle nich v současnosti neodpovídá ekonomické realitě.
Rychlé oživení rublu podle agentury Bloomberg nicméně znamená pro ruského prezidenta Vladimira Putina významný úspěch na domácí scéně, protože řada Rusů pokládá kurz rublu vůči dolaru za důležitý ukazatel stavu domácí ekonomiky.
Americká ministryně financí Janet Yellenová již ve středu prohlásila, že oživení rublu není známkou toho, že ruská ekonomika odolává západním sankcím. Dodala, že ze současného kurzu rublu by se nemělo nic vyvozovat.
"Je to zcela umělá úroveň," řekl k nynějšímu kurzu rublu analytik Cristian Maggio ze společnosti Toronto Dominion Bank. "S rubly nemůže téměř nikdo obchodovat, a ti, kteří s nimi skutečně obchodují, tak činí na velmi odlišných úrovních," dodal. "Z tržního a makroekonomického pohledu to nedává žádný smysl," prohlásil rovněž.
Dvacetidenní průměr objemu obchodování s rubly nyní podle agentury Bloomberg klesl na nejnižší úroveň od roku 2012. "Je důležité upozornit, že to není řádně fungující trh," uvedl analytik Piotr Matys ze společnosti InTouch Capital Markets. "Rubl není volně plovoucí měna poté, co Rusko zavedlo rozličné restrikce, které v podstatě znemožňují odliv kapitálu," dodal.
Ruský ministr financí Anton Siluanov dnes uvedl, že jeho úřad spolu s centrální bankou pracuje na opatřeních, která by měla zajistit větší předvídatelnost a nižší vrtkavost kurzu rublu.
Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, názory na jeho bankrot se liší. Podle nedávného vyjádření Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, zatím nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.
"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.
Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.
Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích. Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda je přesvědčen, že Rusko do bankrotu nakročilo. "Ruské ministerstvo financí uvedlo, že „plně dostálo svým závazkům“, i když danou částku 649,2 milionu dolarů vyplácí v rublovém ekvivalentu. Tento ruský postoj se nyní stane předmět posouzení ratingových agentur a mezinárodní finanční komunity. Výsledkem může být právě to, že Rusko vykazuje znaky platební neschopnosti, což znamená, že se ocitá v bankrotovém stavu. Není totiž schopno plnit své závazky vůči věřitelům v souladu se změním příslušných smluv," tvdí.
"Ruské ministerstvo financí uvedlo, že banky, které využívá, odmítly zpracovat dolarovou splátku věřitelům. Držitelé ruských státních dluhopisů mají v souhrnu obdržet 649,2 milionu dolarů. Protože řádná dolarová výplata této částky byla zablokována, přistupuje Rusko k její výplatě v rublech. Světově významné ratingové agentury, jejichž postoj je důležitým vodítkem pro globální finanční komunitu, však již dříve uvedly, že výplatu v rublech budou považovat za znak platební neschopnosti, jestliže je příslušné podkladové aktivum denominováno v jiné měně, než je rubl, a současně smluvně neumožňuje do rublů výplatu „přepnout“," uvádí ve svém stanovisku, které má redakce k dispozici.
"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.