Noviny / tisk
Novináři kritizují nevpuštění části žurnalistů na tiskovou konferenci Babiše s Orbánem
Povolební jednání o vládní koalici mohou trvat měsíce, píše německý tisk
Nadcházející složitá koaliční jednání jsou hlavním tématem dnešních komentářů německých novin, podle kterých Německo takovou situaci ještě nezažilo. Z nedělních parlamentních voleb totiž nevzešel žádný dominantní vítěz, který by po 16 letech nahradil kancléřku Angelu Merkelovou. Hlasování sice vyhrála sociální demokracie (SPD) kancléřského kandidáta Olafa Scholze, lídr těsně druhé konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet chce ale o křeslo šéfa příští německé vlády usilovat také.
Začátek období nejistoty po stabilní éře Merkelové. Evropský tisk hodnotí výsledek voleb
Jako začátek období nejistoty po stabilní éře kancléřky Angely Merkelové vidí západoevropská média nedělní německé parlamentní volby, z nichž nevzešlo jasné jméno budoucího šéfa vlády. Francouzské či belgické deníky předvídají dlouhá povolební vyjednávání, na jejichž konci čeká zemi výrazně proevropská vláda. Komentátoři si všímají i neúspěchu krajně pravicových a levicových stran v době vzestupu xenofobních a populistických formací v jiných zemích.
Německo zůstane i po volbách stabilní demokracií, hodnotí tisk
Německo zůstane po nedělních volbách stabilní demokracií bez ohledu na to, zda odcházející kancléřku Angelu Merkelovou vystřídá její kolega z konzervativní unie CDU/CSU Armin Laschet, nebo kancléřský kandidát vítězných sociálních demokratů (SPD) Olaf Scholz, napsal dnes slovenský list Sme. Podle Denníku N bude novým šéfem spolkového kabinetu zřejmě Scholz, kterého list označil na muže, jenž v kampani vsadil na jistotu a zkušenosti.
Proruští trollové cílí na diskusní sekce západních médií, ukázala studie
Dvaatřicet předních západních médií se skrze diskusní sekce na svých webech stalo terčem masivní operace proruských "trollů", kteří propagovali dezinformace ve prospěch ruských zájmů. Vyplývá to z britské studie, která byla dnes zveřejněna. Tito autoři příspěvků se snažili vyvolat dojem, že Západ s politikou Kremlu souhlasí, a jejich příspěvky pak jako důkazy téhož používala ruská státní média, uvádí výzkum.