Téměř polovina Čechů má omezenou zdravotní gramotnost. Vyplývá to z výsledků výzkumu o porozumění otázkám zdraví, který se uskutečnil v 17 zemích EU a v Norsku, Rusku a Izraeli. Dnes je na tiskové konferenci zveřejnil Zdeněk Kučera z Ústavu pro zdravotní gramotnost.
Proti poslednímu podobnému výzkumu z roku 2015, kterého se zúčastnilo devět evropských zemí, si však Česko polepšilo. Poměr Čechů, kteří mají dostačující či excelentní úroveň zdravotní gramotnost, od té doby vzrostl ze 41 na 53 procent.
Za zdravotní gramotnost se u pacientů označuje schopnost orientovat se v systému zdravotnictví, docenit přínos preventivních opatření, pochopit význam svého podílu na léčbě a získávat i využívat potřebné informace. Podle Aleny Šteflové z ministerstva zdravotnictví se vyšší úroveň zdravotní gramotnosti pozitivně projevuje ve zdravotní péči či prevenci nemocí. Její význam lze vidět i při současné pandemii covidu-19, která zpochybnila schopnost lidí vstřebávat a aplikovat složité informace, ale i dodržovat zásady veřejného zdraví a věřit zdravotníkům.
Zatímco před šesti lety ČR skončila na předposledním místě a horší bylo jen Bulharsko, tentokrát za průměrem 17 zemí zaostává jen nepatrně a je na devátém místě. Co se týče počtu lidí s nedostatečným porozuměním otázkám zdraví, jsou na tom Češi lépe než Němci, Slováci či Italové, ale hůře než Slovinci nebo Rakušané.
Od roku 2015 v ČR narostl počet lidí s excelentní zdravotní gramotností. "Je možné, že za jejím zlepšením stojí unikátní pozitivní efekt pandemie covidu-19. V této době se lidé v mnohem větší míře zajímali o zdravotní informace, více o nich přemýšleli a více se jimi podle všeho řídili," uvedl Kučera.
Jednou z největších překážek je pro Čechy posoudit informaci o rizicích pro zdraví z médií. Za obtížný a velmi obtížný tento úkon označilo 49 procent respondentů. Na 54 procent jich má obtíže posoudit, zda jsou informace na internetu spolehlivé a 47 procent má problém posoudit, zda je za informací komerční zájem.
Čtvrtina respondentů má obtíže s informacemi týkajícími se očkování. „To do jisté míry to vysvětluje i problém, kterému s covidem čelíme,“ uvedl Kučera. Dodal, že podle průzkumu si více než 41 procent dotázaných myslí, že očkování může způsobit nemoc, proti které má chránit. Na 44 procent si jich myslí, že riziko nemoci, proti které se mohou nechat očkovat, je nízké nebo velmi nízké.
Téměř polovina (49 procent) lidí ve výzkumu uvedla, že má problém s orientací ve zdravotnickém systému a těsně nadpoloviční většina respondentů neví, na koho se v této otázce obrátit pro pomoc. Více než 52 procent také nedokáže dohledat, zda je určitá zdravotnická služba kryta zdravotním pojištěním. Téměř pětina respondentů také považuje za obtížnou komunikaci s lékařem.
Ze všech dotazovaných zemí mají Češi a Slováci největší problém řídit se doporučením lékaře. Shodně 17,2 procenta respondentů to v obou zemích považuje za obtížné nebo velmi obtížné.
Vyšší zdravotní gramotnost mají podle průzkumu v Česku ženy, starší lidé a lidé s vyšším sociálním statusem.
Sběr dat odložený kvůli pandemii se nakonec ve 20 zemích konal na přelomu loňského a letošního roku. V Česku, kde ho provedl Ústav pro zdravotní gramotnost ve spolupráci s agenturou STEM, se ho v listopadu 2020 on-line a telefonicky zúčastnilo 1650 respondentů. Podílely se na něm i zdravotní pojišťovny.
Česká hokejová reprezentace pokračuje v parádních výkonech na mistrovství světa v Dánsku. V zápase proti Německu předvedli svěřenci Radima Rulíka další dominantní představení, které završili jednoznačným vítězstvím 5:0. Češi si zajistili klíčové body do tabulky a znovu ukázali, že to s útokem na medaile myslí vážně.
Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svých útocích na slavného rockera Bruce Springsteena. Tentokrát do všeho zatáhl i poraženou soupeřku z loňských prezidentských voleb Kamalu Harrisovou či další slavné osobnosti.
Mirka Dopitu a Jaromíra Soukupa jsme svého času mohli vnímat jako soky v souboji o přízeň Agáty Hanychové. Uspěl první jmenovaný, který se tak momentálně může veřejně povyšovat nad toho druhého.
Velmi smutnou zprávu v pondělí oznámil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Ve věku 48 let tragicky zahynul meteorolog Jan Šrámek, jehož mohli znát i televizní diváci z České televize.
Legendární Ladislav Kerndl oslavil v minulém týdnu kulaté 80. narozeniny a jeho neméně slavná dcera Tereza se postarala o to, aby se na jubileum nezapomnělo.
Česko dnes čeká předposlední zápas ve skupinové fázi letošního mistrovství světa s vědomím, že by do dějiště šampionátu přece jen mohla dorazit ještě jedna posila ze zámořské NHL. V noci totiž opustil Stanley Cup tým s českým hokejistou v kádru.
Jiří Krampol oslaví za necelé dva měsíce 87. narozeniny, ale pokročilý věk nevnímá jako jedinou příčinu častých zdravotních potíží, které ho trápí. Někdejší velký sportovec se domnívá, že zásadní roli sehrála jedna konkrétní věc.
Jiří Bartoška prožil většinu života za dob společného československého státu, takže není divu, že zpráva o jeho smrti v minulém týdnu zasáhla i sousední Slovensko. Vzpomínku na hereckého kolegu a prezidenta karlovarského filmového festivalu připojila i Magda Vášáryová.
Bývalému americkému prezidentovi Joeu Bidenovi byla diagnostikována agresivní forma rakoviny prostaty s metastázemi v kostech. Informovala o tom BBC s odvoláním na prohlášení jeho kanceláře.
Agáta Hanychová tvrdí, že dostala kudlu do zad, ale nechce říct, kdo ji měl zradit. Jen jedno je jisté. Spolehnout se prý může jen na členy rodiny. Fanoušci se proto domnívají, že kamarádku zklamala Ornella Koktová. Co se mělo stát?
Proměnlivé bude počasí během dalšího květnového pracovního týdne, který právě začíná. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Dnešek a dny před víkendem mají být chladnější, uprostřed týdne se přechodně oteplí.
V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.