S přijímáním uprchlíků z Ukrajiny souhlasí tři čtvrtiny Čechů. Pro možnost jejich trvalého usazení v České republice je ale jen deset procent obyvatel. Vyplývá to z dnes zveřejněného průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Z výsledků je patrné, že se česká veřejnost staví k přijímání běženců před ruskou invazí vstřícněji, než jak se v minulosti stavěla k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky.
Souhlas s přijímáním ukrajinských uprchlíků vyjádřilo v průzkumu 75 procent lidí. Rozhodně pro bylo 27 procent a spíše pro 48 procent dotázaných. Proti přijetí se postavila téměř čtvrtina dotázaných. Rozhodně proti bylo osm procent a spíše proti 15 procent respondentů.
"Podrobnější analýza ukázala, že vyšší podporu přijímání uprchlíků z Ukrajiny vyjadřují absolventi vysokých škol, dotázaní s dobrou životní úrovní vlastní domácnosti," uvádějí autoři průzkumu. Z hlediska politické orientace vyjadřovali podporu přijímání uprchlíků lidé hlásící se k pravici a ti, kdo se zajímají o situaci na Ukrajině či o situaci běženců z této země.
Pro možnost trvalého usazení ukrajinských uprchlíků v České republice se vyslovila desetina dotázaných. Pro pouze dočasné přijetí s následným návratem do země původu, jakmile to bude možné, by souhlasilo 75 procent Čechů. Názor, že by Česko uprchlíky z Ukrajiny neměli přijímat vůbec, podpořilo 13 procent respondentů.
Lidí, kteří přijetí uprchlíků z Ukrajiny neodmítají, se autoři průzkumu ptali také na to, jaký počet by Česká republika podle nich měla přijmout. V případě dlouhodobého přijetí se zhruba třípětinová většina respondentů vyslovila pro to, aby jejich počet byl do 100.000. Dalších 37 procent soudilo, že by jejich počet měl být nanejvýš 50.000. V případě krátkodobého přijetí téměř třetina dotazovaných uvedla jako akceptovatelný počet uvedla 250.000 a výše, další čtvrtina uváděla 100.000 až 250.000, a 28 procent by souhlasilo s maximálně 100.000 uprchlíků.
Otázka na přijímání uprchlíků z Ukrajiny se v průzkumu CVVM letos objevila poprvé. V minulosti ale byla respondentům pokládána otázka zkoumající postoje k přijímání uprchlíků z Blízkého východu a severní Afriky. Ze srovnání podle autorů průzkumu vyplývá, že k jejich přijímání se česká veřejnost stavěla mnohem odmítavěji, než je tomu v případě Ukrajinců. Například v lednu 2016 se proti přijímání uprchlíků vyslovily skoro dvě třetiny respondentů a v říjnu 2017 odmítavý postoj zaujímalo sedm z deseti dotázaných.
Ruská invaze na Ukrajinu začala letos 24. února. CVVM sbíralo názory na uprchlíky z této země od 18. března do 9. května. Do průzkumu se zapojilo 845 obyvatel ČR ve věku od 15 let.
Na Slovensku rezonují velmi upřímná slova legendy našeho hokeje z dob společného státu. Jozef Golonka má za sebou další operaci a přiznává, že znovu pod kudlu už se mu moc nechce. Nemuselo by to totiž dobře dopadnout.
Ukrajina bude pokračovat v boji za svobodu, uvedl prezident Volodymyr Zelenskyj během nedělního Dne nezávislosti. Informovala o tom BBC, která upozornila, že oslav v Kyjevě se zúčastnili zástupci Kanady i USA.
Nejkrásnější vánoční dárek si na konci loňského roku rozbalila Sára Donutilová, když "pod stromeček" přivedla na svět zdravého syna Eliáše. Stále v sobě však zpracovává i tragickou událost, kdy se její první dítě narodilo bez života.
Předpověď počasí na poslední srpnový týden slibuje oteplování, které vyvrcholí ve čtvrtek. Maximální teploty se dostanou přes třicítku. Do Česka se také vrátí bouřky, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Někdejší lídr Pirátů Ivan Bartoš se pustil do spekulací ohledně transakce, která se týká skupiny PPF. Nejbohatší Češka Renáta Kellnerová uzavřela dohodu, podle které má být vyplacen nevlastní syn miliardářky. Za svůj desetiprocentní podíl dostane desítky miliard korun. Bartoš poukázal na to, co se výhledově chystají schvalovat poslanci.
Po Maďarsku se ozývá i Slovensko. Ministr zahraničí Juraj Blanár (Smer-SD) v nedělní diskuzní relaci na televizní stanici JOJ řekl, že ukrajinské útoky na ropovod Družba jsou v rozporu se slovenskými zájmy, ale neprospívají ani Kyjevu. Maďarský premiér Viktor Orbán si dokonce stěžoval v Bílém domě.
Jan Bendig se už řadu let úspěšně pohybuje na tuzemské hudební scéně. Na začátku jeho kariéry byla účast v televizní talentové show. Zpěvák odhalil, že lidé, kteří ho do soutěže přihlásili, toho dnes litují.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj naznačil, že podoba bezpečnostních záruk pro Ukrajinu může být hotová za několik dní. Podle Zelenského je šance ukončit válku reálná. Lídr napadené země ale opět obvinil Rusko z toho, že o mír nestojí.
Maroš Kramár letos oslavil již šestašedesáté narozeniny, přesto se loni na stará kolena stal počtvrté otcem. Právě roční dcera Rija jej motivovala k tomu, že se i na doporučení lékařů rozhodl podrobit operaci, aby se s holčičkou mohl hýbat, jak se u otce sluší a patří.
Šest kandidujících subjektů, z nichž se největší podpoře těší hnutí ANO, by se dostalo do Poslanecké sněmovny podle nejnovějšího průzkumu agentury STEM pro televizní stanici CNN Prima News. Mandáty se opět vzdálili Motoristům, kteří se propadli pod čtyři procenta. Ke vstupu do Sněmovny je nutné získat alespoň pět procent hlasů.
Smutně se dnešní datum, tedy 24. srpna, loni zapsalo do dějin českého šoubyznysu. Na den přesně před rokem si vzal život populární herec Karel Heřmánek. Proč se tak rozhodl, to dodnes není spolehlivě vysvětleno.
Ukrajina dnes slaví Den nezávislosti a čelí obvinění z útoku na ruskou jadernou elektrárnu, v jejímž areálu po dopadu dronu hořelo. Americký prezident Donald Trump mezitím znovu připustil, že Spojené státy americké v případě neuspokojivého výsledku mírových jednání odejdou od jednacího stolu.