Západ dlouho přehlížel pošlapávání lidských práv v Rusku, míní Lipavský

"Jako EU a Západ jako celek jsme dlouho zavírali oči před pošlapáváním lidských a občanských práv v Rusku a před tím, co dnes už je zcela jasné, a to před přípravou tamní společnosti na válku," řekl v úvodu diskuse konané na ministerstvu zahraničí Lipavský. "Místo toho se západní společenství soustředilo na obchodování a podléhalo určité iluzi toho, že vládci v Rusku mají zájem o řešení problémů dnešního světa," dodal.

Podle Lipavského se zdá, že ruský prezident Vladimír Putin se nebojí západních armád, ale západní svobody a demokracie. Proto vedení Ruska manipuluje s veřejným mínění na Západě. Částečně se mu to podle Lipavského daří, protože nejsou ojedinělé hlasy, které za viníka ruské agrese označují Západ a USA. Vedení Ruska podle ministra podporuje i atentáty a sabotáže v západních zemích.

"Hranice civilizovaného chování (Putin) překračoval opakovaně, a jelikož se z naší strany nesetkal s rozhodným odporem, posouval tyto hranice stále dál," konstatoval šéf diplomacie. Výsledkem jsou podle něj stovky agentů, kteří pracují pod diplomatickým krytím na velvyslanectví v evropských zemích.

"Choutkám Putina zničit svobodu a liberální demokracii v Ukrajině, ale i v celé Evropě se musíme postavit s jasnou razancí," poznamenal Lipavský. ČR je podle něj aktivní mimo jiné ve věci omezení působení ruských agentů v Evropě. Připomněl, že Polsko dnes oznámilo, že vyhostí 45 pracovníků na ruském velvyslanectví ve Varšavě. Už dříve polská kontrarozvědka ABW identifikovala 45 ruských diplomatů podezřelých ze špionáže. Rusko obvinění označilo za nepodložená.

Podle Lipavského ČR, EU i NATO potřebuje strategii, která zajistí, že vedení Ruska pochopí, že určité hranice není možné překročit. Podle Lipavského je potřeba si tuto strategii na národní úrovni vydiskutovat.

Nalezení smírného řešení nemusí být jednoduché, ukazuje analýza

Podle analýzy televize CNN se ruská ofenzíva dopustila příliš velkého množství útoků a bombardování, aby se mohlo jednat o cokoliv jiného než o snahu podrobit si Ukrajince. Politický reportér Bílého domu Stephen Collinson se obává, že ruská strategie, která má za cíl způsobit lidem na Ukrajině maximální bolest a zkázu, prohloubí rozkol mezi zeměmi a ztíží možnost nalézt řešení vedoucí k ukončení války.

Ačkoliv se dlouze diskutovalo o možných obrysech příměří nebo dohod o ukončení bojů, ze strany Ruska jsou podmíněny například závazkem, že Ukrajina nevstoupí do NATO. Rusko by také mohlo požadovat určitou formu neutrality a demilitarizace. Její touhu po vstupu do Evropské unie by ale Putin přijal jen velmi těžko.

Podle analýzy na Ukrajině dochází k humanitární katastrofě, Západ ale bude s Putinem jen těžko hledat nějakou společnou řeč. Válka se totiž pro Rusko nevyvíjí dobře a je Rusko "strategickou a ekonomickou katastrofou." Sankce udělaly z Ruska během několika diplomatického, finančního a kulturního vyvrhela. 

"Přesto se Putin rozhodl konflikt eskalovat a stát se nehumánnějším. Ukrajinská města jsou v obležení, v některých dochází potraviny a voda, nic ale nenasvědčuje tomu, že by ruský prezident měl nějaké výčitky ohledně kruté lidské daně, kterou si jeho činy vybírají. Historie naznačuje, že pokud bude ke zničení Ukrajiny zapotřebí drsné a dlouhé tažení pomocí zbraní, jako je dělostřelectvo a rakety, je ochoten svůj záměr dotáhnout do konce. Nic také nenasvědčuje tomu, že sankce, které fakticky odřízly Rusko od světa, oslabují jeho vnitropolitickou pozici v kremelském systému, kterému dlouho dominoval," dodal reportér.

Hrozí Rusku kvůli sankcím bankrot? Ekonomové se neshodnou

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve vyjádření, které má server newsbox.cz k dispozici.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," doplnil pro newsbox.cz Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.