USA: Rusko má na Ukrajině provozuje 21 míst, kde vyslýchají Ukrajince

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
ČTK 26. srpna 2022 10:18
Sdílej:

Rusko a proruské síly provozují na Ukrajině 21 středisek, která slouží k zadržování, výslechům a třídění válečných zajatců a civilistů. Vyplývá to z nové zprávy vědců z Yaleovy univerzity, kterou podpořilo americké ministerstvo zahraničí v rámci snahy pohnat Moskvu k zodpovědnosti za činy spáchané během půl roku trvající války na Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Zpráva se odvolává na komerční satelitní snímky a informace z otevřených zdrojů. Na jejich základě s "vysokou mírou jistoty" identifikuje jednotlivá místa - včetně zařízení, která dříve sloužila jako školy, tržiště a běžné věznice. V jednom vězeňském komplexu byly rovněž identifikovány možné hroby.

Ruská ministerstva obrany a zahraničí a ruské velvyslanectví ve Washingtonu na žádosti o komentář bezprostředně nereagovaly, uvedl Reuters.

Humanitární výzkumná laboratoř při Yaleově škole veřejného zdraví, která zprávu vypracovala, je partnerem skupiny pro sledování konfliktu Conflict Observatory (CO) financované americkým ministerstvem zahraničí, která byla spuštěna v květnu s cílem zachytit a analyzovat důkazy o válečných zločinech a dalších zvěrstvech údajně spáchaných Ruskem na Ukrajině.

Výkonný ředitel výzkumné laboratoře Nathaniel Raymond uvedl, že podle jejich zjištění Rusko a jeho stoupenci zavedli "systém filtrace" pro třídění lidí v okupovaných oblastech, což představuje "mimořádnou situaci v oblasti lidských práv". Podle Raymonda není známo, kolik civilistů prošlo nebo je stále drženo v těchto jednadvaceti místech.

Mezi identifikovanými místy je i vězeňský komplex u Olenivky, kde bylo 29. července při výbuchu údajně zabito 53 ukrajinských válečných zajatců. Výzkumníci z Yaleovy univerzity nově identifikovali narušenou půdu odpovídající jednotlivým nebo hromadným hrobům.

K tomuto narušení půdy zřejmě došlo už v dubnu, uvádí se ve zprávě, jež se shoduje s výpovědí bývalého vězně, který uvedl, že zhruba v té době byli zadržení nuceni kopat hroby.

Ačkoli výzkumníci nedospěli k žádnému závěru ohledně osudu ukrajinských válečných zajatců ve věznici, potvrdili také, že další známky narušení půdy na jiných místech areálu byly zachyceny už 27. července, tedy ještě před výbuchem v Olenivce.

Ukrajinští představitelé opakovaně obvinili Rusko z deportace statisíců lidí z Ruskem okupovaných oblastí Ukrajiny. Moskva popírá, že by od invaze na Ukrajinu 24. února, kterou nazývá "speciální vojenskou operací", úmyslně útočila na civilisty, a tvrdí, že těm, kteří chtějí odejít, nabízí humanitární pomoc.

Ruské velvyslanectví ve Washingtonu v červenci uvedlo, že americká tvrzení o zadržování Ukrajinců v okupovaných oblastech jsou pokusem o rozdmýchání "rusofobie" a očerňování ruských ozbrojených sil.

Zpráva vědců Yaleovy univerzity se zaměřila na Doněckou oblast, kde Rusko a jeho zástupná samozvaná Doněcká lidová republika (DNR) v březnu ovládly většinu města Mariupol. Starosta města v dubnu uvedl, že asi 40.000 civilistů z města bylo násilně přesunuto na území kontrolované Ruskem nebo odvezeno do Ruska.

Zpráva popisuje systém, na jehož základě jsou civilisté z oblastí postižených konfliktem převáženi do zmíněných středisek, kde jsou registrováni a vyslýcháni, než jsou buď propuštěni, drženi ve vazbě, nebo převezeni do Ruska.

Výzkumníci z nejméně pěti nezávislých zdrojů ověřili existenci 21 podobných míst a domnívají se, že součástí tohoto systému je nejméně sedm dalších míst, jejichž existenci se podaří postupně potvrdit, dodal Raymond.

Americké ministerstvo zahraničí ve čtvrtek ve svém prohlášení znovu vyzvalo Rusko, aby zastavilo všechny filtrační operace a nucené deportace a umožnilo přístup nezávislým pozorovatelům.

"Prezident Vladimir Putin a jeho vláda se nebudou moci beztrestně dopouštět tohoto přetrvávajícího zneužívání. Musí být pohnáni k odpovědnosti a Spojené státy a naši partneři nebudou mlčet," uvedlo ministerstvo v prohlášení.

Témata:
Stalo se
České celebrity
Jiří Bartoška

Co si Jiří Bartoška myslel o smrti?

Jiří Bartoška bojoval s rakovinou od roku 2014, kdy mu byla diagnostikována rakovina lymfatických uzlin. Tehdy se s osudem smířil s nadhledem a osobitým humorem. „V osmašedesáti letech lidé umírají. To je jistota – narodíme se a jednou zemřeme,“ prohlásil v rozhovoru. Jeho přístup k nemoci byl inspirací pro mnohé – nikdy se nevzdával, nepoddával se panice a udržoval si optimismus i během náročné léčby.

Počasí
Jarní počasí

Počasí bude příští týden jako na houpačce. V noci mráz, během dne téměř léto

Příští týden nás čeká silně proměnlivé počasí. Zatímco v noci a k ránu mohou klesat teploty i pod bod mrazu, během dne naopak budou stoupat až nad 20 stupňů, uvádí ČHMÚ.cz.

České celebrity
Pietní místa k uctění památky Jiřího Bartošky

OBRAZEM: Lidé v Česku vzpomínají na Jiřího Bartošku, zakládají pietní místa

Česká republika se loučí s jedním ze svých nejvýraznějších hereckých velikánů. Jiří Bartoška, oblíbený herec a dlouholetý prezident Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary, zemřel 8. května ve věku 78 let. Vlna emocí a vzpomínek na tohoto charismatického muže se okamžitě promítla do řady pietních míst po celé republice.

České celebrity
Agáta Hanychová

Agáta Hanychová prozradila, jak to u nich doma vlastně mají

Agáta Hanychová na konci dubna oslavila kulaté 40. narozeniny a od nevlastní mladší sestry Korduly jí dělí 20 let. To je poměrně dost, přesto spolu dcery Veroniky Žilkové mají krásný vztah. Jaké je jeho tajemství?