Práci v Česku má 107.000 lidí z Ukrajiny s vízem k ochraně. ČTK to sdělilo ministerstvo práce. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil zaměstnání vysokého počtu uprchlíků za velký úspěch. Podle statistik úřadu práce mělo na konci července v ČR celkem zaměstnání přes 248.900 lidí z Ukrajiny.
Je to zhruba o 39.300 víc než na konci února. Za posledního půl roku podle údajů přibylo na českém trhu práce zaměstnaných ukrajinských žen, počet mužů se nezměnil.
Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února. Ministerstvo vnitra vydalo od té doby přes 417.100 víz k ochraně. Zhruba 35 procent příchozích tvoří děti a mladí do 18 let. Z dospělých 72 procent představují ženy. Víc než pěti procentům dospělých je pak víc než 65 let.
Lidé s vízem k ochraně mohou v Česku získat zaměstnání volně bez překážek, nepotřebují pracovní povolení. Zaměstnavatelé musí jejich přijetí jako u jiných cizinců nahlásit. Týká se to zaměstnání i práce na dohodu.
"Dosud si u nás našlo práci více než 107.000 ukrajinských uprchlíků. Dalších asi 9800 občanů Ukrajiny s dočasnou ochranou nyní úřad práce eviduje jako zájemce nebo uchazeče o zaměstnání," uvedlo ministerstvo práce. Opakovaně informovalo, že příchozí obsazují hlavně pozice, které zůstávaly dlouho volné.
Podle ministra práce je počet zaměstnaných vysoký. "Velkým úspěchem je, že se nám podařilo velké množství lidí integrovat na trh práce," uvedl Jurečka. Už dřív zmínil, že zaměstnaní uprchlíci začali přispívat svými odvody do sociálního a zdravotního systému.
V únoru evidovaly úřady práce 209.658 zaměstnaných z Ukrajiny. Žen bylo 86.870 a mužů 122.788. S povolením pracovalo 49.393 lidí, se zaměstnaneckou kartou 78.805 a s modrou kartou pro vysoce kvalifikované 212. Zbývajících 86.248 lidí povolení mít nemuselo a hlásili je zaměstnavatelé. V červenci podle statistiky mělo v ČR zaměstnání 248.920 lidí z Ukrajiny. Žen bylo 126.308 a mužů 122.612. S povolením pracovalo už jen 5539 osob. Zaměstnaneckou kartu mělo 76.866 lidí a s modrou kartu 225. Povolení nepotřebovalo 166.236 ukrajinských sil.
Podle ministerstva se část pracovníků po začátku války vrátila do vlasti, nově se do Česka dostaly hlavně ženy s dětmi. Statistiky naznačují, že možnosti zaměstnání bez povolení tak mohli využít lidé, kteří už dřív v ČR pracovali s povolením. Jako občané Ukrajiny mohou získat vízum k ochraně.
Náměstkyně ministerstva práce pro zaměstnanost Kateřina Štěpánková už dřív poslancům řekla, že v červnu zhruba 45 procent uprchlíků mělo pracovní smlouvu a 55 procent pracovalo na dohodu. Postupně začalo víc přibývat smluv. Podle výsledků dubnového průzkumu zaměstnavatelé měli zájem o zaměstnávání na dobu neurčitou, příchozí ale hledali spíš krátkodobější úvazek kvůli případnému návratu domů.
Česko má nejnižší nezaměstnanost v EU. V červenci dosahovala 3,3 procenta. Úřady práce evidovaly 313.250 volných míst. Zaměstnavatelé si na nedostatek sil stěžují, žádají zvýšení kvót pro zahraniční zaměstnance. Podle zástupců firem příchod uprchlíků situaci nevyřeší. Experti poukazují na to, že by ČR měla co nejvíc využít kvalifikaci příchozích. Doporučují posílit jazykové kurzy.
Nejvíc běženců přijalo Polsko. Podle tamní pohraniční stráže do země z Ukrajiny po začátku invaze přijelo 5,4 milionu lidí, zpět se vrátilo 3,5 milionu. V Polsku díky blízkosti a podobnosti jazyka už před válkou pracoval vysoký počet Ukrajinců a Ukrajinek. Podle údajů tamního ministerstva rodiny a sociální politiky má teď v zemi práci asi 770.000 lidí z Ukrajiny, z nich 390.000 má vízum k ochraně. Na Slovensku bylo podle tamního ústředí práce v polovině července asi 9800 zaměstnaných uprchlíků, počet se zvyšuje. Německo podle dostupných informací do poloviny července zaregistrovalo 909.740 příchozích, většinou žen a dětí. Podle spolkové agentury práce se pracovním centrům nahlásilo do konce července 354.000 lidí. Polovina z nich je v evidenci nezaměstnaných, polovina chodí do kurzů či pečuje o děti. Překážkou v práci je jazyková bariéra. O komplikacích při zaměstnávání uprchlíků v Rakousku informovala opakovaně tamní média. Poukazovala na nesnadný přístup na trh práce, před koncem června mělo pracovní povolení podle kanceláře rakouského ministra práce asi 6700 uprchlíků.
Napětí uvnitř britské královské rodiny podle nejnovějších odhalení předcházelo svatbě prince Harryho a Meghan Markle v roce 2018. Podle královské biografky Sally Bedell Smith byla Meghan některými členy dvora označována za „panovačnou“ poté, co odmítla návrhy zkušené organizátorky společenských akcí, Lady Elizabeth Ansonové, která měla pomoci se svatebními přípravami. Když byla Meghan dotázána na roli prince Harryho v přípravách, měla údajně suše odpovědět: „On bude psát z Afriky.“
Jennifer Lopez a Ben Affleck se rozhodli stáhnout svou bývalou společnou rezidenci v Beverly Hills z realitního trhu poté, co se jim více než rok nedařilo najít kupce. Rozhodnutí přišlo krátce po finálním ukončení jejich manželství, které trvalo dva roky a bylo oficiálně rozvedeno letos v lednu.
Herec Orlando Bloom naznačil své emocionální rozpoložení po nedávném rozchodu s popovou hvězdou Katy Perry. Na svém Instagramu sdílel sérii citátů slavného švýcarského psychiatra Carla Junga, které naznačují pocity osamělosti a smutku. Mezi citáty se objevilo například: „Osamělost nevzniká z nedostatku lidí kolem nás, ale z neschopnosti sdílet to, co je pro nás důležité,“ či „Ani šťastný život se neobejde bez určité míry temnoty.“
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.