Zeman podepsal delší ochranu pro uprchlíky z Ukrajiny i snazší stavby obnovitelných zdrojů

Úřadům prodloužení ochrany naopak umožní zjistit přesnější údaje o tom, kolik uprchlíků se v Česku skutečně nachází. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je jich kolem 300.000 a jejich počet se nijak razantně nezvyšuje. Důvodem je podle ministra mírnější zima na Ukrajině a postup ukrajinských obránců. Česko se podle Rakušana navíc snaží pomáhat vnitřně vysídleným v rámci Ukrajiny.

Pokud si Ukrajinci budou chtít dočasnou ochranu prodloužit, podle novely se budou muset do konce března elektronicky zaregistrovat. Registrací dostanou termín osobní návštěvy pracoviště ministerstva vnitra, na němž získají takzvaný vízový štítek. Pokud cizinec neprovede registraci v určeném termínu, případně se po registraci do konce září 2023 nedostaví k vyznačení vízového štítku, dočasná ochrana mu zanikne.

Novela umožní zjednodušený postup prodloužení dočasné ochrany v případě, že by nastala další uprchlická vlna z Ukrajiny. Vláda by mohla nařízením rozhodnout, že k prodloužení dočasné ochrany by stačila jen elektronická registrace bez nutnosti osobní návštěvy pracoviště vnitra.

Součástí novely je možnost jednoduššího získání kvalifikace v oboru psychologie, protože s příchodem lidí zasažených válečným konfliktem vzrostla poptávka po těchto službách. Upraví se rovněž pravidla pro zápisy ukrajinských dětí k předškolnímu vzdělávání a povinné školní docházce pro nadcházející školní rok. Zákon zjednodušuje postup pro vyřazení dítěte z mateřské školy, protože tyto děti se často s rodiči vracejí na Ukrajinu, neinformují školku a blokují dále místo.

Vláda chystá podle Rakušana další novelu "lex Ukrajina", která převede od dubna Krajská asistenční centra pomoci Ukrajině z krajů na vnitro. Tato předloha by navíc měla časově omezit bezplatnost nouzového ubytování s cílem motivovat uprchlíky k hledání vlastního bydlení, skutečně potřební by ale dostávali sociální podporu. Zaměstnavatelé by pak museli hlásit u běženců s dočasnou ochranou druh pracovního vztahu a výši jejich příjmů, a to kvůli nároku na dávky.

Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů bude snazší

Povolování staveb malých obnovitelných zdrojů energie, hlavně fotovoltaických elektráren, bude jednodušší. Zajistí to novela energetického zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to oznámil Hrad. Snazší povolování se podle novely bude týkat staveb obnovitelných zdrojů s výkonem do 50 kilowattů (kW).

Na tuto úroveň se z deseti kW zvýší limit výkonu pro menší solární elektrárny, od kterého musejí jejich majitelé žádat Energetický regulační úřad (ERÚ) o licenci na výrobu elektřiny a vyřizovat si živnost. Nebudou potřebovat ani stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu, pokud zdroj bude součástí stavby, nezasáhne do nosných konstrukcí a nezmění způsob užívání stavby.

Při stavebních úpravách, jejichž součástí bude instalace obnovitelného zdroje energie, nebude podle novely posuzován vzhled stavby. Ministerstvo financí bude moci za mimořádné tržní situace poskytovat obchodníkům s energiemi úvěry za účelem odvrácení škod v národním hospodářství nebo k řešení situace. O úvěru nebo zápůjčce bude rozhodovat vláda, která podmínky stanoví svým nařízením.

Kabinet předložil novelu hlavně kvůli snížení energetické závislosti na Rusku. Novinky mají podpořit budování malých výroben elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zjednodušení se bude týkat i staveb umístěných na území významném z hlediska životního prostředí či památkové péče.

Vládní návrh počítal s tím, že obnovitelné zdroje energie do limitu 50 kW v zastavěném území nebo zastavitelné ploše se dostanou mezi stavby v takzvaném volném režimu, napříště by tak neměly vyžadovat rozhodnutí o umístění ani územní souhlas. Sněmovna ale změnila tuto podmínku tak, že stavby budou muset být v souladu s územně plánovací dokumentací. Cílem je zachovat plochy určené k bytové výstavbě pouze k tomuto účelu.

Sněmovna v předloze upravila také pravidla pro výběr dodavatele poslední instance. V případě, že je v daném území více takových dodavatelů, by podle něj měli obchodníci dodávat plyn nebo elektřinu podle toho, jak se dohodnou a dohodu by museli oznámit ERÚ. Teprve pokud by se nedohodli, stal by se dodavatelem poslední instance ten z nich, který má nejvíc odběrných míst.

Bez územního souhlasu bude možné stavět také elektrická připojení k distribuční soustavě a smyčky na hladině nízkého napětí, a to v maximální délce 25 metrů od již existující distribuční sítě. Do poloviny příštího roku novela prodlouží lhůtu, do kdy je možné dokládat kritéria udržitelnosti a úspor emisí skleníkových plynů čestným prohlášením.

Působnost české Vojenské policie se rozšíří na vojáky cizích států

Působnost české Vojenské policie se rozšíří i na ochranu ozbrojených sil cizích států. Vojenští policisté tak budou moci například doprovázet kolony jejich techniky při průjezdech přes Česko. Změnu přinese vládní novela, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman. ČTK to oznámil Hrad.

Současný zákon zahrnuje podle ministerstva obrany působnost Vojenské policie pouze na české ozbrojené síly. Pokud Českem projíždí spojenecké armádní kolony, vojenští policisté na ně sami dohlížet nemohou. V praxi teď v takových případech Vojenská policie spolupracuje s republikovými policisty. Novela tento stav změní, vojenským policistům také umožní dohled nad bezpečností a plynulostí provozu vozidel.

Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) už dříve uvedla, že novelu je nutno urychleně přijmout kvůli posílení obrany východního křídla NATO vzhledem k nynější ruské vojenské invazi na Ukrajinu. Českem projíždí více konvojů například na Slovensko a do Polska.

Vojenská policie nyní navíc nemůže samostatně působit na zahraničních misích, třeba při výcviku policejních jednotek, pokud se mise na daném místě neúčastní i české ozbrojené síly. Novela proto upravuje podmínky, za kterých vojenský policista může působit při plnění úkolů v zahraničí.