Podíl Čechů, podle kterých je nejlepší držet peníze v hotovosti, vzrostl za poslední rok navzdory vysoké inflaci o více než třetinu na 13 procent. Dalších 12 procent lidí preferuje ukládání peněz na běžných účtech. Za rok tak při současné úrovni inflace přijdou o více než desetinu hodnoty svých financí. Vyplývá to z březnového průzkumu Generali Investments mezi tisícovkou respondentů, který dnes firma představila novinářům.
Skoro 60 procent Čechů se podle něj kvůli rostoucí inflaci, vysoké ceně bydlení či zdražování energií bojí o svoji finanční situaci více než před rokem. Více než dvě třetiny lidí také v posledním roce více přemýšlely o tom, jak chránit svoje úspory, ukázal průzkum.
Dění na finančních trzích podle něj sleduje 61 procent Čechů, ještě loni to přitom byla méně než polovina. Při správě svých financí se podle vývoje na trzích sice řídí jen 47 procent lidí, i to je však proti roku 2021 nárůst o 13 procentních bodů, uvedla Generali Investments. Mohou za to podle ní především obavy z rostoucí inflace, která v březnu dosáhla hodnoty 12,7 procenta. Obává se jí 95 procent dotázaných.
"V současné ekonomické situaci musí Češi začít více přemýšlet o tom, jak ochránit svoje úspory. Zatím však máme v této oblasti značné mezery. Třetina lidí například vůbec neřeší, zda jsou jejich investice chráněné proti inflaci. Čtvrtina Čechů si navíc myslí, že nejvýhodnější je ukládat peníze na běžných účtech nebo v hotovosti.Když k tomu přičteme i ty, kteří preferují spořicí produkty, které svými úroky inflaci ani zdaleka nevyrovnávají, je to už dokonce 53 procent Čechů," řekl dnes obchodní ředitel Generali Investments CEE Petr Mederly.
Za poslední rok podle průzkumu výrazně ochladl zájem o dlouhodobě populární spořicí produkty. Podíl Čechů, kteří je považují za nejvhodnější způsob k uchovávání financí klesl ze 36 na 28 procent. Naopak vzrostl počet lidí, podle kterých je nejlepší peníze investovat, a to z 39 na 44 procent. Nejčastěji Češi preferují přímé investice do nemovitostí, desetina dotázaných nejraději využívá investiční fondy.
Celkově investuje do některého z investičních produktů 51 procent Čechů, zjistil průzkum. U mužů jde o 63 procent, ženy jsou však k investicím zdrženlivější a investuje jich pouze 37 procent. Nejvíce lidé investují do akcií, napřímo či prostřednictvím fondů do nich investuje pětina dotázaných. Do nemovitostí investuje 15 procent Čechů, zvláště mezi mladými pak získávají čím dál tím větší oblibu kryptoměny. Celkem do nich investuje už 13 procent Čechů a třetina lidí do 26 let.
Část peněz z bankomatů zůstane v obci, tvrdí starostové
Pandemie sice zvýšila zájem o bezhotovostní placení, neplatí to ale plošně. V řadě českých obcí totiž obchody a restaurace stále karty neberou a hotovost je nadále zapotřebí.
Češi platí kartou nebo mobilem čím dále více, hotovost má ale na mnoha místech v republice stále své nenahraditelné místo. A to převážně v obcích a menších městech, kde prodejny a restaurace terminály vůbec nedisponují. Pro ně jsou bankomaty stále nenahraditelné.
„Před umístěním bankomatu lidé řešili výběr jen přes poštu, jinak museli jezdit do okolních měst, což je zhruba 12 kilometrů odsud. Peníze, které vyberou, určitě zčásti zůstanou v obci a naší restauraci, protože je bankomat umístěn blízko ní. V našich restauracích se platební karty neberou,“ říká Jaromír Nepovím, starosta města Chřibská.
Pro řadu lidí z těchto obcí funguje bankomat jako náhražka banky. Navíc lze takto více podpořit lokální ekonomiku. „V obci máme bankomat jeden a je pravdou, že vyjma obchodu s potravinami většina místních podniků karty nebere,“ potvrzuje starostka obce Pernink Jitka Tůmová.
Při rozhodování o umístění bankomatu banky zvažují, jestli se jim tento krok finančně vyplatí – zjednodušeně řečeno, jestli se vůbec uživí. Komplexní finanční analýzy jsou ale nastaveny tak, že menší obce nemají šanci tyto kvóty splnit. Na rozdíl od velkých měst a metropolí je tam hotovost potřeba ze všech míst nejvíce.
„Proto jsme se rozhodli, že obcím a menším městům bankomaty nabídneme. Jejich obyvatelé pak poplatek za výběr mají přesně takový, jako mají ve smlouvě se svojí bankou,“ komentuje aktuální stav Ondřej Kozák, výkonný ředitel společnosti Euronet ČR.
V České republice je aktuálně okolo 5 000 bankomatů, kdy 650 z nich provozuje společnost Euronet, což je více než desetina trhu. Právě v obcích a malých městech je umístěno padesát z nich.
„Každý rok máme v českých obcích v plánu vystavět dalších dvacet bankomatů, abychom zpřístupnili hotovost co nejvíce lidem,“ pokračuje Kozák. Česká republika je totiž v počtu bankomatů na milion obyvatel značně pozadu oproti našim evropským sousedům.
Situaci obyvatelé obcí řeší zbytečným dojížděním, což se opět promítne na ceně, času a ve výsledku celkovém pohodlí obyvatel.
„Výběr hotovosti museli občané řešit v sousedním městě Terezín nebo v Litoměřicích. Do obou měst museli buď vlastní dopravou, nebo autobusem, což se jim zase prodražilo. Pravdou je, že si občané nevybírají hotovost vícekrát, ale pokud možno najednou, aby neplatili poplatek za výběry,“ vysvětluje své zkušenosti Kamila Čvančarová, starostka města Bohušovice nad Ohří.
Podle starosty města Boží Dar, Jana Horníka, využívají služeb kromě místních obyvatel i návštěvníci města. „V každém případě bankomaty občané uvítali, ale ještě více návštěvníci města. Podle mých subjektivních zkušeností vídám u každého z nich velmi často lidi využívající jejich služby,“ sděluje Horník své dojmy.
Jedním z důvodů, proč drobní prodejci a restaurace v malých obcích vůbec zvažovali bezhotovostní platby, bylo povinné zavedení EET, a tím i vynucený krok směrem k nějaké úrovni digitalizace. Obraty v těchto podnicích nebývají velké a poplatky za platební terminály a jednorázové zařízení EET pokladen mohly být až devastační.
„Vždy bude existovat část podnikatelů především v pohostinství, kteří placení kartou či převodem odmítají. Takže i když současná vláda EET definitivně zruší nebo ne, tyto podniky se bez širší sítě bankomatů v jejich okolí neobejdou. A právě to se týká především menších obcí,“ dodává Kozák.
Lze tak předpokládat, že se zrušením EET se menší podnikatelé sami od sebe pro zavedení platebního terminálu nerozhodnou.
Až do konce května se neočekává výraznější oteplení, vyplývá z aktuálního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Nejtepleji bude během sledovaného období na začátku června. Denní maxima vyšplhají v průměru na 23 stupňů.
Přesně 24 hodin po úvodním buly předchozího zápasu nastoupila česká hokejová reprezentaci do dalšího utkání na mistrovství světa. Trenéři sáhli ke třem změnám v sestavě, v nichž dvě byly vynucené zdravotním stavem. Na výkonu se to ale výrazně nepodepsalo. Národní tým po bezbrankové první třetině vstřelil sedm gólů a nad Dánskem zvítězil 7:2.
Veronika Arichteva má na prvním místě rodinu, která se v posledních dnech vyrovnává s úmrtím jejího tatínka Pavla Nového, známého producenta. Stále má ale maminku, kterou se rozhodla ukázat fanouškům u příležitosti Dne matek.
Česko oficiálně pogratulovalo novému papeži Lvu XIV. ke zvolení. Pražský hrad informoval, že prezident Petr Pavel dnes odeslal do Vatikánu telegram. Hlava státu zároveň pozvala nástupce zesnulého papeže Františka k budoucí návštěvě Česka.
Mistrovství světa v hokeji ve Švédsku a Dánsku pokračuje i dnes, opět s českou účastí. Hrozí ale, že dva ze členů národního týmu do večerního utkání s domácí reprezentací nenastoupí. Už nyní je navíc jisté, že dojde ke změně na brankářském postu.
Česko se rozloučí se zesnulým hercem Jiřím Bartoškou příští týden v úterý. Informovali o tom organizátoři karlovarského filmového festivalu, jehož prezidentem dlouhá léta byl. Bartoška zemřel ve čtvrtek, bylo mu 78 let.
Monika Absolonová se loni podruhé za sebou stala bronzovou Slavicí, přestože přes dvě dekády nevydala novou desku. Možná i kvůli takto vyjádřené přízni fanoušků se rozhodla připravit další album.
Nepříjemně se mohli cítit cestující v letounu aerolinek Turkish Airlines, který musel v sobotu opakovat přistání na Ruzyni. Šlo o spoj z Istanbulu do Prahy. Všechno naštěstí dobře dopadlo, ačkoliv se podle svědectví odehrálo pořádné drama.
Českou hudbu zasáhla na konci uplynulého víkendu smutná zpráva. Ve věku 101 let zemřela uznávaná varhanice Alena Štěpánková-Veselá, někdejší rektorka Janáčkovy akademie múzických umění, která byla celý život neodmyslitelně spjatá s Brnem.
Jiří Bartoška si uměl užívat života, což bylo každý rok asi nejvíce patrné na karlovarském filmovém festivalu. Jeho dlouholetý prezident si rok před svou smrtí, která nastala ve čtvrtek 8. května, pořídil za pořádný balík nemovitost v úplně jiném kraji, kde byste lázeňské město hledali marně.
Dara Rolins po padesátce září štěstím a dokonce se těší na první svatbu. Před časem se totiž zasnoubila s bývalým českým fotbalovým reprezentantem Pavlem Nedvědem. Jaký je recept hvězdného československého páru na lásku?
Květen bude na českém území nadále chladný a srážkově velmi chudý i v tomto týdnu, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na sociální síti X. Teplejší bude začátek týdne, v jeho druhé polovině se ochladí.