Více darovaných vakcín dle studie ochrání svět před novými variantami

Výzkum zjistil, že pokud by země s vysokými příjmy darovaly 46 procent svých vakcín, v zemích s nízkými a středními příjmy by se výrazně snížil počet úmrtí na nemoc covid-19. I menší počet darovaných vakcín by měl velmi příznivý účinek.

V zemích s nízkými příjmy má dokončené očkování jen něco málo přes pět procent lidí, zatímco v bohatších státech je to 72 procent.

Podle hlavního autora studie Qingpenga Zhanga z vysoké školy City University of Hongkong je pochopitelné, že bohatší země se snaží nejprve zajistit dávky na ochranu vlastních obyvatel a teprve poté distribuují vakcíny do ostatních zemí.

Přínosy, které vyplývají z přechovávání a skladování očkovacích látek, ale nejsou tak významné, jak tyto státy předpokládaly, protože vakcíny poskytují spíše krátkodobou ochranu. "Lidé nebrali v úvahu budoucí varianty viru, které prolomí ochranu vytvořenou stávajícími vakcínami," uvedl vědec.

Výzkum je založený na leteckých datech, která sledovala pohyb lidí v mezinárodním měřítku. Výzkumníci díky nim předpověděli, co se stane během pěti let při různých strategiích přidělování vakcín.

Studie ukázala, že nerovnoměrná distribuce vakcín povede v prvním roce k rychlejšímu poklesu úmrtnosti v zemích s vysokými příjmy, ale v dalších letech se tyto země stanou zranitelnými vůči opětovným infekcím a novým variantám koronaviru.

Tým zahájil výzkum ještě před vznikem variant delta a omikron, které odrážejí předpovědi studie. Zhang připomněl, že obě varianty zřejmě pocházejí ze zemí z nižšími příjmy. "Kdyby tyto země nejprve dostaly dostatek vakcín na ochranu svých obyvatel, pak by se pravděpodobně podařilo tyto nové varianty omezit ," dodal vědec.

Studie, kterou zveřejnil odborný časopis Nature Human Behaviour, zjistila, že pokud bohatší země darují vakcíny pouze svým sousedům, má to jen omezený přínos.

Michael Good z Griffithovy univerzity v Austrálii, který se na studii nepodílel, uvedl, že výzkum vyčíslil přínosy spravedlivé distribuce vakcín. Zdůraznil podle něj také potřebu dlouhodobého uvažování při rozhodování o vakcínách.

"Když se dnes jako stát rozhodujeme, jak budeme vakcíny používat, může to mít dopad na varianty, které se vyvinou za jeden rok nebo pět let," řekl Good. "Přijímáme rozhodnutí, která jistě ovlivní zdraví lidí v zemích s nízkými příjmy, ale v příštích třech až pěti letech ovlivní i naše zdraví v zemích s vysokými příjmy," uvedl vědec.