Za kulturu utratí Češi průměrně 250 Kč měsíčně

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
ČTK 21. dubna 2022 11:44
Sdílej:

Češi za kulturu utratí v průměru 250 korun měsíčně. Nejčastěji poznávají památky. Na hrad nebo zámek vyrazí dvakrát ročně tři čtvrtiny dotázaných. Do muzeí a galerií se polovina Čechů vypraví alespoň jednou za rok. Vyplývá to z průzkumu Kanceláře Kreativní Evropa, která je českým zastoupením stejnojmenného programu Evropské unie.

Do divadla na činohru alespoň jednou ročně zajde 40 procent lidí. Na koncerty současné hudby chodí polovina dotázaných. Větší zájem mají mladší lidé, návštěvnost s rostoucím věkem výrazně klesá.

"Zatímco většina Čechů nikdy nešla na operu či balet, v kategorii do 35 let na tento žánr pravidelně chodí téměř pětina lidí. Z toho je patrné, že mladí lidé jsou otevření různým žánrům, a to včetně klasiky," uvedla vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Kultura Magdalena Müllerová.

Do kina chodí minimálně dvakrát do roka třetina Čechů, do klasického jednosálového kina si alespoň jednou ročně zajde polovina respondentů. Obyvatelé menších měst si moc nepotrpí na multiplexy a raději navštíví kino v okolí svého bydliště. Také mezi návštěvníky kin převažují mladí lidé. Alespoň jednou za měsíc vidí film na velkém plátně téměř pětina lidí ve věku mezi 18 a 26 lety. Naopak starší generace dává přednost televizní obrazovce, kterou denně sledují tři čtvrtiny lidí ve věku 54 až 65 let.

V době uzavření kin kvůli epidemii koronaviru si Češi oblíbili streamovací platformy. Zkušenost s nimi má 81 procent lidí, denně si je zapne pětina respondentů. "Co se týče výběru filmů, tak u Čechů s přehledem vítězí česká a americká produkce. Mladí Češi jsou ale ve velkém otevřeni i evropské kinematografii a je mezi nimi i relativně silná základna fanoušků asijského filmu," uvedla vedoucí Kanceláře Kreativní Evropa Media Vladimíra Chytilová. Čtvrtina lidí během roku navštíví i některý z filmových festivalů v Česku.

Knihu si alespoň jednou do měsíce čte 55 procent dotázaných. Na hudební nástroj pak volném čase hraje 14 procent lidí. Stejné procento populace se věnuje malbě či fotografii. Největší oblibu, především u Češek, má užité umění a ruční práce. Keramice, vyšívání, pletení či šperkařství se věnuje pětina populace.

Mezi lidmi, kteří vyhledávají kulturní vyžití jen minimálně nebo vůbec, není hlavním důvodem věk či vzdělání. Souvisí to spíše s bydlištěm dotázaných. Lidé z větších měst si díky větší a rozmanitější nabídce zajdou za kulturou mnohem častěji.

Průzkumu se zúčastnilo 1500 lidí ve věku 18 až 65 let.

Témata:
Stalo se
Domácí
Čerpací stanice

Řidiči si zvykají na maximální ceny paliv. V Česku platí od půlnoci

Řidiči od půlnoci z úterý na středu tankují s vědomím, že již platí státem stanovené maximální ceny pohonných hmot. Vláda se tak rozhodla reagovat na prudký růst cen paliv v posledních týdnech v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě. 

České celebrity
Agáta Hanychová a Mirek Dopita

Nedá se to popsat, rozplývá se Hanychová po rozchodu s Koktovou

Agáta Hanychová po podcastovém rozchodu s někdejší kamarádkou Ornellou Koktovou rozjíždí nový projekt, což nikdy není jednoduché. Na jednu věc se ale zatím může spolehnout. Co to tak může být?

České celebrity
Ester Ledecká

Ester Ledecká přiznala zásadní změnu v osobním životě

Sportovní obojživelnice Ester Ledecká možná nebude na uplynulou sezónu vzpomínat v dobrém, protože ze zimních olympijských her tentokrát nepřivezla žádnou medaili. Nyní vyšlo najevo, že k zajímavé události došlo i v jejím osobním životě. 

Světové celebrity
seriál Přátelé

Kdo ve skutečnosti byla Phoebe? Lisa Kudrow prozradila velké tajemství seriálu Přátelé

Představitelka kultovní Phoebe ze seriálu Přátelé, dvaašedesátiletá Lisa Kudrow, se v nedávném rozhovoru ohradila proti nálepce, kterou její postava dostávala po celá desetiletí. Ačkoliv byla Phoebe Buffay veřejností i kritiky často označována za „ztřeštěnou husičku“ nebo naivní blondýnku, herečka zdůraznila, že její postava rozhodně nebyla hloupá. Podle ní šlo spíše o ženu, která se odmítala podřídit tehdejším společenským konvencím a pravidlům, což si lidé v devadesátých letech vykládali po svém.