Evropská unie hledá nový společný přístup k šestici zemí západního Balkánu, v nichž rostou pochybnosti o reálnosti unijního členství. Krátce před summitem EU se během dnes končící třídenní cesty pokusila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přesvědčit lídry balkánských států, že s nimi Brusel stále počítá jako s budoucími členy bloku.
Unie však není v pohledu na své rozšíření jednotná a mezi politiky rostou obavy, aby se kvůli neshodám členských zemí, které dlouhodobě blokují postup rozšíření, Balkán nedostával pod stále větší vliv Ruska nebo Číny.
Velkou roli v tom může hrát i české předsednictví EU, které začíná za tři čtvrtě roku a mezi jehož priority bude právě posun hranic unie jihovýchodním směrem patřit.
Von der Leyenová od úterka do dneška s drobnými rozdíly opakovala téměř totožné poselství lídrům Albánie, Severní Makedonie, Černé Hory, Kosova, Srbska i Bosny a Hercegoviny. Šéfka komise tamní politické vůdce ujistila, že jednoznačně podporuje unijní členství jejich zemí a vyzvala je, aby pokračovali v reformách nutných k přijetí do EU.
"Jsem velkou zastánkyní vstupu Srbska do EU," prohlásila dnes německá politička v Bělehradě podobně jako při návštěvách v ostatních zemích.
Srbsko a Černá Hora jsou v rozhovorech o vstupu nejdále a komise hovoří o jejich možném přijetí ve druhé polovině tohoto desetiletí. Albánie a Severní Makedonie dostaly od EU loni souhlas k zahájení přístupových jednání, oficiální termín však stále nemají. Bosna a Hercegovina a Kosovo pak mají k začátku mnohaletého přístupového procesu nejdále.
Vedle objektivních problémů, jako jsou spory Srbska s Kosovem o jeho existenci či nestabilní poměry v Bosně, přitom pokrok v rozšíření oddalují výhrady některých unijních zemí. Bulharsko blokuje kvůli kulturně-jazykovým sporům začátek rozhovorů se Severní Makedonií, s níž chce EU vyjednávat ve dvojici s Albánií. Západoevropské země jako Francie či Nizozemsko pak zase zpochybňují důkladnost celého přijímacího procesu a chtějí pro rozhovory přísnější podmínky.
Značná část obyvatel balkánských zemí je podle průzkumů i výsledků voleb stagnací rozšíření zklamaná, což podle diplomatů ohrožuje obraz unie v regionu.
"Pokud se Evropa nebude na Balkáně více angažovat, tak se toho chopí jiní," řekl tento týden novinářům jeden ze slovinských diplomatů v narážce zejména na rostoucí aktivity Moskvy či Pekingu v oblasti. Slovinsko jako předsednická země unie chystá na příští středu neformální jednání prezidentů a premiérů členských zemí s balkánskými vůdci.
Podle diplomatických zdrojů ČTK však zatím mezi unijními státy není bezvýhradná shoda na společném prohlášení, jehož navrhovaný text se shoduje na "podpoře evropské perspektivy balkánských zemí". Téměř dvě desítky let poté, co se EU shodla na cíli pokračovat v rozšiřování směrem na jihovýchod, se tak některé výše zmíněné země nechtějí k tomuto závazku nově přihlásit.
Znalci poměrů se však shodují, že pokud unie v nejbližší době neukáže Balkánu větší otevřenost, může zde výrazně ztratit podporu. "Obyvatelé a politici šesti zemí... čekají na jasný signál, který by vytyčil jejich cestu k blízké spolupráci s EU," citovala dnes agentura Reuters mírového vyslance mezinárodního společenství v Bosně a Hercegovině Christiana Schmidta. Za vstřícné kroky může podle něj být považováno třeba posílení ekonomických vazeb, budování infrastruktury či zlevnění telefonního spojení do EU a z ní.
Mnozí diplomaté se přitom obávají, že během slovinského předsednictví do konce roku výrazný pokrok nenastane. Poté v čele unie stane Francie, která z výše uvedených důvodů na sbližování s balkánskými státy tlačit nebude. Zásadní role pro další osud rozšíření pak může podle diplomatů čekat na Česko, které se vedení sedmadvacítky chopí v polovině příštího roku.
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.
Desítky nových případů svrabu měsíčně jsou evidovány v Praze. Na alarmující situaci se rozhodli upozornit městští hygienici, kteří nabádají lidi, aby se nepříjemné nákaze snažili předcházet. Mělo by totiž stačit dodržování několika základních věcí.
Někdejší starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný ve středu odpoledne nastoupil do vězení, kde má strávit tři měsíce za porušení podmínky. Trest si Novotný vyslechl v květnu, před pár týdny skončil ve starostenské funkci.
Velmi smutná zpráva zasáhla českou hudební scénu v uplynulých dnech. Ve věku nedožitých 58 let zemřel Jiří Fiala, někdejší baskytarista legendární skupiny Mňága a Žďorp a mladší bratr jejího frontmana Petra Fialy. Rodina a přátelé se s ním rozloučí v příštím týdnu.
Česko nadále sužuje tropické počasí, přes 30 stupňů budou teploty šplhat i ve čtvrtek. Podle nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) ukončí vlnu veder bouřky, které mohou být i velmi silné. Hrozí ve čtvrtek odpoledne a večer.
Václav Neckář se nakonec pěvecké kariéry nevzdal a zpívá i po osmdesátce, i když už bez doprovodu mladšího bratra Jana, který o staršího sourozence jinak vzorně pečuje. Tentokrát se mu ale Václav vrátil z pódia ve zhoršeném zdravotním stavu.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron spolu poprvé po téměř třech letech mluvili po telefonu. Informovala o tom ruská státní agentura TASS. Řešili válku na Ukrajině či íránský jaderný program. Podle Elysejského paláce se navíc dohodli, že budou v kontaktu i nadále.
Financování britské královské rodiny prošlo pravidelnou kontrolu, v jejímž rámci padlo velké rozhodnutí týkající se dopravy zástupců monarchie. Královský vlak bude nejpozději v roce 2027 vyřazen z provozu. Jde o jedno z úsporných opatření, které oznámil Buckinghamský palác. Informovala o tom BBC.
Izrael souhlasí s uzavřením dalšího příměří v Pásmu Gazy, oznámil americký prezident Donald Trump. Během klidu zbraní by se měly dojednat podmínky trvalého míru mezi Izraelem a Hamásem. Reakce palestinského hnutí na Trumpovo prohlášení zatím není známá.
Česko se právě nachází uprostřed dosud největší letošní vlny veder. Předpověď ale slibuje ochlazení ještě během probíhajícího týdne. Trend nižších teplot, než jsou ty současné, pak vydrží i v příštím týdnu. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Petr Pavel sice kroutí teprve třetí z pěti roků prvního funkčního období na Pražském hradě, ale agentury neustále zjišťují, koho dalšího si lidé umí představit jako prezidenta republiky. Opět padlo i jedno jméno ze šoubyznysu, které již v této souvislosti není nijak překvapivé.