Čína doufá a věří, že Německo podpoří mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem. Na setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou to řekl nejvyšší čínský diplomat Wang I. Dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. Informuje o tom dnes agentura Reuters.
Čínské velvyslanectví ve Varšavě dnes odsoudilo vyjádření polského premiéra Mateusze Morawieckého, který ve čtvrtek během návštěvy Spojených států varoval, že pokud Rusko dobyde Ukrajinu, může druhý den Čína zaútočit na Tchaj-wan. Ambasáda v prohlášení dala najevo "silnou nespokojenost a rozhodný odpor" a vzkázala Polsku, že otázka Tchaj-wanu je čínskou vnitřní záležitostí.
Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková dnes vyzvala Čínu, aby použila svůj vliv na Rusko k ukončení války na Ukrajině. Na tiskové konferenci se svým čínským protějškem Čchin Kangem v Pekingu také varovala před eskalací kolem Tchaj-wanu a dodala, že všechny konflikty je třeba řešit mírovou cestou. Informovala o tom agentura Reuters.
Čína si uvědomuje, že v konfliktu na Ukrajině nenastal čas pro diplomatická jednání. V rozhovoru, který dnes zveřejnil ekonomický deník Les Echos, to řekl francouzský prezidenT Emmanuel Macron, který tento týden jednal v Pekingu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Ohledně střetu o Tchaj-wan pak evropské země varoval, aby si nenechaly vnutit tempo, které chtějí událostem dát Čína či Spojené státy.
Čína pokračuje ve vojenských manévrech v blízkosti Tchaj-wanu a i dnes vyslala do vzduchu množství svých letadel. Podle agentury Reuters o tom informovalo tchajwanské ministerstvo obrany. Čínská armáda zahájila v sobotu v okolí Tchaj-wanu třídenní vojenské manévry, které mají za cíl nacvičit "úplné obklíčení" Pekingem nárokovaného ostrova.
Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby, píše server iROZHLAS. Dosud se ve dvou hlavních dokumentech české bezpečnostní a obranné politiky objevovaly obecné formulace jako "některé státy" či "nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru".
Čínská armáda dnes zahájila třídenní vojenské cvičení v okolí Tchaj-wanu, který si nárokuje. Informuje o tom agentura Reuters, která krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu. Podle Tchaj-peje cvičení ohrožuje regionální stabilitu a bezpečnost, uvedla agentura AFP.
Francie a Čína odmítají ozbrojené útoky proti jaderným zařízením a chtějí předejít závodům ve zbrojení. Země to dnes uvedly ve společném prohlášení svých prezidentů Emmanuela Macrona a Si Ťin-pchinga. Aniž jmenovaly Rusko, apelují na respektování mezinárodních humanitárních úmluv a chtějí napnout veškeré síly k obnově míru na Ukrajině.
Francouzský prezident Emmanuel Macron dnes studenty prestižní čínské univerzity ve městě Kanton vyzval, aby používali kritické myšlení. S tisícovkou vysokoškoláků hovořil také o válce na Ukrajině a o snaze Ruska sousední zemi "kolonizovat". Snaha o mír na Ukrajině byla ústředním motivem Macronovy třídenní návštěvy Číny.
Napětí ve vztazích s Pekingem se za současné tchajwanské vlády vystupňovalo, ostrov si tak v budoucnu bude muset vybrat mezi mírem a válkou. Podle agentury Reuters to dnes prohlásil tchajwanský exprezident Ma Jing-ťiou, když se vrátil ze své dvanáctidenní návštěvy pevninské Číny. Vládnoucí tchajwanská Demokratická pokroková strana (DPP) prezidentky Cchaj Jing-wen cestu kritizovala.
Nedostatečná transparentnost ohledně koronaviru ze strany Číny je neomluvitelná. V aktuálním vydání amerického vědeckého časopisu Science to napsala expertka Světové zdravotnické organizace (WHO) Maria Van Kerkhoveová.
Čína a Francie se shodly na tom, že jaderné zbraně by měly být z ukrajinského konfliktu vyloučeny. Podle agentury Reuters to na dnešní tiskové konferenci uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron po setkání se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem v Pekingu. Později se oba státníci sešli i s předsedkyní Evropské Komise Ursulou von der Leyenovou.
Ministryni obrany Janě Černochové (ODS) by nevadilo, kdyby konec bojů na Ukrajině zprostředkovala Čína. Za klíčové považuje, aby konflikt skončil co nejdříve, řekla dnes ministryně v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Bývalý ministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.
Rusko by mělo dodržovat své mezinárodní závazky a nešířit jaderné zbraně do Běloruska. Po jednání s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem to novinářům v Bruselu řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský.
Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají. Podle agentury TASS to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě, na níž se oba vůdci zavázali dále utužit vztahy.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová pojede v prvním dubnovém týdnu s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem do Číny. Podle agentury Reuters to dnes oznámil unijní mluvčí. Macron využije své státní návštěvy v Číně od 5. do 8. dubna k tomu, aby se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem "pracoval na návratu k míru" na Ukrajině, uvedl dnes večer Elysejský palác.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes ráno odletěl z Moskvy. S odvoláním na čínskou státní televizi CCTV o tom informovala agentura Reuters. Si tak ukončil třídenní státní návštěvu země, která už déle než rok vede ozbrojenou agresi vůči sousední Ukrajině a čelí kvůli tomu sankcím ze strany západních zemí. Peking uvádí, že je ohledně konfliktu nestranný a zasazuje se o "mír a dialog".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes uvedl, že navrhl Číně, aby se připojila k ukrajinskému návrhu na ukončení války na Ukrajině. Odpověď ale dosud nedostal, informovala agentura Interfax-Ukrajina. Peking v únoru představil vlastní mírový plán, který by se podle dnešního vyjádření ruského prezidenta Vladimira Putina mohl stát základem pro urovnání konfliktu na Ukrajině. Podle šéfky německé diplomacie Annaleny Baerbockové je výsledek dnešního jednání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s Putinem v Moskvě zklamání.
Moskva je připravena pomoci čínským podnikům, aby nahradily západní firmy, které opustily Rusko kvůli konfliktu na Ukrajině. Řekl to ruský prezident Vladimir Putin čínskému protějšku Si Ťin-pchingovi při jejich setkání v Kremlu. Rusko a Čína tak dále upevňují své ekonomické vazby, když oba prezidenti se také dohodli na posílení dodávek plynu do Číny.
Čínský prezident Si Ťin-pching během své návštěvy Moskvy pozval šéfa Kremlu Vladimira Putina v letošním roce do Číny. Informovaly o tom dnes ruské agentury. Čínská hlava státu je v ruské metropoli druhým dnem, v pondělí Si jednal se svým ruským protějškem, se kterým se má setkat znovu i dnes. Dopoledne se sešel s premiérem Michailem Mišustinem.
Čína dnes vyzvala Mezinárodní trestní soud (ICC), který v pátek vydal zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina, k objektivnosti a nestrannosti. S odkazem na mluvčího čínské diplomacie Wang Wen-pina o tom informovala agentura AFP. Čína se k ruské agresi vůči Ukrajině oficiálně staví neutrálně, čínský prezident Si Ťin-pching se dnes v Moskvě setká s Putinem.
Británie dnes vydala aktualizovanou verzi své bezpečnostní strategie, za největší hrozbu v ní označila Rusko a Čínu považuje za největší výzvu. Londýn chce kvůli válce na Ukrajině do budoucna intenzivněji spolupracovat s Moldavskem a zeměmi na Kavkaze nebo na západním Balkáně. Strategie slibuje také zvýšení obranného rozpočtu, nastoluje otázku Tchaj-wanu, uvedla agentura Reuters.