Ukrajinci sestřelili od září stovky dronů, Rusové dnes dva nad Krymem

Ukrajinská armáda
Ukrajinská armáda, foto: mil.in.ua
ČTK 4. ledna 2023 21:50
Sdílej:

Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila od loňského září přes 540 útočných dronů íránské výroby a na 500 ruských řízených střel. Informovalo o tom dnes tiskové středisko ukrajinských ozbrojených sil na platformě telegram. V září ruské invazní jednotky, které na Ukrajinu útočí od loňského února, zahájily údery pomocí bezpilotních letounů Šáhed-136, které využívají styl kamikadze.

Ukrajinská armáda rovněž uvedla, že v prvních dvou hodinách roku 2023 sestřelily ukrajinské síly protivzdušné obrany 84 útočících dronů, což bylo podle ní 100 procent strojů, které v tu chvíli Rusko na Ukrajinu vyslalo. Takového výsledku podle tiskového střediska ukrajinské letectvo dosáhlo vůbec poprvé.

Zástupce ukrajinských vzdušných sil se mezitím vyjádřil k článku amerického listu The New York Times (NYT), podle něhož rakety používané k sestřelování dronů jsou výrazně dražší než samotné bezpilotní letouny, což vyvolává otázku, jak dlouho může Ukrajina v tomto úsilí vytrvat.

Šéf ukrajinské poradenské společnosti Molfar Arťom Starosjek podle NYT odhaduje, že použití rakety k sestřelení dronu přijde až sedmkrát dráž, než samotný bezpilotní letoun. Konkrétně: íránský dron může stát kolem 20.000 dolarů (přes 452.000 korun), zatímco náklady na odpálení jedné z raket typu země-vzduch, které používají Ukrajinci, se mohou pohybovat od 140.000 dolarů (přes 3,1 milionu korun) za protiletadlové střely ze sovětských dob S-300 až po 500.000 dolarů (11,3 milionu korun) v případě amerického systému protivzdušné obrany NASAMS, píše list.

"Ovšem, že střely, které se používají - NASAMS, IRIS-T, jsou drahé... Budeme je využívat, budeme vysílat na nebe stíhačky, abychom sestřelili šáhedy? Je to drahé, ale budeme. Mluvíme o životě, o záchraně kritické infrastruktury," řekl podle ruskojazyčného webu stanice BBC mluvčí ukrajinského letectva Jurij Ihnat ve vysílání ukrajinské televize. Srovnávání nákladů na rakety a drony označil za nekorektní, jelikož útok bezpilotního letounu s až 40 kilogramy trhaviny může způsobit obrovské škody a zabíjet lidi.

Na stejné souvislosti upozornil rovněž Starosjek, podle něhož sestřelení dronu vyjde mnohem levněji, než oprava poškozené nebo zničené elektrárny. A dalším faktorem jsou lidské životy.

Ruské úřady na Krymu hlásí sestřelení dvou dronů

 Ruská protivzdušná obrana sestřelila v blízkosti vojenského letiště Belbek na poloostrově Krym dva drony, uvedl gubernátor Ruskem obsazeného Sevastopolu Michail Razvožajev. O sestřelení dronů nad Krymem, který Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo v roce 2014, a u pobřeží tohoto ukrajinského poloostrova Razvožajev v minulosti informoval už několikrát, naposledy v pondělí večer.

"Ráno protivzdušná obrana sestřelila dva drony nad mořem v okolí Belbeku. Všechny služby fungují normálně," napsal Razvožajev na sociální síti Telegram. O dva dny dříve na stejné síti informoval o sestřelení dvou dronů nad mořem, aniž by více přiblížil lokaci.

Původně vojenské letiště Belbek se v minulosti používalo i pro civilní lety. Od roku 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, ho využívají pouze ruské vzdušné a kosmické síly.

Gubernátorův úřad informoval o odvrácení útoků bezpilotních letounů na Krymu také například v prosinci. Rusko útoky připisuje Ukrajině, ta se k nim ale oficiálně nehlásí. Zřejmě největší podobný útok se odehrál na Krymu na konci října. Ukrajinské síly tehdy podle Moskvy podnikly útok na ruskou Černomořskou flotilu, přičemž ruské ministerstvo obrany přiznalo lehké poškození jedné minolovky. Snímky na sociálních sítích nicméně ukazovaly, jak neznámý počet dálkově ovládaných hladinových plavidel zasáhl nejméně jednu fregatu třídy Admiral Grigorovič.

Zprávy o sestřelení bezpilotních letounů přicházejí také z Ruska. Největší pozornost zatím budí dronové útoky na leteckou základnu u ruského Engelsu, který leží asi 500 kilometrů od ukrajinských hranic.

Stalo se
Domácí
Volby, ilustrační fotografie.

Volby by vyhrálo ANO. Kubovo hnutí začíná kolem pěti procent

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 

Sport
Jaromír Jágr

Jaromír Jágr naznačil konec kariéry. Od prosince nehrál hokej

Český hokej je na prahu konce jedné éry. Hvězdný útočník Jaromír Jágr, který před několika dny oslavil 54. narozeniny, připustil, že už nikdy nenastoupí do profesionálního hokejového zápasu. Jágr je stále na soupisce extraligového Kladna. 

České celebrity
Ornella Koktová a Agáta Hanychová

Zklamaná Agáta Hanychová. A lidé si ještě myslí, že tu hru hraje s Ornellou

Jméno Ornelly Koktové je v českém šoubyznyse v posledních dnech tím rozhodně nejskloňovanějším. Influencerka oznámila rozvod s manželem a zjevně i ohrozila své kamarádství s Agátou Hanychovou. Bude pokračovat jejich společný podcast? 

Světové celebrity
princ Andrew

Zadržení Andrewa je jen začátek, myslí si Britové

Zatčení Andrewa Mountbatten-Windsora, které se odehrálo jen necelé tři týdny po odtajnění obrovského archivu dokumentů o Jeffreyim Epsteinovi, otevírá podle britského tisku novou a velmi vážnou kapitolu policejního vyšetřování. Přestože byl bratr současného krále po výslechu propuštěn a jakoukoli vinu odmítá, nové materiály vrhají stín na jeho dřívější působení v roli britského obchodního vyslance. Detektivové se nyní soustředí na to, zda v této vysoké funkci nezneužíval své pravomoci.