Senátoři schválili členství Finska a Švédska v NATO

NATO
NATO, foto: NATO
ČTK 10. srpna 2022 18:34
Sdílej:

Senát dnes podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.

Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do NATO musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident. Jeho mluvčí dnes ČTK napsal, že Miloš Zeman vstup obou zemí do aliance od začátku podporoval.

Premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru senátorům poděkoval. "Ve Sněmovně očekávám podobně hladký průběh hlasování. Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích aliance," uvedl. Sněmovna by vstup Švédska a Finska do NATO měla projednat koncem srpna.

Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.

Švédské členství schválil Senát jednomyslně hlasy všech svých 66 přítomných členů. Pro členství Finska hlasovalo 64 ze 65 přítomných senátorů a pouze Lumír Aschenbrenner (ODS) se podle záznamu hlasování zdržel. Následně senátorům sdělil, že se zdržel omylem a chtěl hlasovat souhlasně. Podobně Petr Vícha (ČSSD) uvedl, že podpořil členství obou zemí v NATO, ale v případě Finska jeho vůle nebyla hlasovacím zařízením zaznamenána.

Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí NATO, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a v Turecku.

Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Především Švédsko se v očích Ankary nesnaží dostatečně. Na konci července turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu. Ankara žádá po obou severských zemí vydání několik desítek členů kurdských a opozičních skupin, zatím v tom ale byla neúspěšná.

Fischer k žádosti obou zemí uvedl, že Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu mění způsobem, který si ruský prezident Vladimir Putin nepředstavoval. Podotkl, že Švédsko disponuje v aktivní službě 23.000 vojáky, jejichž počet se může mobilizací zvýšit až na 280.000. Finsko, které má z evropských zemí nejdelší společnou hranici s Ruskem, má až 900.000 záložníků, uvedl Fischer. Finsko podle něj patří mezi dělostřelecké velmoci, Švédsko má jedny z nejsilnějších vzdušných sil.

Přístupové protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.

Stalo se
Sport
Ilustrační fotografie.

Zemřel vzpěrač Ota Zaremba, zlatý olympionik z Moskvy 1980

Česko zasáhla jen krátce před začátkem letošních olympijských her smutná zpráva. Odešel totiž jeden z našich olympijských vítězů. Ve věku 68 let zemřel vzpěrač Ota Zaremba, držitel zlaté medaile z Moskvy 1980. 

Počasí
Ledovka, ilustrační fotografie.

Sobotní počasí dělá problémy. Platí nové varování meteorologů

Meteorologové v sobotu ráno opět upozornili na nebezpečí ledovky v části Česka. Trvá také smogová situace. Vyplývá to z informací na sociálních sítích Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

České celebrity
Monika Bagárová

Monika Bagárová vzbudila podezření. Někteří lidé mají jasno

Babyboom v českém šoubyznyse pokračuje i v novém kalendářním roce a už kolují spekulace o dalším možném těhotenství. Čelí jim zpěvačka Monika Bagárová, která už má dceru z předchozího vztahu. Dočká se holčička mladšího sourozence? 

Magazín
princ Andrew

Definitivní konec Andrewa? Zvažuje se vystěhování z Británie na druhý konec světa

Andrew Mountbatten-Windsor, dříve známý jako princ Andrew, by mohl brzy vyměnit britské sychravé počasí za slunný exil v Bahrajnu. Podle královského životopisce Andreje Lownieho, autora knihy Entitled: The Rise and Fall of the House of York, se o tomto kroku v diplomatických kruzích vážně uvažuje. Pro Andrewa by přesun na ostrov v Perském zálivu znamenal únik před neustálým drobnohledem britských médií i veřejnosti.