Vlastní bydlení se Čechům vzdaluje. ČNB rekordně zvýšila sazby

Důvodem růstu sazeb je především rostoucí inflace, která se v září přiblížila pětiprocentní hranici. Dnešního jednání rady se zúčastnilo všech sedm jejích členů.

Na posledním měnovém jednání na konci září rada zvýšila úrokové sazby 0,75 procentního bodu. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tehdy stoupla na 1,5 procenta. Pro toto rozhodnutí tehdy hlasovalo pět členů rady ČNB. Dva hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.

ČNB dnes také zvýšila lombardní sazbu o 1,25 procentního bodu na 3,75 procenta. Lombardní sazba je procentuální sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů. Diskontní sazbu, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, zvýšila rovněž o 1,25 procentního bodu na 1,75 procenta.

"Rozsah zvýšení hlavní úrokové sazby znamená, že bankovní rada vnímá výrazná inflační rizika a potřebu razantní reakce měnové politiky s cílem zabránit růstu střednědobých inflačních očekávání. Další kroky ČNB v oblasti úrokových sazeb budou záviset na dění v ekonomice ve smyslu vývoje inflace a hospodářského růstu, důležité také bude, zda a jak výrazně bude posilovat kurz české koruny," uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Rusnok: Rada ČNB je připravena dále zvyšovat sazby, odpovídá to prognóze

Nové prognóze České národní banky odpovídá strmý nárůst tržních úrokových sazeb v závěru letošního a začátkem příštího roku. Bankovní rada je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb v souladu s prognózou. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Dnešní krok ČNB má podle guvernéra za cíl navrátit inflaci do blízkosti dvouprocentního cíle za zhruba 12 až 18 měsíců. Zároveň by měl podpořit ukotvenost inflačních očekávání firem a domácností. "Zvýšení sazeb omezí průsak inflačních očekávání ze zahraniční i české ekonomiky do cenového vývoje v delším období a a zabezpečí návrat inflace do blízkosti dvouprocentního cíle na horizontu měnové politiky," uvedl Rusnok.

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta.

ČNB také zhoršila odhad vývoje ekonomiky a čeká vyšší inflaci

Česká národní banka v nové prognóze zhoršila odhad vývoje ekonomiky pro letošní i příští rok. Letos čeká růst HDP o 1,9 procenta a příští rok o 3,5 procenta. V předchozí srpnové prognóze přitom počítala letos s růstem o 3,5 procenta a příští rok o 4,1 procenta. Na tiskové konferenci po jednání bankovní rady o tom informoval guvernér ČNB Jiří Rusnok. Pro rok 2023 ČNB odhad zlepšila na 3,8 procenta z předchozích tří procent.

Růst ekonomiky podle guvernéra podpoří robustní spotřeba domácností a investiční aktivita firem i vlády. Zároveň ale až do roku 2022 bude růst tlumen přetrvávajícími problémy v globálních výrobních a dodavatelských řetězcích. "Na předpandemickou úroveň se domácí ekonomická aktivita vrátí na konci roku 2022," uvedl Rusnok.

Zároveň centrální banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 3,7 procenta, v srpnu to byla tři procenta. Příští rok by pak inflace měla podle odhadu stoupnout na 5,6 procenta z dříve odhadovaných 2,8 procenta. V roce 2023 by měla inflace klesnout na 2,1 procenta. Během zimy se inflace podle Rusnoka přiblíží sedmi procentům.

Zároveň v nových odhadech centrální banka počítá letos nadále s průměrným kurzem koruny 25,6 Kč/EUR. Příští rok pak počítá nově s průměrným kurzem 24,2 koruny za euro a v roce 2023 s 23,9 Kč/EUR. V srpnu odhadovala pro příští rok kurz 24,50 koruny za euro a pro rok 2023 pak 24,20 koruny za euro. "Koruna nejprve znatelně zpevní v reakci na strmý růst sazeb. V průběhu příštího roku tempo jejího posilování zvolní," uvedl Rusnok.

Nejistoty a rizika nově odhadovaného vývoje vyhodnotila podle Rusnoka bankovní rada jako výrazné, ale v souhrnu nezpochybňující vyznění nové prognózy. Rizika ve prospěch růstu cen jsou další poruchy v globálních výrobních a dodavatelských řetězců, slabší kurz koruny, zvýšení inflačních očekávání a výraznější nárůst cen energií a nájemného. Jako protiinflační riziko ČNB označila konsolidaci veřejných financí novou vládou.

Ministerstvo financí ve své aktuální srpnové makroekonomické predikci počítá letos s růstem ekonomiky o 3,2 procenta a pro příští rok odhaduje zrychlení tempa růstu na 4,2 procenta.