Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Financial Times jasně prohlásil, že formální pozvánka k členství v Severoatlantické alianci (NATO) je nezbytným krokem, aby jeho země přežila ruskou invazi. Tuto výzvu učinil krátce po summitu Evropské rady v Bruselu, kde hovořil o tom, jaký význam má připojení Ukrajiny k NATO pro ukončení války s Ruskem.
„Nemůžeme být silní bez pozvání, které posílí naše diplomatické cesty k ukončení války,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal, že válka skončí ve chvíli, kdy bude ruský prezident Vladimir Putin izolován a partneři Ukrajiny ho přinutí k diplomacii.
Pozvánka do NATO je podle Zelenského prvním z pěti klíčových bodů jeho "vítězného plánu", který má posílit Ukrajinu natolik, aby se válka dostala do fáze, kdy bude možné přinutit Rusko k jednání. Vstup do Aliance vidí jako klíčový krok, který má přimět Putina, aby usedl k jednacímu stolu.
„Pozvání do NATO je dalším krokem k tomu, abychom naše děti ochránili před válkou,“ řekl Zelenskyj a vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v Alianci by znamenalo, že jeho lidé budou chráněni a ukrajinské děti nezemřou.
Ačkoli členové NATO na červencovém summitu ve Washingtonu uznali, že Ukrajina je na „nezvratné cestě“ k členství, oficiální pozvánka pro Kyjev zatím nepřišla. Spojené státy a Německo váhají, obávají se totiž, že by formální vstup Ukrajiny do NATO vedl k dalšímu zhoršení situace a eskalaci konfliktu s Ruskem. Někteří západní představitelé navíc spekulují, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo sloužit jako vyjednávací trumf při případných jednáních s Moskvou.
Zelenskyj však tvrdí, že pozvánka by posílila nejen ukrajinskou morálku, ale také podporu mezi jeho vojáky. „Pokud nedostaneme pozvánku, morálka klesne,“ upozornil.
Ukrajinský prezident přirovnal současnou debatu o vstupu do NATO k předchozím diskusím o dodávkách zbraní, jako jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhačky F-16. Tyto dodávky západní státy původně také odmítaly, ale nakonec k jejich dodání došlo, čímž se výrazně posílila obranyschopnost Ukrajiny.
„Reakce na můj plán vítězství je podobná jako u Patriotů a F-16. Ale my to musíme udělat. Je to jediný způsob, jak můžeme přežít,“ dodal Zelenskyj. Podle něj válka neskončí, dokud Putin nebude cítit dostatečný tlak, a ten podle něj chápe pouze sílu.
Zelenskyj také upozornil, že výsledek války nezávisí pouze na Rusku, ale především na podpoře ukrajinských partnerů, mezi kterými má Kyjev podle něj většinu na své straně. „Musíme však nadále vyvíjet tlak na ty, kteří stále váhají,“ poznamenal.
Klíčovým faktorem bude podle něj také výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční v listopadu. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová, demokratická kandidátka, by byla podle Zelenského ochotná zvážit budoucí členství Ukrajiny v NATO. Na druhou stranu republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump se netají kritikou americké pomoci Ukrajině a tvrdí, že by válku ukončil rychle, aniž by však specifikoval, jak toho chce dosáhnout.
Zelenskyj uvedl, že žádní západní představitelé s ním zatím nekonzultovali možnost dohody, podle níž by Ukrajina vyměnila Ruskem okupovaná území za členství v NATO. Vyzval je, aby otevřeně jednali s jeho vládou, a varoval, aby nevyužívali třetí strany k předávání takových návrhů. „Mluvte s námi přímo,“ apeloval.
Přestože je Zelenskyj otevřen různým návrhům na mírové řešení konfliktu od různých zemí, zdůraznil, že musí být skutečné a nesmí oslabit podporu pro jeho vlastní plán. „Pokud má Brazílie plán, skvěle. Pokud má Čína návrh, nejsme proti. Ale prosím vás, nerozdělujte nás,“ uzavřel prezident Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj vidí vstup do NATO jako klíčový krok k ukončení války s Ruskem a k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. I přes opatrný přístup některých západních zemí, zejména Spojených států a Německa, nadále věří, že formální pozvánka do Aliance je nezbytná pro ukončení konfliktu a ochranu jeho národa před dalšími ruskými útoky. Válka podle Zelenského neskončí, dokud Putin nepocítí dostatečný tlak, a NATO představuje právě tu sílu, která může tento tlak zajistit.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu.
Manželce zápasníka Karlose Vémoly se po jeho propuštění na kauci mělo ulevit, jenže přišly problémy s jiným členem rodiny. Nejmladšího potomka Arnieho totiž opět potrápilo zdraví. A trojnásobná maminka pak přiznala, že péče o rodinu je někdy opravdu náročná.
Konečně se Ondřej Brzobohatý dočkal rozhodnutí ve sporu s exmanželkou Taťánou Kuchařovou, která již na verdikt také reagovala. Asi úplně nepřekvapí, že si z rozsudku vybrala zejména to, co dopadlo v její prospěch.
V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC.
Politický marketér Jakub Horák se potýká s vážnými zdravotními problémy. Potvrdili to jeho blízcí, podle kterých mu prasklo aneurysma, o kterém nikdo neměl tušení. Všichni teď věří, že se Horák dá dohromady a vrátí se k pracovní činnosti.
Zimní počasí má v Česku opět způsobit problémy. Meteorologové v neděli zveřejnili výstrahu kvůli ledovce a novému sněhu, kterého nakonec může místy být až 12 centimetrů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké obavy zažila Michaela Ochotská jen krátce poté, co v závěru loňského roku porodila druhého potomka. Lékaři totiž u novorozené dcery odhalili problém, který bylo nutné řešit operativně. Bývalá moderátorka se až nyní rozhodla říct, jak to celé proběhlo.
V části Česka by se lidé měli připravit na sněhovou nadílku. Meteorologové totiž předpovídají v následujících hodinách srážky, které budou na většině území republiky dešťové. Místy ale může napadnout až osm centimetrů nového sněhu.
Americký prezident Donald Trump opět hrozí cly. Tentokrát Kanadě, která podle jeho slov chce umožnit Číně import zboží a výrobků na americký trh. Vztahy mezi oběma severoamerickými státy se v posledních dnech opět vyhrotily.
Česko má sice značnou část posledního ryze lednového víkendu ještě před sebou, ale lidé už se mohou zajímat i o to, jak bude za týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo panovat relativně teplé zimní počasí.
Marek Eben oslavil před měsícem 68. narozeniny, takže už má spoustu životních zkušeností a vzpomínek. Vytáhl je z paměti ve chvíli, kdy se lidem snažil vysvětlit, proč se dnes mají mnohem lépe než před desítkami let.