Minimální mzda vzroste na 17.300 Kč, odškodné za úrazy i nezabavitelná částka se mění

Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaměstnavatelé oddělení zaručených mezd od minimální mzdy vítají, odbory to kritizují.

"My jsme se dohodli a rozhodli, že minimální mzdu zvýšíme o 1100 korun na hranici 17.300 korun. Ten meziroční růst je o 6,8 procenta," uvedl Jurečka. Podle něj je rozhodnutí sociální, ale i odpovědné. "Byly velké obavy zaměstnavatelů, že pokud bychom to udělali jako v minulosti, kdy vláda automaticky zvyšovala všech osm stupňů zaručené mzdy, tak bychom mohli způsobit propouštění," řekl ministr. Podle něj se zaměstnavatelé při navýšení jen nejnižší a nejvyšší zaručené mzdy nedostanou pod takový tlak růstu výdajů na výdělky.

Po úpravě by příští rok měly výdaje firem na výdělky vzrůst o 2,1 miliardy korun, stát, samosprávy a zdravotní pojišťovny by vydaly navíc 80 milionů korun. Pokud by se zvedly všechny zaručené mzdy, firmy by vyplatily podle zprávy o dopadech 3,9 až 6,4 miliardy navíc a veřejné rozpočty asi 97,6 milionu korun navíc.

Minimální hodinový výdělek se zvedne z 96,40 na 103,80 korun. Zaručené mzdy se pohybují od nejnižšího výdělku do jeho dvojnásobku. Spodní vzroste z 16.200 na 17.300 korun. Horní bude nově 34.600 korun místo dosavadních 32.400 korun, tedy 207,60 korun na hodinu místo 192,80 korun. Druhý až sedmý stupeň zaručené mzdy zůstanou stejné jako letos.

Zaměstnavatelé s tím souhlasí a oddělení minimální mzdy od zaručené vítají. Nejnižší výdělek by ale zvedali méně. Menší firmy by byly pro růst nejvýš o 350 či 500 korun, svaz průmyslu nejvýš o 900 korun. Odbory naopak požadovaly navýšení o 2000 korun. Kritizují také plán nezvedat většinu zaručených mezd. Podle předáků navíc vláda rozhoduje na poslední chvíli a zaměstnavatelé a zaměstnanci deset dnů před koncem roku nevědí, kolik se bude vyplácet od ledna. Výhrady k návrhu měly i některé resorty. Poukazovaly na to, že se náplň práce u žádného stupně nezměnila, takže by navýšení jen dvou částek mohlo být diskriminační. Ministerstvo práce v podkladech k nařízení uvedlo, že návrh vyhověl ustanovením zákoníku práce. Podle něj nesmí být nejnižší zaručená mzda nižší než minimální mzda a nejvyšší má činit aspoň dvojnásobek minimálního výdělku.

Ministerstvo pro vládu propočítávalo i jiné varianty přidání, a to o 900, 1500 či 2000 korun. Na navýšení podle požadavků odborů by firmy musely dát do výdělků o 7,1 miliardy až 11,6 miliardy korun víc a veřejná sféra o 212,8 milionu korun víc.

Odškodné za pracovní úrazy se bude odvíjet od výše průměrné mzdy

Výše odškodnění za pracovní úraz nebo nemoc z povolání se podle návrhu ministerstva zdravotnictví (MZd) bude nově odvíjet od aktuální výše průměrné mzdy. Dosud se bodová hodnota stanovená pro konkrétní zdravotní potíže násobila fixní částkou, nově půjde o jedno procento z průměrné mzdy v daném roce. Změnu v nařízení vlády dnes schválili ministři, informoval na webu tiskový odbor vlády. Platit bude od 1. ledna.

"Zásadním důvodem novely nařízení vlády je nutnost úpravy hodnoty jednoho bodu v rámci bodového ohodnocení bolesti a ztížení společenského uplatnění, která je již od roku 2015, kdy nařízení vlády nabylo účinnosti, neměnná," uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.

Problematikou se v roce 2021 zabýval i Ústavní soud, na jehož verdikt nařízení reaguje. Vyhověl stížnosti zedníka, který utrpěl vážný úraz jako spolujezdec ve firemním autě. Náhrada vypočtená podle zákoníku práce a souvisejícího vládního nařízení byla nižší, než by mu náležela podle občanského zákoníku a navazující metodiky. Za ztížení společenského uplatnění následkem pracovního úrazu dostal 250.000 korun, revizní znalecký posudek určil výší náhrady na 712.000 korun.

V současném nařízení vlády je hodnota jednoho bodu 250 korun, nově to bude jedno procento průměrné mzdy v národním hospodářství v prvním a třetím čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku. Například v prvním čtvrtletí letošního roku byla průměrná mzda 37.929 Kč, hodnota bodu by tedy byla asi 379 korun.

V příloze nařízení jsou pak stanovené bodové hodnoty různých druhů zranění a nemocí z povolání. Například úpal z horka má hodnotu 15 bodů, zlomenina holenní kosti za 80 až 120 bodů a drtivé poranění obličeje 400 až 600 bodů a různé druhy rakoviny podle závažnosti 4000 až 6000 bodů. Nově se do seznamu přidává chronické onemocnění bederní páteře.

Stanovení hodnoty bodu fixní částkou kritizoval v připomínkách k návrhu i Nejvyšší soud. "Postavení poškozených zaměstnanců se (...) neustále zhoršuje již pouhým plynutím času, neboť pevně fixovaná hodnota bodu v důsledku obecného nárůstu cenové hladiny ztrácí reálnou hodnotu. Takto nastavený mechanismus se v inflačním prostředí, kde se ztráty na kupní síle nominálně určené částky každým rokem kumulují, stává více a více nespravedlivým," uvedl. Ministerstvo proto v návrhu místo jednorázového zvýšení zvolilo výpočet podle průměrné mzdy.

Vláda dnes podpořila návrh změny ve výpočtu nezabavitelné částky

Koeficient, s jehož pomocí se vypočítává takzvaná nezabavitelná částka, kterou exekutor nemůže srazit dlužníkovi z jeho měsíční mzdy, se od ledna sníží. Rozhodla o tom dnes na návrh ministerstva spravedlnosti vláda, vyplývá z výsledků zasedání. Kvůli zvýšení životního minima a normativních nákladů na bydlení by se podle ministerstva výrazně zvýšila i nezabavitelná částka, což by nevhodně znevýhodnilo věřitele.

Nezabavitelná částka se stanovuje tak, že se určeným koeficientem vynásobí součet výše životního minima a normativních nákladů na bydlení. Normativní náklady vláda letos výrazně navýšila a jejich další zvýšení chystá i v příštím roce. Také životní minimum se rozhodnutím vlády od ledna zvýší.

"Změny ve výši normativních nákladů na bydlení a životního minima by znamenaly zvýšení nezabavitelné částky o 4500 Kč, respektive 5600 Kč, v závislosti na počtu osob, ke kterým má povinný v exekuci povinnost výživného," upozornilo ministerstvo v důvodové zprávě. Podotklo, že od počátku roku 2000 do letošího října už nezabavitelná částka vyrostla o 68 procent, respektive o 79 procent u lidí s jednou vyživovací povinností. Od lednu by u lidí, kteří neplatí alimenty, vzrostla na 15.343 korun.

Ministerstvo také poukázalo na to, že dalším následkem by bylo zmenšení okruhu lidí, kteří by mohli vstoupit do oddlužení. Příjem, který by byl pro vstup do oddlužení potřeba, by se totiž zvýšil o 4300 korun - na 18.610 Kč čisté mzdy pro člověka bez vyživovací povinnosti, respektive na 23.724 Kč pro člověka s jednou vyživovací povinností.

Dosavadní koeficient 3/4 se proto nahradí koeficientem 2/3. "Dále se navrhuje změnit koeficient, kterým se nezabavitelná částka zvyšuje za každou osobu, ke které má povinný povinnost výživného, a to z 1/3 na 1/4," uvedlo ministerstvo ve schváleném návrhu. Nezabavitelná částka tak vzroste o 2500 Kč, respektive o 2200 Kč pro lidi s jednou vyživovací povinností.