Senát dnes podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.
Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do NATO musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident. Jeho mluvčí dnes ČTK napsal, že Miloš Zeman vstup obou zemí do aliance od začátku podporoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru senátorům poděkoval. "Ve Sněmovně očekávám podobně hladký průběh hlasování. Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích aliance," uvedl. Sněmovna by vstup Švédska a Finska do NATO měla projednat koncem srpna.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.
Švédské členství schválil Senát jednomyslně hlasy všech svých 66 přítomných členů. Pro členství Finska hlasovalo 64 ze 65 přítomných senátorů a pouze Lumír Aschenbrenner (ODS) se podle záznamu hlasování zdržel. Následně senátorům sdělil, že se zdržel omylem a chtěl hlasovat souhlasně. Podobně Petr Vícha (ČSSD) uvedl, že podpořil členství obou zemí v NATO, ale v případě Finska jeho vůle nebyla hlasovacím zařízením zaznamenána.
Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí NATO, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a v Turecku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Především Švédsko se v očích Ankary nesnaží dostatečně. Na konci července turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu. Ankara žádá po obou severských zemí vydání několik desítek členů kurdských a opozičních skupin, zatím v tom ale byla neúspěšná.
Fischer k žádosti obou zemí uvedl, že Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu mění způsobem, který si ruský prezident Vladimir Putin nepředstavoval. Podotkl, že Švédsko disponuje v aktivní službě 23.000 vojáky, jejichž počet se může mobilizací zvýšit až na 280.000. Finsko, které má z evropských zemí nejdelší společnou hranici s Ruskem, má až 900.000 záložníků, uvedl Fischer. Finsko podle něj patří mezi dělostřelecké velmoci, Švédsko má jedny z nejsilnějších vzdušných sil.
Přístupové protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Slovensko zasáhla v úvodním měsíci letošního roku velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 37 let zemřel populární moderátor Marcel Osťo Osztas. Osudnou se mu stala vážná nemoc. O úmrtí informoval deník Nový Čas.
Pražská policie se zabývá pokusem o vraždu bezdomovce, kdy podezřelým je stále ještě nezletilý teenager. Muži způsobil těžká zranění v podchodu u stanice metra Vltavská. Soud poslal mladíka do vazby. O případu informoval web novinky.cz.
Na podzim se poměrně často skloňovalo jméno Vilmy Cibulkové, kterou postihla nepříjemná nemoc, což mělo pochopitelně dopad na její pracovní závazky. Známá herečka například skončila v televizním seriálu Polabí. Nyní to vypadá, že přišla i o roli v divadelním představení.
Sněmovna pouhý den poté, co vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO), vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval navržené členy vlády, konkrétně poslance Filipa Turka, který je kandidátem Motoristů na post ministra životního prostředí. Pražský hrad vzápětí reagoval. Pavel se stanoviskem dolní parlamentní komory řídit nehodlá.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Česko se před několika týdny dozvědělo, že Lucie Vondráčková se rozešla se svým posledním partnerem. Možná i proto je stěhování do nového domu složitější, než si populární herečka a zpěvačka mohla myslet. Má už hotovo?
Americký prezident Donald Trump už dlouho touží po Nobelově ceně míru. Teď se jí dočkal, i když na oficiálním seznamu laureátů ho stále nenajdete. Své ocenění mu ale předala opoziční venezuelská politička María Corina Machadová.
Začal další rok a legendární kapela Olympic tu s námi stále je a nadále koncertuje. Frontman Petr Janda přitom na jaře oslaví 84. narozeniny a připouští si, že zdravotně už na tom s ohledem na pokročilý věk lépe nebude.
Mlhy, námraza a vítr. Meteorologové řekli, s čím je třeba počítat ve zbytku probíhajícího lednového týdne. Mrznout bude hlavně v noci, přes den má být nad nulou. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Soud dal razítko na dohodu mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem ohledně péče o jejich dceru Rozárku, o které již dříve informovala prvně jmenovaná. Dcera herečky Veroniky Žilkové původně neprozradila detaily. Nyní už je ale známe.
Bývalý poslanec Dominik Feri ve čtvrtek u soudu neuspěl se žádostí o předčasné propuštění na svobodu. Pro tuto chvíli tak platí, že si bude muset odpykat i zbytek tříletého trestu odnětí svobody za znásilnění dvou dívek a jeden další pokus o znásilnění.