Sněmovna dnes souhlasila se vstupem Finska a Švédska do Severoatlantické aliance (NATO). Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu. Senát schválil rozšíření NATO o Finsko a Švédsko už dřív, zbývá podpis prezidenta. Zeman vstup obou zemí do aliance podle dřívějšího vyjádření jeho mluvčího od začátku podporoval.
Finské členství podpořila Sněmovna hlasy 134 ze 152 přítomných členů, proti byli čtyři. Pro členství Švédska hlasovalo 135 ze 151 přítomných poslanců, i v tomto případě byli čtyři proti.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) řekl, že přistoupení Finska a Švédska bude pro NATO i Českou republiku jednoznačně přínosem. "Je v zájmu ČR a bezpečnosti ČR, abychom rozšířili Severoatlantickou alianci o tyto dva státy," poznamenal. Podle bývalého ministra obrany Lubomíra Metnara z opozičního klubu ANO je vstup Finska a Švédska do aliance významným krokem pro českou bezpečnost. "Vstup obou zemí do NATO bude kromě ukotvení záruky vlastní bezpečnosti představovat bezprecedentní rozšíření plné alianční síly," uvedl.
Souhlas s přístupovými protokoly obou zemí podpořil za frakci SPD její poslanec a někdejší ministr Jaroslav Bašta. Navzdory tomu čtveřice poslanců tohoto hnutí hlasovala proti.
Přístupové protokoly jsou v Česku formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
V červenci zástupci 30 členských zemí NATO podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy. Ratifikován byl vstup obou zemí do NATO dosud v 23 zemích z 30 členských států. V dalších zemích, jako například v USA, se již čeká jen na podpis prezidenta. Nejpomaleji probíhá ratifikace ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a Česku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Od toho si turečtí představitelé mimo jiné slibovali vydání 33 lidí, mezi kterými jsou i příslušníci údajných teroristických organizací. Ankara mezi ně řadí například kurdské oddíly YPG v Sýrii, organizaci duchovního Fethullaha Gülena či Stranu kurdských pracujících (PKK), která je rovněž na seznamu teroristických skupin v USA a EU.
Švédsko ale podle tureckého ministra spravedlnosti Bekira Bozdaga dosud vydalo jen "běžné zločince". Na konci července i turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu.
Agáta Hanychová se v březnu dostala do nezáviděníhodné situace, protože z úspěšného společného podcastu odešla Ornella Koktová. Prvně jmenovaná se rozhodla pokračovat na vlastní pěst. Nyní fanouškům prozradila, na co se mohou těšit.
Velikonoce si zvolil dopravní podnik pro další z plánovaných výluk metra. Od pátku do pondělí nebudou jezdit vlaky na značné části linky C. Nahradí je autobusy. Podle dopravce se bude opravovat trať.
Nadcházející státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která je naplánována na konec dubna, s sebou přináší i citlivá politická témata. Někteří američtí zákonodárci totiž veřejně vyzvali britského panovníka, aby se během své cesty setkal s oběťmi sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Podle informací magazínu People však k takovému setkání nedojde, a to z velmi konkrétních právních důvodů.
Vztahy mezi královnou Alžbětou II. a jejím vnukem princem Harrym byly v posledních letech jejího života mnohem napjatější, než se na veřejnosti zdálo. Nová biografie „Queen Elizabeth II: A Personal History“ od Huga Vickerse, dlouholetého přítele královské rodiny, přináší šokující detaily o tom, jak se zesnulá panovnice musela před Harrym a jeho ženou Meghan chránit.
Britský princ Harry, vévoda ze Sussexu, otevřeně podpořil nedávné průlomové rozsudky proti technologickým gigantům. Na globálním summitu o ochraně soukromí, umělé inteligenci a kybernetické bezpečnosti ve Washingtonu DC neskrýval své nadšení z toho, že velké korporace konečně čelí odpovědnosti. Reagoval tak na případy z minulého týdne, kdy poroty v USA nařídily společnostem Meta a YouTube zaplatit miliony dolarů za škody způsobené jejich platformami.
Policie od středy vyšetřuje podezřelé úmrtí dvou osob v Plzni. Podle dosavadních zjištění se na jejich smrti nepodílela další osoba. Kriminalisté pracují se dvěma vyšetřovacími verzemi.
Ornella Koktová v dokumentu, jenž se stal předmětem sporů s Agátou Hanychovou, otevírá i nepříjemné kapitoly. Ve vzpomínkách se tak vrátila k momentu, kdy jí po narození jednoho z potomků šlo doslova o život.
Taťána Kuchařová se nedávno pustila do dalšího soudního sporu, jehož aktérem tentokrát není Ondřej Brzobohatý. Proti modelce stojí jiný muž, který si v těchto dnech neodpustil zajímavý vzkaz určený někdejší Miss World.
Není žádným tajemstvím, že Veronika Žilková moc neumí sedět doma na zadku. Tentokrát se jí to ale svým způsobem vymstilo. Vyrazila si totiž na lyže, kde se podle vlastních slov srazila se snowboardistou. Část těla známé herečky to nepříjemně odnesla.
Velikonoce letos přicházejí na řadu hned na začátku dubna. Ani tentokrát se nic nemění na tom, že obchody nebudou ze zákona otevřené po celé období svátků. Kdy si lidé nenakoupí?
Dominika Gottová o sobě konečně dala vědět. Podle svých slov se má dobře, v jejím životě se nic zásadního nezměnilo. Přesto se potýká s jednou věcí, která ji momentálně trápí.
Návrat amerického rappera Kanyeho Westa na britská pódia vyvolal vlnu kontroverzí a ostré kritiky. Umělec, který si nyní říká Ye, byl oznámen jako hlavní hvězda všech tří večerů letošního ročníku festivalu Wireless v londýnském Finsbury Parku. Pro Westa půjde o první vystoupení ve Velké Británii po více než deseti letech, ovšem místo jednoznačného nadšení provází tuto zprávu spíše hněv a zklamání části veřejnosti.