Senát dnes podle očekávání hladce schválil rozšíření Severoatlantické aliance (NATO) o Finsko a Švédsko. Oba severské státy o vstup do aliance požádaly počátkem července kvůli ruské invazi na Ukrajinu, a rozhodly se tak ukončit svou neutralitu.
Souhlas za Česko se začleněním obou skandinávských zemí do NATO musí dodat ještě Sněmovna, která by se k tomu mohla sejít koncem srpna, a podepsat prezident. Jeho mluvčí dnes ČTK napsal, že Miloš Zeman vstup obou zemí do aliance od začátku podporoval.
Premiér Petr Fiala (ODS) na twitteru senátorům poděkoval. "Ve Sněmovně očekávám podobně hladký průběh hlasování. Pevně doufám, že ratifikační proces proběhne hladce ve všech zemích aliance," uvedl. Sněmovna by vstup Švédska a Finska do NATO měla projednat koncem srpna.
Ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek (za STAN) senátorům řekl, že rozšíření NATO o Finsko a Švédsko "je v plném zájmu České republiky". Předseda senátního výboru pro obranu a bezpečnost Pavel Fischer (nezávislý) vyzdvihl obranyschopnost obou kandidátských států, které budou přínosem pro alianci.
Švédské členství schválil Senát jednomyslně hlasy všech svých 66 přítomných členů. Pro členství Finska hlasovalo 64 ze 65 přítomných senátorů a pouze Lumír Aschenbrenner (ODS) se podle záznamu hlasování zdržel. Následně senátorům sdělil, že se zdržel omylem a chtěl hlasovat souhlasně. Podobně Petr Vícha (ČSSD) uvedl, že podpořil členství obou zemí v NATO, ale v případě Finska jeho vůle nebyla hlasovacím zařízením zaznamenána.
Aby se obě země staly členy, musí přístupové dokumenty ratifikovat všech 30 aliančních států. Zatím je schválilo 23 zemí NATO, přičemž v úterý americkou ratifikaci dokončil svým podpisem prezident Joe Biden. Nejpomalejší jsou tak s ratifikací ve Španělsku, Portugalsku, Slovensku, Řecku, Maďarsku a v Turecku.
Turecko si vymínilo pro ratifikaci splnění svých požadavků spojených s kurdskými členy skupin, které Ankara označuje za teroristické. Především Švédsko se v očích Ankary nesnaží dostatečně. Na konci července turecký prezident Recep Tayyip Erdogan vytkl Stockholmu, že se dostatečně nepodílí na boji proti terorismu. Ankara žádá po obou severských zemí vydání několik desítek členů kurdských a opozičních skupin, zatím v tom ale byla neúspěšná.
Fischer k žádosti obou zemí uvedl, že Evropa se v důsledku ruské invaze na Ukrajinu mění způsobem, který si ruský prezident Vladimir Putin nepředstavoval. Podotkl, že Švédsko disponuje v aktivní službě 23.000 vojáky, jejichž počet se může mobilizací zvýšit až na 280.000. Finsko, které má z evropských zemí nejdelší společnou hranici s Ruskem, má až 900.000 záložníků, uvedl Fischer. Finsko podle něj patří mezi dělostřelecké velmoci, Švédsko má jedny z nejsilnějších vzdušných sil.
Přístupové protokoly jsou formálně mezinárodními smlouvami prezidentského typu. Obě parlamentní komory dávají souhlas s ratifikací, kterou představuje následný podpis prezidenta.
Karel Šíp výjimečně promluvil o vztahu se svou manželkou, která je výrazně mladší než on. Na jejich společném životě se to podepisuje. Paní Iva chce, aby se známý moderátor udržoval v kondici. Nemá to s ním ale jednoduché.
Slovensko se také dočkalo od Američanů pozvánky do nově zřízené Rady míru, kterou vytvořil americký prezident Donald Trump. Ficova vláda zatím nemá jasno, zda se připojí. Bratislava ale vítá jakoukoliv mírovou iniciativu.
Manželce zápasníka Karlose Vémoly se po jeho propuštění na kauci mělo ulevit, jenže přišly problémy s jiným členem rodiny. Nejmladšího potomka Arnieho totiž opět potrápilo zdraví. A trojnásobná maminka pak přiznala, že péče o rodinu je někdy opravdu náročná.
Konečně se Ondřej Brzobohatý dočkal rozhodnutí ve sporu s exmanželkou Taťánou Kuchařovou, která již na verdikt také reagovala. Asi úplně nepřekvapí, že si z rozsudku vybrala zejména to, co dopadlo v její prospěch.
V USA se řeší další tragická střelba ve státě Minnesota, kterou mají na svědomí federální bezpečnostní složky. V sobotu zemřel sedmatřicetiletý muž. Podle rodiny se zastával ženy, přičemž se dostal do konfliktu s příslušníky. Ministerstvo tvrdí, že muž byl ozbrojený a bránil se snahám o odzbrojení. O případu informovala stanice NBC.
Politický marketér Jakub Horák se potýká s vážnými zdravotními problémy. Potvrdili to jeho blízcí, podle kterých mu prasklo aneurysma, o kterém nikdo neměl tušení. Všichni teď věří, že se Horák dá dohromady a vrátí se k pracovní činnosti.
Zimní počasí má v Česku opět způsobit problémy. Meteorologové v neděli zveřejnili výstrahu kvůli ledovce a novému sněhu, kterého nakonec může místy být až 12 centimetrů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Velké obavy zažila Michaela Ochotská jen krátce poté, co v závěru loňského roku porodila druhého potomka. Lékaři totiž u novorozené dcery odhalili problém, který bylo nutné řešit operativně. Bývalá moderátorka se až nyní rozhodla říct, jak to celé proběhlo.
V části Česka by se lidé měli připravit na sněhovou nadílku. Meteorologové totiž předpovídají v následujících hodinách srážky, které budou na většině území republiky dešťové. Místy ale může napadnout až osm centimetrů nového sněhu.
Americký prezident Donald Trump opět hrozí cly. Tentokrát Kanadě, která podle jeho slov chce umožnit Číně import zboží a výrobků na americký trh. Vztahy mezi oběma severoamerickými státy se v posledních dnech opět vyhrotily.
Česko má sice značnou část posledního ryze lednového víkendu ještě před sebou, ale lidé už se mohou zajímat i o to, jak bude za týden. Podle předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) by mělo panovat relativně teplé zimní počasí.
Marek Eben oslavil před měsícem 68. narozeniny, takže už má spoustu životních zkušeností a vzpomínek. Vytáhl je z paměti ve chvíli, kdy se lidem snažil vysvětlit, proč se dnes mají mnohem lépe než před desítkami let.