Hrubý domácí produkt (HDP) České republiky v letošním roce klesne o 0,5 procenta, zatímco loni vzrostl o 2,4 procenta. V příštím roce však ekonomika opět oživí a HDP se zvýší o dvě procenta. Uvedl to ve své jarní prognóze Mezinárodní měnový fond.
Prognóza je v souladu s listopadovým závěrem pravidelné mise MMF v České republice. V říjnovém globálním výhledu měnový fond předpovídal, že české hospodářství v letošním roce vzroste o 1,5 procenta.
Výsledek za loňský rok fond mírně zhoršil. V lednu předpokládal, že HDP se za rok 2022 zvýšil o 2,5 procenta. Zhoršil se i výhled na příští rok, kdy měla podle lednového odhadu ekonomika vzrůst o 2,5 procenta.
Inflace má letos zpomalit na 11,8 procenta z loňských 15,1 procenta. V příštím roce by měla činit 5,8 procenta. Zůstane tak vysoko nad cílovou úrovní České národní banky (ČNB), která činí dvě procenta. Výhled je výrazně hroší než v lednu, kdy fond čekal v roce 2024 snížení inflace na 2,5 procenta. MMF již dříve doporučil ČR další zvyšování úrokových sazeb.
MMF očekává v letošním roce zvýšení míry nezaměstnanosti v ČR na 3,5 procenta z loňských 2,3 procenta. Příští rok se má nezaměstnanost opět snížit, a to na 2,5 procenta.
Z nejnovějších odhadů MMF vyplývá, že Česká republika si letos povede nejhůře ve srovnání s dalšími zeměmi visegrádské čtyřky. V Maďarsku se má podle aktuální prognózy HDP zvýšit o 0,5 procenta, na Slovensku o 1,3 procenta a v Polsku o 0,3 procenta.
České ministerstvo financí čeká letos rovněž pokles HDP o 0,5 procenta, ČNB jen o 0,3 procenta. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) na konci minulého měsíce odhadla, že Česká ekonomika letos klesne o 0,1 procenta.
MMF dnes zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky na 2,8 procenta z lednových 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF. Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta.
MMF zhoršil odhad růstu světové ekonomiky na 2,8 procenta
Mezinárodní měnový fond (MMF) zhoršil odhad letošního růstu globální ekonomiky. Podle aktualizované prognózy fondu se celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) zvýší o 2,8 procenta, zatímco v lednu MMF letošní růst odhadoval na 2,9 procenta. Nejisté náznaky z počátku letošního roku, že by světová ekonomika mohla dosáhnout měkkého přistání s pomalejší inflací a stabilním růstem, ustoupily kvůli trvale vysoké inflaci a nedávným otřesům ve finančním sektoru, uvedl MMF ve své dnešním výhledu.
Letošní tempo růstu zpomalí z loňských 3,4 procenta. V příštím roce počítá fond se zrychlením růstu na tři procenta. Výhled na příští rok však MMF mírně zhoršil, v lednu čekal růst 3,1 procenta. V příštích pěti letech by se měl ustálit v průměru na pěti procentech, což je nejslabší střednědobá prognóza za několik desetiletí.
MMF upozornil, že inflace sice zpomalila, protože centrální banky zvýšily úrokové sazby a ceny potravin a energií se snížily, základní cenové tlaky ale přetrvávají a trhy práce jsou v řadě ekonomik napjaté. Začínají se také projevovat vedlejší účinky zvyšování úrokových sazeb, do popředí se dostala zranitelnost bankovního sektoru a vzrostly obavy z nákazy v širším finančním sektoru. Současně se zdá, že budou pokračovat hlavní síly, které formovaly světovou ekonomiku loni. Míra zadluženosti zůstává vysoká, ceny komodit se sice zmírnily, ale válka pokračuje a geopolitické napětí je vysoké.
MMF také varoval, že vzhledem k současným rizikům se výhled může zhoršit a šance na tvrdé přistání prudce vzrostla. Napětí ve finančním sektoru by mohlo zesílit a případné šíření nákazy by oslabilo reálnou ekonomiku, protože by se zhoršily podmínky financování. Válka na Ukrajině by také mohla zintenzivnit, což by způsobilo vyšší růst cen potravin a energií.
V případě alternativního scénáře s dalším napětím ve finančním sektoru by se globální růst mohl letos snížit až na 2,5 procenta. Byl by tak nejnižší od globálního poklesu v roce 2001, s výjimkou počáteční krize spojené s pandemií nemoci covid-19 v roce 2020 a globální finanční krize v roce 2009.
Výrazné zpomalení růstu čeká letos rozvinuté ekonomiky, a to na 1,3 procenta z 2,7 procenta v loňském roce. V případě alternativního scénáře by se růst vyspělých ekonomik snížil pod jedno procento. Růst ekonomiky Spojených států se letos podle aktuálního výhledu sníží na 1,6 procenta z loňských 2,1 procenta a eurozóny na 0,8 procenta z 3,5 procenta.
Ukrajinská ekonomika má podle MMF letos klesnout o tři procenta, loni se propadla o 30,3 procenta. Výhled na příští rok však MMF v případě Ukrajiny neposkytl. HDP Ruska se letos zvýší o 0,7 procenta po loňském poklesu o 2,1 procenta a příští rok zrychlí na 1,3 procenta.
MMF dnes také předpověděl, že celosvětová inflace v letošním roce klesne na sedm procent z loňských 8,7 procenta díky nižším cenám komodit.
Ruská metropole Moskva hostila v pátek dopoledne velkou vojenskou přehlídku u příležitosti oslav 80. výročí konce druhé světové války a vítězství nad nacistickým Německem. Prezident Vladimir Putin během akce řekl, že Rusko bude nadále bariérou proti nacismu a jeho občané budou i nadále podporovat vojáky, kteří aktuálně bojují na sousední Ukrajině.
Na květen neobvykle chladné počasí panuje v tomto týdnu v České republice. Meteorologové dokonce upozorňují, že v nejvyšších polohách se mohou objevit sněhové vločky. Sněžení hrozí v jednom konkrétním pohoří.
Svět žije volbou nového papeže, ale Česko se ve stejnou chvíli vyrovnává se smutnou zprávou. Zemi ve čtvrtek odpoledne oběhla informace, že zemřel charismatický Jiří Bartoška. Bylo mu 78 let. Vážná nemoc byla nakonec nad síly slavného herce. Rodina mu nicméně splnila poslední přání.
Výrazná změna počasí, která by se týkala teplot či množství srážek, je v nedohlednu. Podobně jako nyní má být i v příštím týdnu, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Nové hlavě římskokatolické církve již pogratuloval nejmocnější muž světa. Americký prezident Donald Trump ocenil, že se papežem stal poprvé v historii rodilý Američan. Blahopřání do Vatikánu míří i z České republiky.
I nejvyšší představitele českého státu zasáhla nejsmutnější čtvrteční zpráva. Zemřel Jiří Bartoška, bylo mu 78 let. Po premiérovi Petru Fialovi (ODS) zavzpomínal na charismatického herce i prezident Petr Pavel. Podle jeho slov odešel s Bartoškou kus české kultury.
Kardinálové zvolili nového papeže. Stal se jím americký kardinál Robert Francis Prevost. Bílý kouř vyšel z komína na střeše Sixtinské kaple ve čtvrtek po 18. hodině. Identita nového papeže, který přijal jméno Lev XIV., byla odhalena asi o hodinu později.
Rok uplynul na začátku tohoto květnového týdne od náhlého úmrtí Simony Postlerové, která předčasně odešla ve věku pouhých 59 let. Zůstaly po ní dvě děti, přičemž nejasný byl zejména osud syna Damiána, který trpí poruchou autistického spektra. Jak se mu dnes daří?
V Česku je dnes Den vítězství. Konec druhé světové války, od kterého letos uplynulo 80 let, si připomněli politici v Praze na Vítkově. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) si připomínáme konec jedné z nejtemnějších kapitol českých dějin.
Česko oběhla ve čtvrtek odpoledne smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec a prezident karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška. Ihned se začaly objevovat první reakce. Ozval se například premiér Petr Fiala (ODS) či režisér Jan Hřebejk.
Česko dnes zasáhla velmi smutná zpráva. Ve věku 78 let zemřel legendární herec Jiří Bartoška. Potvrdili to zástupci karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška se v poslední době potýkal s vážnými zdravotními problémy.
Řeporyjský starosta a bývalý bulvární novinář Pavel Novotný byl ve středu nepravomocně odsouzen k třem měsícům za mřížemi, protože porušil podmínku. Ještě v den, kdy padlo rozhodnutí, se Česko dočkalo první reakce odsouzeného.