Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník The Financial Times jasně prohlásil, že formální pozvánka k členství v Severoatlantické alianci (NATO) je nezbytným krokem, aby jeho země přežila ruskou invazi. Tuto výzvu učinil krátce po summitu Evropské rady v Bruselu, kde hovořil o tom, jaký význam má připojení Ukrajiny k NATO pro ukončení války s Ruskem.
„Nemůžeme být silní bez pozvání, které posílí naše diplomatické cesty k ukončení války,“ zdůraznil Zelenskyj a dodal, že válka skončí ve chvíli, kdy bude ruský prezident Vladimir Putin izolován a partneři Ukrajiny ho přinutí k diplomacii.
Pozvánka do NATO je podle Zelenského prvním z pěti klíčových bodů jeho "vítězného plánu", který má posílit Ukrajinu natolik, aby se válka dostala do fáze, kdy bude možné přinutit Rusko k jednání. Vstup do Aliance vidí jako klíčový krok, který má přimět Putina, aby usedl k jednacímu stolu.
„Pozvání do NATO je dalším krokem k tomu, abychom naše děti ochránili před válkou,“ řekl Zelenskyj a vyjádřil přesvědčení, že členství Ukrajiny v Alianci by znamenalo, že jeho lidé budou chráněni a ukrajinské děti nezemřou.
Ačkoli členové NATO na červencovém summitu ve Washingtonu uznali, že Ukrajina je na „nezvratné cestě“ k členství, oficiální pozvánka pro Kyjev zatím nepřišla. Spojené státy a Německo váhají, obávají se totiž, že by formální vstup Ukrajiny do NATO vedl k dalšímu zhoršení situace a eskalaci konfliktu s Ruskem. Někteří západní představitelé navíc spekulují, že členství Ukrajiny v NATO by mohlo sloužit jako vyjednávací trumf při případných jednáních s Moskvou.
Zelenskyj však tvrdí, že pozvánka by posílila nejen ukrajinskou morálku, ale také podporu mezi jeho vojáky. „Pokud nedostaneme pozvánku, morálka klesne,“ upozornil.
Ukrajinský prezident přirovnal současnou debatu o vstupu do NATO k předchozím diskusím o dodávkách zbraní, jako jsou americké systémy protivzdušné obrany Patriot nebo stíhačky F-16. Tyto dodávky západní státy původně také odmítaly, ale nakonec k jejich dodání došlo, čímž se výrazně posílila obranyschopnost Ukrajiny.
„Reakce na můj plán vítězství je podobná jako u Patriotů a F-16. Ale my to musíme udělat. Je to jediný způsob, jak můžeme přežít,“ dodal Zelenskyj. Podle něj válka neskončí, dokud Putin nebude cítit dostatečný tlak, a ten podle něj chápe pouze sílu.
Zelenskyj také upozornil, že výsledek války nezávisí pouze na Rusku, ale především na podpoře ukrajinských partnerů, mezi kterými má Kyjev podle něj většinu na své straně. „Musíme však nadále vyvíjet tlak na ty, kteří stále váhají,“ poznamenal.
Klíčovým faktorem bude podle něj také výsledek prezidentských voleb ve Spojených státech, které se uskuteční v listopadu. Současná viceprezidentka Kamala Harrisová, demokratická kandidátka, by byla podle Zelenského ochotná zvážit budoucí členství Ukrajiny v NATO. Na druhou stranu republikánský kandidát a bývalý prezident Donald Trump se netají kritikou americké pomoci Ukrajině a tvrdí, že by válku ukončil rychle, aniž by však specifikoval, jak toho chce dosáhnout.
Zelenskyj uvedl, že žádní západní představitelé s ním zatím nekonzultovali možnost dohody, podle níž by Ukrajina vyměnila Ruskem okupovaná území za členství v NATO. Vyzval je, aby otevřeně jednali s jeho vládou, a varoval, aby nevyužívali třetí strany k předávání takových návrhů. „Mluvte s námi přímo,“ apeloval.
Přestože je Zelenskyj otevřen různým návrhům na mírové řešení konfliktu od různých zemí, zdůraznil, že musí být skutečné a nesmí oslabit podporu pro jeho vlastní plán. „Pokud má Brazílie plán, skvěle. Pokud má Čína návrh, nejsme proti. Ale prosím vás, nerozdělujte nás,“ uzavřel prezident Ukrajiny.
Volodymyr Zelenskyj vidí vstup do NATO jako klíčový krok k ukončení války s Ruskem a k zajištění dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny. I přes opatrný přístup některých západních zemí, zejména Spojených států a Německa, nadále věří, že formální pozvánka do Aliance je nezbytná pro ukončení konfliktu a ochranu jeho národa před dalšími ruskými útoky. Válka podle Zelenského neskončí, dokud Putin nepocítí dostatečný tlak, a NATO představuje právě tu sílu, která může tento tlak zajistit.
Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí.
Leoš Mareš je v posledních dnech ostře sledovanou osobou, u které je patrné, jak důležití jsou v jeho životě někteří lidé. Dokonce i fanoušci jdou v aktuální situaci stranou. Mareš totiž oznámil, že odkládá koncert, který měl proběhnout o nadcházejícím víkendu.
Princ Harry, vévoda ze Sussexu, si neodpustil politické narážky během svého nečekaného vystoupení v pořadu The Late Show with Stephen Colbert. Během vánočního skeče si s chutí rýpnul do americké posedlosti královskou rodinou a prezidenta Donalda Trumpa, přičemž hravě zmínil i právní spor mezi Trumpem a televizní sítí CBS.
Kelly Osbourne se svěřila se svými pocity ohledně ztráty otce, legendárního frontmana kapely Black Sabbath Ozzyho Osbourna, v den, kdy by oslavil 77. narozeniny. Ozzy Osbourne zemřel letos v červenci po srdečním záchvatu. Přežila ho manželka Sharon, syn Jack (který se aktuálně účastní reality show I'm A Celeb) a dcera Kelly.
Dlouholetá a hlasitá zastánkyně prince Harryho a Meghan Markle, moderátorka Alison Hammond, nemohla uvěřit svým očím. Reagovala na virální video, ve kterém ji princ Harry paroduje během vystoupení v americké talk show The Late Show With Stephen Colbert.
Popová ikona Britney Spears údajně zvažuje velkou životní změnu a přestěhování do Spojeného království. Tato úvaha přichází v době rostoucích obav o její stav a „obrovského tlaku“, pod kterým se zpěvačka nachází. Třiačtyřicetiletá hvězda hitu Baby One More Time má pocit, že se ve svém domově v Kalifornii nachází pod „obrovským tlakem“, a hledá nové místo, které by mohla nazývat domovem.
První rozsudek padl v případu předloňské tragické smrti Matthewa Perryho. Americký soud poslal kalifornského doktora Salvadora Plasenciu na 30 měsíců do federálního vězení. Uvedla to britská stanice BBC.
Policie ve čtvrtek dopoledne vyjížděla kvůli možné hrozbě do jedné z pražských škol. Nakonec se ale ukázalo, že žákům ani učitelům nehrozilo nebezpečí. Podle zjištění policistů došlo k nedorozumění.
Českou uměleckou scénu zasáhla smutná zpráva. Ve věku 93 let zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk, držitel Oscara, Césara či Českého lva. Proslavila ho zejména úspěšná spolupráce s oscarovým režisérem Milošem Formanem.
Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i v prosinci. Ten nejhezčí dárek si krátce před Vánocemi nadělila Michaela Ochotská. Se snoubencem se dočkali prvního společného potomka. Sama Ochotská už je nicméně maminkou několik let, protože z manželství s tenistou Lukášem Rosolem má syna.
Českou televizi opustila další z výrazných tváří jejího zpravodajství. Zahraniční korespondent Bohumil Vostal v úterý potvrdil, že jeho působení ve veřejnoprávní instituci je u konce. Pro tuto chvíli zatím neprozradil, kam teď povedou jeho kroky.
Dlouho jsme o Charlotte Gottové neslyšeli, ale v posledních dnech je kolem její osoby, i když se to ona sama možná nepřeje, poměrně rušno. Především vyšlo najevo, že starší z manželských dcer Karla Gotta má být zamilovaná. To ale není všechno.