Scholz se vyslovil proti "okamžitému" příměří v Pásmu Gazy

Scholz v debatě pořádané německým regionálním deníkem Heilbronner Stimme prohlásil, že podle jeho názoru "výzvy k okamžitému příměří nebo dlouhé pauze, což by znamenalo totéž" nejsou správné, "protože by to v konečném důsledku znamenalo, že Izrael ponechává Hamásu možnost zotavit se a získat nové rakety".

K příměří naposledy vyzval francouzský prezident Emmanuel Macron s tím, že Izrael, ač má právo na sebeobranu, musí přestat zabíjet ženy a děti. Pokračující bombardování Pásma Gazy podle něj nemá ospravedlnění, Tel Aviv by prý z příměří profitoval.

Macron vyzval k zastavení bombardování palestinské enklávy, ačkoliv Izraeli přiznal právo na sebeobranu a zdůraznil, že Paříž odsuzuje činy radikálního palestinského hnutí Hamás, které považuje za teroristickou organizaci. Zároveň se ale obrátil na ostatní státníky, aby se připojili k výzvě k příměří.

Francouzský prezident dal rozhovor den po pařížské humanitární konferenci o situaci v Gaze, kde podle jeho slov dospěli účastníci k závěru, že neexistuje jiné řešení než humanitární přestávka přecházející v příměří, aby byli ochráněni civilisté, kteří nemají nic společného s teroristy.

"De facto - dnes jsou bombardováni civilisté. Tyto malé děti, tyto ženy, tito staří lidé jsou bombardování a zabíjeni. Takže pro to není důvod a žádné oprávnění. Naléháme proto na Izrael, aby přestal," prohlásil šéf Elysejského paláce.

Netanjahu zareagoval na slova francouzského prezidenta s tím, že Hamás zneužívá civilisty jako lidské štíty. Podle něj byla vojenská reakce Izraele vyvolána krvavými útoky Hamásu, které si vyžádaly zhruba 1400 obětí.

Spojené státy, které od začátku války podporují Izrael v bojí proti radikálnímu hnutí Hamás, v pátek také odsoudily útoky armády na civilisty v Gaze. Americký ministr zahraničí Antony Blinken podle CNN odsoudil civilní oběti útoků a uvedl, že je třeba udělat více, aby se "minimalizovaly ztráty palestinských civilistů."

Ačkoli Blinken pochválil Izrael za jeho oznámení o každodenních humanitárních pauzách a dvou humanitárních koridorech, řekl, že "je toho víc, co lze a mělo by se udělat pro minimalizaci škod na palestinských civilistech."

"Bylo zabito příliš mnoho Palestinců. Příliš mnoho jich v posledních týdnech trpělo," řekl Blinken na tiskové konferenci v indickém hlavním městě Dillí. "Chceme udělat vše, co je v našich silách, abychom zabránili škodám a maximalizovali pomoc, která se k nim dostane," dodal.

"Za tímto účelem budeme s Izraelem nadále diskutovat o konkrétních krocích, které je třeba podniknout k dosažení těchto cílů," dodal Blinken. Podrobnosti o těchto krocích ale odmítl upřesnit.

Ačkoliv Spojené státy Izrael podporují, stále více se staví proti útokům, k nimž v Gaze dochází. Blinken ale po setkání v Tel Avivu v Izraeli s premiérem Benjaminem Netanjahuem a dalšími izraelskými představiteli uvedl, že "bylo dosaženo určitého pokroku."

Ve středu v Tokiu pak popsal podmínky USA pro "trvalý a udržitelný mír" v Gaze. "Žádné násilné vysídlení Palestinců z Gazy. Zákaz využití Gazy jako platformy pro zahájení terorismu nebo jiných útoků proti Izraeli. Žádné zmenšování území v Gaze a zachování územní způsobilosti Palestinské správy pro Gazu a Západní břeh Jordánu," řekl v pátek Blinken.

Prezident Joe Biden je přesvědčen, že v konfliktu mezi Izraelem a hnutím Hamás by měla nastat humanitární přestávka s cílem dostat vězně ven z pásma Gazy. Spojené státy přitom ještě před několika dny množící se výzvy k příměří odmítaly.

"Jsem přesvědčen, že potřebujeme přestávku," řekl Biden na akci v rámci volební kampaně ve městě Minneapolis. Reagoval na požadavek na příměří v pásmu Gazy. "Přestávka znamená poskytnout čas, abychom dostali vězně ven," dodal.

Biden také ocenil úsilí některých zemí v oblasti Blízkého východu za pomoc při přepravě zraněných Palestinců i cizinců z pásma Gazy. Mezi těmito osobami jsou i občané USA.

"Chci poděkovat našim partnerům, obzvláště Kataru, kteří s námi úzce spolupracovali na podpoře jednání s cílem usnadnit odchod těchto občanů," řekl. Je však podle jeho slov třeba vyvinout více úsilí, aby se výrazně navýšil přísun humanitární pomoci do pásma Gazy.

Spojené státy přitom před několika týdny odmítaly množící se výzvy k příměří ve válce mezi Izraelem a islamistickým hnutím Hamás v pásmu Gazy. V pondělí to řekl mluvčí prezidenta USA pro národní bezpečnost John Kirby.

"Nemyslíme si, že příměří je právě teď ta správná odpověď. Momentálně ho nepodporujeme," uvedl Kirby. Namísto toho by se podle něj měly zvážit "přestávky", během kterých by byla civilnímu obyvatelstvu v pásmu Gazy doručena pomoc.

USA jsou si podle Kirbyho jisté, že v nejbližších dnech se počet nákladních vozidel s humanitární pomocí, která se dostanou do pásma Gazy z Egypta přes přechod Rafah, zvýší na zhruba sto denně.

"V této první fázi, o které jsme mluvili s Izraelci, se pokusíme dostat na sto (vozidel) za den," řekl Kirby. "Jsme přesvědčeni, že se tam v nejbližších dnech dostaneme," dodal.

Podle Organizace spojených národů je sto kamionů denně nezbytné minimum k tomu, aby se pokryly ty nejnutnější potřeby tamního obyvatelstva. V současnosti do Gazy míří desítky kamionů týdně, což je oproti předchozím dodávkám humanitární pomoci zlomkové číslo.

Generální komisař Agentury OSN pro pomoc a práci ve prospěch palestinských uprchlíků (UNRWA) tvrdí, že omezený počet humanitárních konvojů vstupujících do pásma Gazy nepostačuje k uspokojení "bezprecedentních humanitárních potřeb" tamních civilistů.

"Hrstka konvojů, které projdou přes Rafah, není nic ve srovnání s potřebami více než dvou milionů lidí uvězněných v Gaze," řekl Lazzarini na mimořádném zasedání Rady bezpečnosti OSN v New Yorku .

"Zavedený systém přísunu pomoci do Gazy selže, dokud se nenajde politická vůle nastavit jej tak, aby byl smysluplný a odpovídal bezprecedentním humanitárním potřebám," dodal. Podle mluvčího OSN Stéphana Dujarrica vstoupilo do pásma Gazy v neděli jen 33 kamionů vezoucích vodu, potraviny a zdravotnický materiál.

Lazzarini zároveň poukázal na to, že za více než tři týdny války mezi Izraelem a Hamásem zahynulo již 64 pracovníků UNRWA. "Je to nejvyšší počet humanitárních pracovníků OSN zabitých za tak krátký čas v konfliktu," řekl. "Kolegové z UNRWA jsou jediným zábleskem naděje pro celé pásmo Gazy. Dochází jim však palivo, voda, potraviny, léky a brzy nebudou schopni dále fungovat," varuje.

Během izraelského bombardování Pásma Gazy zahynulo podle resortu zdravotnictví nejméně 10 000 lidí, dalších 32 000 lidí bylo zraněno. Izrael po útoku Hamásu dne 7. října eviduje nejméně 1400 mrtvých a více než 3000 zraněných. Izraelské obranné síly také uvedly, že Hamás drží více než 230 rukojmích.

Počet mrtvých tak na obou stranách konfliktu dosahuje podle dostupných a neověřených údajů nejméně 11 000, zraněno je nejméně 35 000 lidí. OSN uvedla, že od zahájení bombardování Izraele bylo vysídleno více než 600 000 obyvatel Pásma Gazy.

Radikální palestinské hnutí Hamás v sobotu 7. října 2023 časně ráno vypálilo více než 2500 raket proti Izraeli a palestinští ozbrojenci pronikli do několika izraelských měst u hranic s Gazou. Dopady raket byly hlášeny jak z Tel Avivu, tak z dalších měst.

Očití svědci hlásili střelbu v ulicích a Izrael hovoří o masakru, při němž Hamás stínal hlavy dětem a popravoval civilisty. To, jak se útočníkům z pásma Gazy podařilo překročit přísně střežené hranice, zatím není známo. Mluvčí Izraelských obranných sil (IDF) podplukovník Richard Hecht uvedl, že Hamas vstoupil do Izraele po zemi, po moři i vzduchem, což následně provedl Za útok přijala zodpovědnost řada představitelů tajných služeb a armády.

Vůdce islamistického hnutí Hamás potvrdil, že ozbrojená skupina zahájila v říjnu vojenskou operaci proti Izraeli. Muhammad Dajf uvedl, že se jedná o začátek operace "Al-Aqsa Storm". Palestinským ozbrojencům se také podařilo proniknout do města Sderot, kde došlo ke střetům s izraelskými silami.

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal v reakci na útok nejvyšší bezpečnostní představitele, sestavil nouzovou vládu a stát oficiálně vyhlásil Hamásu válku. Izraelské obranné síly zahájily operaci "Železné meče" a izraelské letectvo v reakci na útok zahájilo protiútok na pozice Hamásu.

V průběhu následujících dní pokračovaly jak raketové útoky na Izrael, tak i odveta tamního letectva v podobě bombardování stovek cílů v Gaze. Zatímco západní státy většinou vyjadřují podporu Izraeli, Gazu podporuje například Írán nebo Saúdská Arábie. Nevládní organizace a OSN žádají především zklidnění situace vzhledem ke stále většímu počtu mrtvých civilistů. Dochází však k diplomatickým roztržkám.

Později izraelská armáda znovu získala kontrolu nad všemi městy kolem hranice s Gazou a hranici zabezpečila. Ministr obrany následně nařídil totální blokádu Pásma Gazy. Izrael se nyní pokusí osvobodit zajaté rukojmí a zahájil pozemní invazi do Gazy.

Státy a organizace požadují také vytvoření humanitárního koridoru, protože většina z dvou milionů obyvatel Pásma Gazy je závislá na vnější pomoci. Do oblasti sice míří humanitární konvoje, nemocnice v Gaze jsou ale stále přetížené a potýkají se s nedostatkem elektřiny, lidem dochází potraviny i voda.