Ministři vnitra členských zemí Evropské unie dnes schválili vstup Chorvatska do schengenského prostoru. Cestující z Česka a dalších částí zóny volného pohybu budou moci do Chorvatska dojet bez hraničních kontrol od začátku příštího roku. Naopak na přijetí Rumunska a Bulharska se ministři neshodli, potvrdili médiím účastníci jednání. Zástupci Rumunska a Bulharska uvedli, že jsou rozhodnutím ministrů zklamáni.
"Chorvatsko získalo jednomyslnou podporu Rady pro vnitřní věci a spravedlnost, 1. ledna 2023 se stáváme členem schengenu!" reagoval na twitteru chorvatský premiér Andrej Plenković. Evropský bezhraniční prostor se rozrůstá po více než deseti letech, jako poslední se v roce 2011 připojilo Lichtenštejnsko.
Chorvatsko se přijetí dočkalo tři roky poté, co Evropská komise poprvé vyhodnotila, že země splňuje podmínky pro vstup do zóny bez klasických hranic. Ten se nakonec stane skutečností současně s dalším významným krokem v evropské integraci země, tedy přijetím eura. Zavedení společné měny v Chorvatsku odsouhlasili unijní ministři financí v červenci.
Nyní je jasné, že od 1. ledna nastane také uvolnění kontrol na chorvatských hranicích se Slovinskem a Maďarskem. Kontroly nebudou muset absolvovat ani lidé přijíždějící z jiných schengenských zemí po moři. Při letech do Chorvatska pak kontroly odpadnou ke konci března, neboť tento krok je tradičně svázán se střídáním zimního a letního času.
"Samozřejmě pro české občany, pro které je Chorvatsko tou nejoblíbenější letní destinací, to znamená velkou úlevu, znamená to cestování bez pasu, znamená to cestování bez hraničních kontrol," řekl novinářům v Bruselu český ministr vnitra Vít Rakušan. Rozšíření Schengenu o Chorvatsko označil za jednu z hlavních priorit končícího českého předsednictví v Radě EU.
Balkánská země se stane 27. členem schengenského prostoru, který aktuálně tvoří 22 států EU a čtyři mimounijní země: Island, Norsko, Švýcarsko a Lichtenštejnsko. Připojení k Schengenu je pro členské země EU povinností, přičemž vstup nové země vyžaduje jednomyslný souhlas unijních států, které už součástí prostoru jsou.
Tuto podporu na dnešním jednání nezískaly Rumunsko a Bulharsko, které podle komise splňují potřebné podmínky už více než deset let. "Lhala bych vám, kdybych vám neřekla, že jsem také zklamaná," řekla médiím eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Dodala, Rumunsko mělo podporu všech členských států kromě jednoho, Bulharsko pak nemělo podporu dvou zemí.
Rumunský premiér Nicolae Ciuca dal najevo, že ho chybějící podpora pro vstup jeho země do Schengenu zklamala. Řekl, že Rumunsko bude nadále o přijetí do prostoru bez hraničních kontrol usilovat. Podobně se vyjádřil i bulharský ministr zahraničí Nikolaj Milkov, řekl, že Bulharsko možná bude chtít o věci mluvit na summitu EU, který se koná příští týden.
V posledních dnech proti vstupu Bulharska vystupovalo Nizozemsko, Rakousko dávalo najevo nesouhlas v obou případech. Ministr Rakušan po dnešní debatě vyjádřil nad vyústěním politování a uvedl, že obě kandidátské země si z pohledu Česka členství v Schengenu zaslouží. "Jsem přesvědčen, že jejich čas brzy přijde," dodal.
Rumunský premiér Ciuca řekl, že "neflexibilnímu postoji Rakouska nerozumí". Vídeň svoje odmítnutí odůvodňuje tím, že přes Bulharsko i Rumunsko vedou cesty, po kterých převaděči lidí pašují migranty do Rakouska, první cílové země na takzvané balkánské cestě. Rakouské ministerstvo vnitra také poukazuje na to, že Rumuni zaujímají čtvrté místo mezi zeměmi, odkud pašeráci pocházejí. Podle resortu 78 procent migrantů z Afghánistánu v Rakousku vypovědělo, že první zemí EU, do které vstoupili, bylo Bulharsko. V případě Maročanů to byly dvě třetiny. Polovina lidí z Bangladéše zase uvedla, že přicestovala přes Rumunsko. Do konce října požádalo v Rakousku o azyl skoro 90.000 lidí, což je oproti loňsku nárůst o více než 200 procent.
Podle hlavního ekonoma Cyrrusu Víta Hradila plynulý přechod hranic Chorvatsko pro české turisty ještě více zatraktivní. " Lze čekat i mírně zesílený zájem o nákup chorvatských nemovitostí Evropany a čilejší ekonomickou spolupráci mezi firmami a občany ve slovinských, maďarských, italských a rakouských regionech poblíž hranic," řekl Hradil ČTK. Chorvatsku podle něj přijetí do Schengenu prospěje i jako další oficiální razítko stvrzující sílu jeho veřejných institucí. "Na rozdíl od Bulharska a Rumunska, které na přijetí čekají podstatně déle, se Chorvatsko prezentuje jako vzorný stát, který si dokáže důsledně plnit své domácí úkoly. To jej činí v očích ostatních zemí důvěryhodnější destinací i pro obchod či investice," dodal Hradil.
Turisté podle analytika XTB Jiřího Tylečka ušetří palivo i čas, který trávili na hranicích. Mnohdy přitom ve vrcholné sezoně šlo i o několik hodin. "Důležité také je, že kontroly zmizí ještě před počátkem letní sezony. Z pohledu obchodní bilance bude země profitovat zvláště na otevření hranice do Slovinska a Itálie. Do každé z těchto zemí míří 12 procent exportu země," dodal.
Proměnlivé bude počasí během dalšího květnového pracovního týdne, který právě začíná. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Dnešek a dny před víkendem mají být chladnější, uprostřed týdne se přechodně oteplí.
V ZOO Praha proběhl další velký nábor dárců kostní dřeně. Na akci pořádané Českým registrem dárců krvetvorných buněk a Nadačním fondem Kapka naděje oznámil Lukáš Přibyl, tatínek malé Madlenky, novinky o léčbě jeho dcery. Příběh malé pacientky s aplastickou anémií vzbudil před dvěma měsíci velký zájem veřejnosti a jen do Českého registru dárců krvetvorných buněk tak nově vstoupilo více než 8 800 potenciálních dárců kostní dřeně.
Uplynul ve čtvrtek měsíc od chvíle, co se v Praze uskutečnilo poslední rozloučení s Aničkou Slováčkovou, statečnou bojovnicí, která v pouhých 29 letech podlehla zákeřné rakovině. K jejím oporám z řad přátel patřil i Milan Peroutka. Známý zpěvák se teď rozhodl poskytnout odpověď na citlivou otázku.
Dáda Patrasová to nemá jednoduché, protože se před měsícem musela vyrovnat se smrtí milované dcery Aničky. Ztráta blízkého člena rodiny se na ní podepsala natolik, že v uplynulých dnech skončila v péči odborníků. A rodina o tom nechce moc mluvit.
I Česko mělo zastoupení na nedělní inaugurační mši papeže Lva XIV. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) na sociální síti X prozradil obsah rozhovoru s novou hlavou katolické církve. Papež podle jeho slov nezapomněl na to, jaký měl být jeho aktuální program, kdyby nezemřel jeho předchůdce.
Donald Trump už několikrát dokázal, že umí vrátit úder svým kritikům, a to i v případě, že jde o slavné osobnosti. Aktuálně se ostře opřel do legendárního rockera Bruce Springsteena, který vyjádřil obavy o USA na jednom z koncertů ve Velké Británii.
Česko je národem pejskařů, čehož je důkazem i Kateřina Brožová. Tu pořádně pobouřila nová kauza jedné pražské kliniky, se kterou má ona sama jako klientka velmi neblahou zkušenost.
Ve Vatikánu proběhla v neděli inaugurační mše nového papeže Lva XIV. Svatý otec vyzval církev k jednotě. Stalo se tak před zraky tisíců věřících a také řady zahraničních politiků. Papež Lev XIV. se stal hlavou katolické církve minulý týden.
Michal David vždycky uměl zaujmout jako muzikant, ale v poslední době si získal pozornost i neuvěřitelnou proměnou. Podle dostupných informací zhubl o neuvěřitelných osmnáct kilogramů. Prvotním impulsem mělo být setkání se světovými hudebními hvězdami.
Česko už ví, kdy půjde volit nové složení Poslanecké sněmovny. Opoziční hnutí ANO vévodí i prvnímu průzkumu po vyhlášení termínu sněmovních voleb. Hlas by mu dala téměř třetina voličů. Mandáty by získalo celkem šest kandidujících subjektů. Pětiprocentní hranici se nově vzdaluje Motoristům.
Opravdu otevřený se rozhodl být Jaromír Soukup v novém mediálním projektu, kde tentokrát nepředstavuje jen své pohledy na politiku a další témata, ale otevírá i kapitoly z osobního života. Jednou takovou je nevydařený vztah s Agátou Hanychovou, matkou jeho dcery Rozárky.
Je sice polovina května, ale meteorologové avizovali, že v nejvyšších polohách českých hor může opět padat sníh. Na některých místech se dokonce udržel, potvrzují aktuální informace Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).