Polsko se podle médií chystá oznámit rozhodnutí, která firma tam postaví první jadernou elektrárnu. Varšava jadernou energetiku považuje za cestu ze závislosti na uhlí, k zajištění bezpečnosti dodávek elektřiny a ke snižování emisí skleníkových plynů.
Polské generální ředitelství ochrany životního prostředí okolním zemím včetně České republiky tento týden rozeslalo materiály týkající se možného vlivu projektu na životní prostředí v přeshraničním kontextu.
V Česku tuto zprávu čítající asi 1200 stran obdrželo mimo jiné ministerstvo životního prostředí, dále ji dostaly ostatní země sousedící s Polskem, země s přístupem k Baltskému moři a některé další státy. Polsko chce postavit jadernou elektrárnu s využitím moderních tlakovodních reaktorů na území obcí Choczewo (lokalita Lubiatowo-Kopalino) nebo Gniewino a Krokowa v Pomořském vojvodství na severu země.
Vládní plán pro energetiku do roku 2040 předpokládá, že stavba začne v roce 2026 a že v roce 2033 bude uveden do provozu první blok jaderné elektrárny o výkonu kolem jednoho až 1,6 gigawattu, v následujících letech pak mají být zprovozněny další bloky. Celkem jich má být šest s výkonem do devíti gigawattů.
Polská vláda očekává, že firma, která elektrárnu bude stavět, bude mít i 49procentní podíl ve zvláštní společnosti, zajistí odpovídající financování projektu a bude se podílet na provozu elektrárny. Polsko počítá s tím, že každý z reaktorů bude moci být v provozu 60 let.
Před rokem podala předběžnou nezávaznou nabídku na stavbu jaderné elektrárny francouzská elektrárenská skupina EDF, letos v dubnu pak s technickou a finanční nabídkou přišla jihokorejská společnost Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Před měsícem oficiální nabídku podala americká společnost Westinghouse v konsorciu s firmou Bechtel. EDF, KHNP a Westinghouse mají v Česku zájem o dostavbu nového jaderného bloku v Dukovanech.
Zástupci polského ministerstva životního prostředí v minulosti naznačovali, že se vláda možná rozhodne pro využití dvou technologií, od toho ale Varšavu podle médií odrazovali Američané. Ti podle polských médií platí za favorita výběru.
V polských médiích se objevují různé informace ohledně toho, kdy vláda oznámí, kdo jadernou elektrárnu postaví. Podle některých zdrojů by to mohlo být ještě tento měsíc, podle jiných na Svátek nezávislosti 11. listopadu. Ministryně životního prostředí Anna Moskwová řekla, že to bude letos.
Nicméně rozhodování o výběru dodavatele může zbrzdit Evropská komise (EK) vzhledem k tomu, že Polsko uzavřelo příslušnou mezivládní úmluvu jedině s americkou stranou a jedině firmy Westinghouse a Bechtel dostaly údaje, díky kterým mohly připravit podrobný návrh. Portál Superbiz také napsal, že zprávu o posouzení vlivu jaderné elektrárny na životní prostředí polští úředníci sepsali s ohledem na využití americké technologie.
Polsko první jadernou elektrárnu plánuje postavit už několik desítek let. Na začátku 90. let ovšem zastavilo výstavbu jaderné elektrárny v Žarnowci a celou investici včetně čtyř zaplacených reaktorů dodaných z plzeňské Škody odepsalo. Projekt nové jaderné elektrárny byl představen poprvé v roce 2009 a Varšava plánovala, že začne vyrábět elektrickou energii v roce 2020. Nabral ale zpoždění kvůli klesajícím cenám elektřiny a jadernému neštěstí v japonské Fukušimě v roce 2011, které mělo dopad na podporu veřejnosti.
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
Česko v posledních hodinách zasáhla tragická zpráva, která přišla z Pákistánu. Při expedici na devátou nejvyšší horu světa Nanga Parbat zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala Mount Everest. Na smutnou zprávu reagují i slavné osobnosti.
Hrozí v Česku další vlna veder s teplotami výrazně přes 30 °C? Z některých zdrojů by se mohlo zdát, že tropy opět udeří během druhého červencového víkendu. Podle meteorologů je zřejmé, že se znovu oteplí. Momentálně ale není jasné, kam až odpolední maxima vyšplhají.
První hosté již dorazili do Karlových Varů, kde dnes odstartuje 59. ročník Mezinárodního filmového festivalu. Poprvé po letech bude bez dlouholetého prezidenta akce Jiřího Bartošky, který na začátku května ve věku 78 let zemřel. Jiná z každoročních tváří festivalu už je na místě.
Části České republiky dnes kolem poledne postihl masivní výpadek elektrické energie. Nejvíce zasáhl hlavní město Prahu, kde přestaly fungovat tramvaje, metro, semafory, ale také platební terminály a bankomaty. Bez proudu se ocitla část centra i okrajových čtvrtí. Problémy se objevily i v řadě dalších krajů. Odpoledne postupně elektřina ve většina částí Česka naskočila, rozjely se vlaky i hromadná doprava.
Hollywood zasáhla smutná zpráva. Ve věku 67 let zemřel americký herec Michael Madsen, jehož nejvíce proslavily role ve filmech slavného režiséra Quentina Tarantina.
Poprvé od května se v Česku řeší, jak jsou otevřené obchody. Můžete být v klidu, dnes nakoupíte ještě bez jakýchkoliv problémů. Tentokrát se to ale sešlo tak, že oba červencové svátky vycházejí na víkend. O to větší je nejistota ohledně otevírací doby.
Několik dní na svobodě už je Leo Beránek, rapper, kterého předtím, než skončil na dlouhá léta za mřížemi, proslavila jedna z televizních reality show. Co bude dělat po návratu do běžného života? Sám Beránek nabídl odpověď.
Českou horolezeckou obec zasáhla tragédie. Ve věku 46 let zahynula horolezkyně Klára Kolouchová, první Češka, která zdolala nejvyšší horu světa Mount Everest. Osudným se jí stal pád při výstupu na devátý nejvyšší světový vrchol Nanga Parbat.
Jen krátce předtím, než uplynou tři měsíce od smrti všemi obdivované Anny Slováčkové, si lidé dělali obavy o jejího otce Felixe Slováčka. Toho totiž potkala náhlá zdravotní příhoda na palubě letadla.
O víkendu nás opět čeká tropické počasí. Podle ČHMÚ.cz denní maxima překonají třicítky.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“