České domácnosti platily v prvním pololetí letošního roku průměru 7 607 Kč za MWh elektřiny a 2 696 Kč za MWh plynu, uvedl v pondělí Český statistický úřad (ČSÚ), který nově poskytuje kromě statistiky nabídkových cen energií i průměrné ceny skutečně placené domácnostmi.
Cena 7 607 korun za MWh elektřiny platí pro nejběžnější odběrové pásmo DC a cena 2696 korun za MWh plynu pro odběrové pásmo D2. Nová výpočetní metoda je založena na podílu tržeb v daném období a prodaného množství ve fyzických jednotkách.
"Pokud nedochází k zásadním změnám na trhu, tak nabídkové ceny přibližně kopírují i ceny reálné. V turbulentní době, kdy je situace na energetickém trhu dynamická, se však rozdíl mezi nabídkovými a skutečně hrazenými cenami prohloubil. Díky nově získaným datům mohl ČSÚ na tuto situaci adekvátně reagovat a vyjít vstříc požadavkům uživatelů," uvedl předseda úřadu Marek Rojíček.
Statistici nabídli také mezinárodní srovnání pro druhé pololetí loňského roku. Ceny elektřiny v něm byly sedmé nejnižší v rámci EU a ceny plynu desáté nejnižší, sdělil ČSÚ.
Úřad postupoval v souladu s doporučením Eurostatu, takže do cen promítl i úsporný tarif a odpuštění poplatku na podporované zdroje energie. Meziročně platily domácnosti za elektřinu o 20 % méně, zatímco plyn pro domácnosti byl o 74 % dražší. Bez úsporného tarifu by bývaly domácnosti platily za elektřinu o 23 % více.
Počasí v Česku slibuje do konce týdne zajímavou situaci, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Podle meteorologů je pravděpodobné, že bude sněžit. Dokonce i v nížinách.
První ryze prosincový týden začal s výstrahou na hrozící ledovku, která zůstane v platnosti i po většinu úterního dne. Meteorologové už ale naznačili, jak bude i v dalším průběhu týdne. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mají teploty odpovídat začátku posledního kalendářního měsíce.
Největší změny zpravidla nastávají na Nový rok, ale Pražská integrovaná doprava je načasovala o měsíc dříve. Zásadní změny nastaly od neděle 1. prosince u spojů mezi hlavním městem a okolím. Novinky jsou to všelijaké, cestující si musí zvykat na linky úplně nové či jedoucí pod novými čísly nebo na jiné autobusy.
Vzhledem k aktuální geopolitické situaci, válce na Ukrajině a zvýšenému napětí v oblasti Baltského moře věnují země severní Evropy, především pobaltské státy a jejich skandinávští sousedé, stále větší pozornost přípravám svých občanů na případnou krizi či válku.
Bývalý generální tajemník NATO Jens Stoltenberg se v nedávném rozhovoru vyjádřil k aktuálnímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž zdůraznil, že by bylo přijatelné, kdyby Ukrajina dočasně přenechala části svého území Rusku jako součást snahy o ukončení války.
Nedávné útoky na podmořské komunikační kabely v Evropě představují podle NATO "nejzávažnější hrozbu" pro západní infrastrukturu. Podle Jamese Appathuraie, úřadujícího asistenta generálního tajemníka NATO pro inovace a hybridní a kybernetické hrozby, jde o součást rozsáhlé kampaně hybridního a kybernetického rušení ze strany Ruska, které postupně nabývá na intenzitě.
Donald Trump, budoucí prezident Spojených států, vyvolal vlnu kontroverze svým prohlášením, že uvalí 100% cla na země BRICS, pokud se pokusí vytvořit novou měnu. Uvedl to server CNN.
Prezident Evropské rady António Costa a šéfka zahraniční politiky EU Kaja Kallasová dnes ráno dorazili do Kyjeva. Jejich návštěva symbolizuje pevnou podporu Ukrajině ze strany Evropské unie, a to v době, kdy se blíží nástup amerického prezidenta Donalda Trumpa do úřadu. Uvedl to server The Guardian.