Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila od loňského září přes 540 útočných dronů íránské výroby a na 500 ruských řízených střel. Informovalo o tom dnes tiskové středisko ukrajinských ozbrojených sil na platformě telegram. V září ruské invazní jednotky, které na Ukrajinu útočí od loňského února, zahájily údery pomocí bezpilotních letounů Šáhed-136, které využívají styl kamikadze.
Ukrajinská armáda rovněž uvedla, že v prvních dvou hodinách roku 2023 sestřelily ukrajinské síly protivzdušné obrany 84 útočících dronů, což bylo podle ní 100 procent strojů, které v tu chvíli Rusko na Ukrajinu vyslalo. Takového výsledku podle tiskového střediska ukrajinské letectvo dosáhlo vůbec poprvé.
Zástupce ukrajinských vzdušných sil se mezitím vyjádřil k článku amerického listu The New York Times (NYT), podle něhož rakety používané k sestřelování dronů jsou výrazně dražší než samotné bezpilotní letouny, což vyvolává otázku, jak dlouho může Ukrajina v tomto úsilí vytrvat.
Šéf ukrajinské poradenské společnosti Molfar Arťom Starosjek podle NYT odhaduje, že použití rakety k sestřelení dronu přijde až sedmkrát dráž, než samotný bezpilotní letoun. Konkrétně: íránský dron může stát kolem 20.000 dolarů (přes 452.000 korun), zatímco náklady na odpálení jedné z raket typu země-vzduch, které používají Ukrajinci, se mohou pohybovat od 140.000 dolarů (přes 3,1 milionu korun) za protiletadlové střely ze sovětských dob S-300 až po 500.000 dolarů (11,3 milionu korun) v případě amerického systému protivzdušné obrany NASAMS, píše list.
"Ovšem, že střely, které se používají - NASAMS, IRIS-T, jsou drahé... Budeme je využívat, budeme vysílat na nebe stíhačky, abychom sestřelili šáhedy? Je to drahé, ale budeme. Mluvíme o životě, o záchraně kritické infrastruktury," řekl podle ruskojazyčného webu stanice BBC mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat ve vysílání ukrajinské televize. Srovnávání nákladů na rakety a drony označil za nekorektní, jelikož útok bezpilotního letounu s až 40 kilogramy trhaviny může způsobit obrovské škody a zabíjet lidi.
Na stejné souvislosti upozornil rovněž Starosjek, podle něhož sestřelení dronu vyjde mnohem levněji, než oprava poškozené nebo zničené elektrárny. A dalším faktorem jsou lidské životy.
Ruské úřady na Krymu hlásí sestřelení dvou dronů
Ruská protivzdušná obrana sestřelila v blízkosti vojenského letiště Belbek na poloostrově Krym dva drony, uvedl gubernátor Ruskem obsazeného Sevastopolu Michail Razvožajev. O sestřelení dronů nad Krymem, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, a u pobřeží tohoto ukrajinského poloostrova Razvožajev v minulosti informoval už několikrát, naposledy v pondělí večer.
"Ráno protivzdušná obrana sestřelila dva drony nad mořem v okolí Belbeku. Všechny služby fungují normálně," napsal Razvožajev na sociální síti Telegram. O dva dny dříve na stejné síti informoval o sestřelení dvou dronů nad mořem, aniž by více přiblížil lokaci.
Původně vojenské letiště Belbek se v minulosti používalo i pro civilní lety. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ho využívají pouze ruské vzdušné a kosmické síly.
Gubernátorův úřad informoval o odvrácení útoků bezpilotních letounů na Krymu také například v prosinci. Rusko útoky připisuje Ukrajině, ta se k nim ale oficiálně nehlásí. Zřejmě největší podobný útok se odehrál na Krymu na konci října. Ukrajinské síly tehdy podle Moskvy podnikly útok na ruskou Černomořskou flotilu, přičemž ruské ministerstvo obrany přiznalo lehké poškození jedné minolovky. Snímky na sociálních sítích nicméně ukazovaly, jak neznámý počet dálkově ovládaných hladinových plavidel zasáhl nejméně jednu fregatu třídy Admiral Grigorovič.
Zprávy o sestřelení bezpilotních letounů přicházejí také z Ruska. Největší pozornost zatím budí dronové útoky na leteckou základnu u ruského Engelsu, který leží asi 500 kilometrů od ukrajinských hranic.
Halina Pawlowská se předloni ocitla na nemocničním lůžku, ale až nyní vychází najevo, jak vážné to s ní tehdy doopravdy bylo. Úspěšná spisovatelka prozradila, že se jednalo o kolaps. Nešlo navíc jen o jeden zdravotní problém.
Štěpán Kozub myslí na své fanoušky, což potvrdilo jeho obsáhlé vyjádření z tohoto týdne. Některé příznivce ale mohlo zaskočit, že se herec zmiňuje o náročném životním období. Děje se u něj snad něco podstatného?
Policie zásadním způsobem pokročila s případem středeční vraždy cizince v Praze. Obětí je údajně vlivný izraelský podnikatel. Pražská mordparta ve čtvrtek zadržela podezřelého muže. Další informace nejsou v tuto chvíli k dispozici.
Celé Česko od loňska drží palce Laďce Něrgešové, která svádí náročný boj s vážným onemocněním. Lidé přitom až do těchto červnových dní netušili, že stejný zdravotní problém připravil o život její maminku.
Daniel Krejčík potvrdil rozvod s partnerem Jiřím a k okolnostem konce vztahu obsáhle promluvil. Nikoho tak nemohlo překvapit, že i ředitel základky v Olomouci se rozhodl vyjádřit. Na žádné osobní útoky či jiné výpady ale nedošlo.
Policie dosáhla zásadního pokroku ve vyšetřování nálezu části lidského těla na Sokolovsku. V případu probíhalo rozsáhlé pátrání, ještě ve čtvrtek pak došlo k zadržení podezřelé osoby. Veřejnosti podle policistů nehrozí žádné nebezpečí.
Michaela Ochotská a Lukáš Rosol netvoří pár už mnoho let, přesto se jejich manželství v poslední době opět přetřásá. Důvodem je soudní spor a také vystoupení bývalé moderátorky v jednom podcastu. Její slova ale mohla někoho překvapit.
Bývalá první dáma Dagmar Havlová se ve světle aktuální kauzy definitivně rozhodla dát ruce pryč od Knihovny Václava Havla. Na sociální síti ve čtvrtek oznámila, že odstupuje od dohody. Úspěšná herečka ale slíbila, že nadále bude střežit odkaz bývalého prezidenta.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
První červnový a tím pádem i ryze letní víkend klepe na dveře. Rozhodně ale nebude tropický. Nejtepleji bude v neděli na jihu Moravy, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). I ve volných dnech ale může zapršet.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Pražské oddělení vražd od středy vyšetřuje případ s přesahem do zahraničí. V hlavním městě byl totiž zavražděn úspěšný izraelský podnikatel. Kriminalisté už mají potvrzeno, že se na úmrtí byznysmena z oblasti hazardu podílela jiná osoba, po které se pátrá.