Schodek státního rozpočtu by příští rok mohl dosáhnout 270 miliard Kč. Vyplývá to z prvního návrhu rozpočtu, který připravilo ministerstvo financí na rok 2023. Návrh počítá s příjmy 1,749 bilionu Kč a výdaji 2,019 bilionu Kč. Ministerstvo financí (MF) o tom dnes informovalo ČTK. Proti vládou schválené novele rozpočtu na tento rok je deficit nižší o 60 miliard Kč.
"Státní rozpočet se musí popasovat s nárůstem cen ve formě pomoci občanům a firmám a zvýšenými výdaji na posílení obranyschopnosti země a zajištění dodávek energií. Současně ale nechceme rezignovat na návrat k fiskální disciplíně," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok ministerstvo financí počítalo se schodkem 295 miliard korun.
Ve srovnání s původně schváleným státním rozpočtem pro rok 2022 tak navržený rozpočet 2023 pracuje s příjmy vyššími o 136,3 miliardy Kč, výdaji vyššími o 126,3 miliardy Kč a nižším odhadovaným schodkem o deset miliard Kč.
Ve střednědobém výhledu MF navrhuje schodek rozpočtu 250 miliard Kč pro rok 2024 a 230 miliard Kč v roce 2025. Vláda se bude návrhem zabývat na svých zářijových jednáních, konečné parametry rozpočtu se tak ještě mohou změnit. Schválit a odeslat do Sněmovny ho kabinet musí do 30. září.
Na příjmové straně rozpočtu 2023 jsou hlavními změnami o 54,6 miliardy Kč vyšší odhadované příjmy z DPH díky ekonomickému růstu a zvyšovaní spotřebitelských cen. O 35 miliard Kč pak příští rok MF očekává vyšší inkaso na dani z příjmů právnických osob a o 25,1 miliardy Kč více na dani z příjmů fyzických osob. O 3,6 miliardy Kč vyšší inkaso předpokládá příští rok také u spotřebních daní.
Na výdajové straně rozpočtu na rok 2023 jsou hlavními změnami zhruba o 104 miliard Kč vyšší výdaje na mimořádné valorizace důchodů a rostoucí sociální dávky pro ohrožené skupiny obyvatel. Další hlavní dodatečnou výdajovou položkou je téměř 21 miliard Kč navíc na modernizaci Armády ČR a rozvoj obranných schopností v souvislosti s pokračující válkou na Ukrajině.
Resort obrany tak bude v příštím roce hospodařit s celkovou částkou 110 miliard Kč, a poměr jeho výdajů k HDP tak v roce 2023 vzroste na 1,5 procenta z letošních 1,3 procenta. Dodatečným výdajem rozpočtu také bude deset miliard Kč navíc do systému veřejného zdravotního pojištění formou zvýšených plateb za státní pojištěnce.
Méně peněz než letos by měl mít příští rok k dispozici úřad vlády, kancelář ombudsmana, Grantová agentura ČR, Nejvyšší kontrolní úřad nebo Akademie věd ČR. Rozpočet se má snížit i většině ministerstev, výjimkou jsou vedle resortů práce a obrany také ministerstva spravedlnosti, financí a zahraničí.
O víc než 23 miliard korun by mělo v meziročním srovnání přijít ministerstvo dopravy, o 10,5 miliardy ministerstvo pro místní rozvoj a téměř o čtyři miliardy ministerstvo průmyslu a obchodu. Skoro o tři miliardy korun má klesnout rozpočet ministerstva zdravotnictví a o 2,5 miliardy ministerstva zemědělství.
V navrženém rozpočtu na příští rok dále rostou také náklady na obsluhu státního dluhu. Kvůli významnému nárůstu dluhu o 825,5 miliard Kč v minulých dvou letech musely být celkové výdaje kapitoly státního dluhu posíleny na 65 miliard Kč, uvedlo ministerstvo.
"Volební rok 2021 v podání hnutí ANO, ve kterém již většina evropských zemí tahala za brzdu, se Česko zadlužovalo vůbec nejrychleji v celé Evropě, jak nedávno potvrdil i Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)," řekl dnes Stanjura. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) Česko loni muselo řešit dopady největší zdravotnické krize v novodobé historii, sdělila dříve ČTK. Schillerová míní, že veřejné finance díky konsolidaci, kterou provedla minulá vláda, byly a jsou v evropském kontextu ve velice dobrém stavu.
Deficit veřejných financí by měl podle posledních prognóz MF dosáhnout v příštím roce 3,8 procenta HDP a v dalších letech klesat na 2,6 procenta HDP v roce 2024, respektive až na 2,3 procenta HDP na konci volebního období v roce 2025.
Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.
Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.
Agáta Hanychová na konci dubna oslavila kulaté 40. narozeniny a od nevlastní mladší sestry Korduly jí dělí 20 let. To je poměrně dost, přesto spolu dcery Veroniky Žilkové mají krásný vztah. Jaké je jeho tajemství?
Manželství jednoho z nejsledovanějších hollywoodských párů, Justina Timberlaka (44) a Jessicy Biel (43), se podle nejnovějších informací dostalo na pokraj rozpadu. Podle důvěryhodných zdrojů pro server RadarOnline dvojice momentálně prochází tajným zkušebním odloučením, přičemž každý z nich vede zcela odlišný život.
Mise společnosti Blue Origin, která vynesla do vesmíru šestici žen včetně několika slavných osobností, se původně prezentovala jako přelomový okamžik v historii komerčních letů. Namísto všeobecného nadšení ale událost vzbudila silnou kritiku ze strany odborníků, veřejnosti i mnoha známých tváří kulturního světa. Nejhlasitější z nich byla modelka a aktivistka Emily Ratajkowski, která celý podnik označila za pokrytecký a neekologický.
Pyšná princezna patří k tradičním vánočním filmům, bez kterých si čeští diváci sváteční atmosféru už ani neumějí představit. Málokdo ale ví, že legendární pohádka z roku 1952 měla být původně natočena barevně a že na natáčení vznikla skutečná láska mezi hlavními představiteli.
Leoš Mareš musí v posledních dnech vysvětlovat své vztahy se ženami. Objevily se totiž spekulace o jeho údajném vztahu s asistentkou, které moderátor odrazil. Teď se ale začalo řešit vyjádření jeho tchyně. Co pronesla paní Helena?
Mezinárodní filmový festival Karlovy Vary (MFF KV), známý v anglickém jazyce jako KVIFF, patří mezi nejvýznamnější kulturní události nejen v České republice, ale i v rámci střední a východní Evropy. Zařazen je do prestižní kategorie A, což jej řadí po bok nejuznávanějších světových festivalů v Cannes, Berlíně, Benátkách nebo Tokiu. Každoročně přiváží do západočeských lázní stovky filmových děl z celého světa a přitahuje pozornost médií, celebrit i tisíců návštěvníků.
Legendární herečka Jiřina Bohdalová o víkendu oslavila své 94. narozeniny. Významné životní jubileum pojala stylově, v kruhu nejbližších přátel a rodiny. Soukromá oslava proběhla v sobotu večer v oblíbené pražské restauraci Zelená zahrada, ačkoliv o jejím konání se veřejnost dozvěděla až zpětně. Atmosféra večera se nesla v duchu přátelství, dobrého jídla, hudby a vzpomínek.
Když ve čtvrtek zemřel Jiří Bartoška, jeden člověk musel čekat, že se mu ozvou. Marek Eben totiž patří ke karlovarskému filmovému festivalu stejně neodmyslitelně. Populární moderátor prozradil, že Bartošku trápily i další zdravotní potíže, nejen ty, o kterých se dobře vědělo. Zesnulý herec si ale nikdy nestěžoval.
Začíná víkend, který by neměl přinést výraznou změnu počasí v Česku. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Ráno hrozí přízemní mrazíky, přes den se oteplí pod hranici dvacítky.
Nepravomocně odsouzený starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný sice nefiguruje v celostátní politice, přesto je poměrně výraznou osobností vládní ODS. Stranu teď čeká nepříjemné rozhodování o pokračování členství Novotného. Ten naznačil, co bude hrát roli.