Vláda schválila změnu bodového systému pro řidiče i kompenzace pro obchodníky s energiemi

Vláda cenové stropy pro letošní rok stanovila na 6000 korun za jednu megawatthodinu (MWh) elektřiny včetně DPH a 3000 korun za jednu MWh plynu. K tomu je potřeba připočítat distribuční poplatky. Stropy platí od začátku roku pro domácnosti, firmy i veřejné instituce do konce letošního roku.

Systém kompenzací je podle ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (za STAN) výsledkem společných jednání s obchodníky s energiemi. Mechanismus bude podle ministra rozdělen podle tržních specifik obchodníků, jejich nákupních strategií a uzavřených smluv se zákazníky. Samotné kompenzace mají vycházet z tržních cen doplněných o přiměřené marže. Síkela zároveň zdůraznil, že kompenzace nebudou pokrývat spekulativní nákupy dodavatelů.

Kompenzace bude obchodníkům vyplácet Operátor trhu s elektřinou (OTE), ke kterému budou obchodníci podávat své žádosti o úhradu za určité časové období. V nich musí specifikovat množství dodávané energie a náklady na ně. Oprávněnost úhrad bude podle Síkely ještě před výplatou kompenzací kontrolovat Energetický regulační úřad (ERÚ).

Vládní strop na energie už dodavatele využívají v nových cenících pro domácnosti na letošní rok. Zastropované ceny platí převážná většina odběratelů, kteří mají smlouvy na dodávky na dobu neurčitou. Zdražení proti loňsku se u jednotlivých klientů projeví různě, u průměrných domácností jde většinou o několik stovek korun měsíčně navíc. Ceny se naopak nezměnily u zákazníků se zafixovanými cenami.

Vláda souhlasí s uzákoněním výdajů na obranu ve výši dvou procent HDP

S vydáváním dvou procent hrubého domácího produktu (HDP) na obranu státu nebo shromažďováním údajů pro případný odvod občanů počítá nová vojenská legislativa, kterou dnes schválila vláda. Návrhy zákonů reagují mimo jiné na válku na Ukrajině, řekl novinářům po zasedání kabinetu premiér Petr Fiala (ODS). Cílem předpisů je zvýšit připravenost státu k obraně i umožnit stabilní financování armády. Zatraktivnit mají také službu v aktivní záloze.

Jeden z legislativních balíčků předložených ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) má zajistit povinnost vydávat ročně dvě procenta českého HDP na obranu. K tomu se ČR v NATO opakovaně zavázala. Vládní koalice chce slib naplnit nejpozději do roku 2025. "Je to naplňování programového prohlášení, chceme, aby tato povinnost byla legislativně ukotvena," uvedl Fiala. Podle premiéra předpis vytváří lepší podmínky pro modernizaci armády.

Fiala loni opakovaně řekl, že cílem je vydávat dvě procenta HDP na obranu už v roce 2024. Černochová dnes v té souvislosti připomněla, že původní vládní závazek vznikl ještě před válkou na Ukrajině a summitem NATO v Madridu, kde zaznívaly apely na navýšení obranných výdajů. "Povedeme debatu o úpravě tohoto bodu v našem programovém prohlášení," uvedla. Kabinet revizi programového prohlášení chystá především kvůli válce na Ukrajině a související energetické krizi.

Podle důvodové zprávy by norma mohla začít platit od 1. července. Vztahovala by se tak již na rozpočet na příští rok. Oproti střednědobému rozpočtovému výhledu by tak ministerstvu obrany příští rok stouply příjmy asi o 21,5 miliardy korun, plány dosud počítaly s obrannými výdaji ve výši 130 miliard.

Ministerstvo navrhuje také změnu financování armádních strategických projektů. U tendrů, které trvají více let, mají zásadní dopad na obranyschopnost státu a počítají s rozpočtem nad 300 milionů korun, bude rozhodovat vláda. "Předpokládám, že je budeme i diskutovat na výborech pro obranu ve Sněmovně i Senátu. Měly by být nadčasové," řekla Černochová. Ministerstvo obrany bude mít každoročně k dispozici úhrnnou sumu na strategické projekty, která se bude používat v případě potřeby a na základě uzavírání smluv po celou dobu existence projektů. Má tak být zajištěno stabilní financování těchto projektů.

Druhý balíček zákonů mění několik norem. Podle ministerstva nyní předpisy neumožňují, aby se stát efektivně připravoval na svou obranu již v době, kdy ještě není vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav. "Resort má nyní velmi omezený přístup k některým databázím," vysvětlila Černochová. Úřad možná dostane oprávnění shromažďovat údaje o možných brancích ještě před dosažením těchto stavů. Využívat k tomu bude moct již existující informační systémy veřejné správy. Nyní požadované údaje mohou úřady začít zpracovávat až po zahájení odvodního řízení.

Změna má dále umožnit, aby lidé s brannou povinností požádali o tzv. dobrovolné předurčení, tedy o dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti v době mimo ohrožení státu a válečného stavu. Stát by je tak mohl povolat v případě krize na mimořádné cvičení, tato vládní pravomoc by podléhala parlamentní kontrole. Brannou povinnost má každý český občan, tedy muži i ženy, mezi 18 a 60 lety. Nevztahuje se na občany, kteří nejsou schopni vojenskou službu vykonávat nebo kteří odmítli vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí či náboženského vyznání.

Vláda schválila změnu bodového systému pro řidiče od příštího roku

Bodový systém pro řidiče se od příštího roku změní. Vláda dnes schválila návrh novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která systém bodů zjednodušuje. Nově například zavádí pouze tři skupiny trestných bodů, zvyšuje ale také pokuty za závažné přestupky. Nově zavádí možnost řídit auto od 17 let pod dohledem či řidičský průkaz na zkoušku. Po jednání vlády to řekl ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Novelu musí ještě schválit Parlament.

Nynější systém trestných bodů by se měl zjednodušit z pěti sazeb na tři, tedy nově bude možné přidělit dva, čtyři nebo šest bodů. Například u řízení pod vlivem alkoholu řidič dostane šest bodů namísto nynějších sedmi, zaplatí ale pokutu ve správním řízení až 25.000 Kč namísto dnešních až 20.000. Pokud odmítne zkoušku na alkohol, hrozí mu pokuta až 75.000 Kč. Maximální příděl šesti bodů a pokuta 25.000 Kč hrozí vedle alkoholu i za překročení rychlosti o 50, respektive 40 kilometrů v hodině mimo obec a v obci, vjezd na železniční přejezd přes zákaz nebo jízdu na červenou. U té se pokuta zvýší pětinásobně na 25.000 Kč. Za nasbíraných 12 trestných bodů řidič přijde o řidičský průkaz, stejně jako dosud.

"Začíná platit princip dvakrát a dost u těch nejzávažnějších přestupků a třikrát a dost u těch středně závažných," uvedl Kupka.

Pokuta na místě se u závažných přestupků zdvojnásobí až na 5500 Kč. Pro konečnou výši pokuty budou platit úzká pásma v rozmezí od 500 do 1000 Kč, aby policisté mohli zohlednit okolnosti přestupku. Pro méně závažné přestupky, jako je jízda spolujezdce bez zapnutého pásu, je pásmo 1500 až 2000 Kč, pro středně vážné přestupky typu nedání přednosti v jízdě je to 2500 až 3500 Kč a pro ty nejzávažnější, jako je jízda na červenou, pak 4500 až 5500 Kč.

Tresty se zmírňují u bagatelních prohřešků, jako je porušení zákazu zastavení a stání, nerozsvícení světel, zapomenutí dokladů nebo špatné parkování, kde se snižuje horní hranice pokuty na místě z 2000 Kč maximálně na 1500 Kč, respektive domluvu, a body se nezapisují.

Možnost řídit osobní auto pod dohledem mentora od 17 let má přispět k větší bezpečnosti na silnicích. Smyslem je získávání řidičských dovedností pod dohledem zkušeného bezúhonného řidiče-mentora. Za porušení povinností bude mentorovi nahlášenému na dopravním úřadě hrozit pokuta až 25.000 Kč. Od 18 let bude moci mladý řidič jezdit sám.

U řidičského průkazu na zkoušku jde o preventivní opatření pro začínající řidiče. Pokud dva roky od získání řidičského oprávnění spáchá šestibodový přestupek nebo mu bude odebrán řidičský průkaz za závažný přečin, bude muset absolvovat dopravně-psychologickou přednášku a tzv. evaluační jízdu. Půjde o čtyřhodinovou výuku příčin dopravních nehod a jejich prevence a také čtyřhodinovou teorii a jízdu v autoškole.