Severoatlantická aliance se zabývá obavami, které Turecko vyjádřilo ohledně rozšíření o Švédsko a Finsko, a chystá se na ně reagovat. Podle agentury AFP to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal opakovaně najevo, že Ankara se staví odmítavě k žádosti o členství této dvojice severských zemí, a dnes tento postoj zopakoval.
"Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu", řekl Stoltenberg při návštěvě dánské Kodani. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v alianci nejsou nic neobvyklého. "V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení," uvedl.
Přestože řada členských států vyjádřila oběma skandinávským zemím podporu, Turecko svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že především Švédsko vydá členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy. Proti vstupu dvojice se postavil i chorvatský prezident Zoran Milanović, který uvedl, že požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance.
V debatě se studenty dnes turecký prezident Erdogan uvedl, že Ankara na svém postoji trvá. "Naše významné přátele jsme informovali, že bychom řekli ne vstupu Švédska a Finska do NATO, a tímto směrem budeme pokračovat," řekl Erdogan. Zmínil, že obě země hostí skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících (PKK) a její syrskou odnož - milice YPG a dodávají jim finanční i vojenskou pomoc. Tyto organizace považuje Ankara za teroristické. Největší výtky Erdogan směřoval na adresu Švédska.
Turecká média v uplynulých dnech informovala, že Švédsko a Finsko kladně nevyřídily desítky tureckých žádostí o vydání lidí spojených s PKK či s klerikem Fetullahem Gülenem, kterého Ankara považuje za inspirátora neúspěšného vojenského puče z roku 2016. Erdogan dnes zmínil také zákaz vývozu zbraní, které obě skandinávské země přijaly v roce 2019. Tehdy kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie zavedly restrikce na vývoz vojenského materiálu i další země NATO, které je však postupně zrušily.
Britský ministr obrany Ben Wallace dnes rovněž dal najevo víru, že existuje způsob, jak turecké obavy řešit. "Myslím si, že existuje cesta, jak to překonat. Myslím, že se k ní nakonec dostaneme, a je velmi důležité, abychom v tomto procesu naslouchali všem členům a jejich obavám, a určitě budeme naslouchat Turecku," řekl Wallace.
Nizozemský premiér Mark Rutte a německý kancléř Olaf Scholz dnes společně vyjádřili přesvědčení, že se nakonec ohledně přijetí Švédska a Finska do aliance podaří najít shodu. Podle kancléře je o tom přesvědčená většina členských zemí. Německo dělá vše pro to, aby se obě země staly členy, dodal Scholz.
Stoltenberg se dnes v Dánsku vyjádřil i k válce na Ukrajině, která mimo jiné zapříčinila, že Švédsko a Finsko ve středu oficiálně podaly přihlášku do severoatlantické aliance. NATO podle něj musí být připraveno na možnost, že konflikt může trvat ještě dlouho. Rusko nebylo podle aliance schopné dosáhnout svých cílů na Ukrajině, zřejmě se jich zatím ale nevzdalo. Kyjev tuto válku stále může vyhrát, dodal Stoltenberg.
Finsko a Švédsko dle Bidena splňují podmínky pro členství v NATO
Finsko a Švédsko splňují "všechny požadavky" pro členství v Severoatlantické alianci, řekl dnes americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Oznámil též, že jeho vláda do konce dne předloží Kongresu zprávy týkající se přijetí obou skandinávských států do NATO, informovala agentura Reuters. Vzhledem k vyjádření kongresových lídrů lze očekávat, že Spojené státy vstup Finska a Švédska relativně rychle odsouhlasí.
Biden se sešel s finským prezidentem Saulim Niinistö a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou den poté, co jejich země oficiálně předaly NATO žádosti o vstup. Pro jejich přijetí do aliance je zapotřebí souhlas všech stávajících členských států. Největší překážkou se v tomto směru zdá být Turecko, které dává najevo nesouhlas a domáhá se vyslyšení svých požadavků týkajících se kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.
Washington naopak přijetí dvou nových členů vyjadřuje silnou podporu a prezident Biden dnes Finsko i Švédsko označil za hrdé demokratické země a velmi blízké partnery. "Splňují všechny požadavky NATO, s přehledem. A mít dva nové členy na dalekém severu zlepší bezpečnost naší aliance a prohloubí naši bezpečnostní spolupráci," řekl při společném vystoupení s finským prezidentem a premiérkou Švédska.
Niinistö a Anderssonová pak podle Reuters mluvili o rozhovorech s Tureckem ohledně změny jeho postoje. Švédská premiérka řekla, že její země už nyní jedná se všemi členy aliance o případných výhradách, finský prezident zase uvedl, že připraven s Ankarou probrat její obavy spojené s přijetím do NATO.
Rozhovorům s Tureckem se věnuje také Bidenova administrativa, která ve věci dává najevo optimismus. Ve středu se v New Yorku sešli americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho turecký protějšek Mevlut Cavusoglu. Podle agentury AP setkání příliš nevyjasnilo "závažnost" tureckých výhrad proti vstupu dvojice skandinávských zemí do aliance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím pokračoval ve výpadech proti Finsku a Švédsku a Ankara zablokovala rychlé zahájení vstupní procedury na jednání velvyslanců zemí NATO. Od severských zemí žádá kroky proti skupinám usilujícím o samostatný Kurdistán, které považuje za teroristické.
Turecký odpor však nebrání dalším aliančním zemím v interním projednávání finského a švédského zájmu o vstup do aliance. Přijetí dvou nových států ve středu odsouhlasila česká vláda a kroky podniká také ta americká.
"Dnes moje administrativa předkládá Kongresu Spojených států zprávy o přijetí obou zemí do NATO, aby Senát mohl efektivně a rychle postupovat v poradní funkci a odsouhlasení dohody," oznámil Biden. V Senátu je podle něj podpora pro co nejrychlejší schválení finského a švédského členství, "jakmile budou probrány pohledy všech spojenců a NATO schválí přijímací protokoly".
Vstup Finska a Švédska má podle všeho silnou podporu mezi Bidenovými demokraty i mezi zákonodárci Republikánské strany. Její lídr v Senátu Mitch McConnell před několika dny navštívil Helsinky i Stockholm a vyslovil se pro rychlé začlenění dvou severských států do aliance. "Udělám vše, co bude v mých silách, abych uspíšil ratifikaci úmluv v Senátu," uvedl v úterý a půdě Kongresu.
Podle nové zprávy o zákazu knih v amerických školách je hororový spisovatel Stephen King autorem, jehož díla jsou nejčastěji cenzurována. Během školního roku 2024–2025 zaznamenala organizace PEN America více než 6 800 případů, kdy byly knihy dočasně nebo trvale staženy z oběhu. Ačkoli je toto číslo nižší než 10 000 případů v předchozím školním roce, stále výrazně převyšuje úroveň z doby před několika lety, kdy PEN America necítila potřebu takové zprávy sestavovat.
Zpěvačka Madonna se v pondělním díle podcastu „On Purpose“ s Jayem Shettym svěřila, že během vleklého soudního sporu s bývalým manželem Guyem Ritchiem o opatrovnictví syna Rocca v roce 2016 zvažovala sebevraždu.
Hollywoodská herečka Nicole Kidman a country zpěvák Keith Urban se po bezmála dvacetiletém manželství rozešli. Zprávu potvrdil BBC zdroj blízký páru. Slavná dvojice se vzala v červnu roku 2006 a má spolu dvě dcery, Sunday Rose (17) a Faith Margaret (14).
Nová kapitola StarDance se začala psát o uplynulém víkendu v Karlových Varech, kde se odehrála úvodního historicky prvního turné. Jeho specialitou je, že se nevysílá každý večer na televizních obrazovkách. A někteří lidé se s tím zjevně nesmířili.
Bývalý starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný je opět na svobodě. Ve čtvrtek opustil vazební věznici v Liberci, kde si od začátku července odpykával tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky.
Po Zdeňku Svěrákovi přispěchal se svou troškou do mlýna před volbami další známý herec. Petr Čtvrtníček to jako vždy pojal po svém. V klipu, který se objevil na sociálních sítích, si vzal na paškál komunisty a jejich předsedkyni Kateřinu Konečnou.
Americký prezident Donald Trump už plní titulky médií jiným způsobem, ale sám vzpomíná na zářijovou návštěvu Velké Británie. Na Ostrovech jej hostil britský král Karel III. Šéf Bílého domu se podle dostupných informací chystá oplatit zdvořilost, chce totiž některého z členů britské královské rodiny pozvat do USA.
Uplynul další rok. Již pošesté se během prvního říjnového dne vzpomínalo na Karla Gotta, který v roce 2019 naposledy vydechl po dlouhém a statečném boji s vážnou nemocí. V srdcích lidí ale žije dál, což se ve středu opět potvrdilo.
Další z dětí Bolka Polívky se rozhodlo zkusit vydat ve stopách slavného otce. V novém televizním seriálu Bratři a sestry z dílny televize Nova se objevuje jeho syn Jan, kterého má herec se současnou manželkou Marcelou.
Svět zasáhla ještě ve středu večer velmi smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela Jane Goodallová, světově proslulá expertka na život primátů, zejména šimpanzů. Informovala o tom britská BBC.
Po víkendu bude následovat první ryze říjnový týden, jenž by měl ve srovnání s aktuálním týdnem přinést teplejší počasí. Teploty vyšplhají až na 19 stupňů, ukazuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Šest let dnes uplynulo od smrti nejslavnějšího českého zpěváka. Česko se 1. října 2019 dozvědělo, že Karel Gott podlehl vážné nemoci, se kterou se potýkal v závěru života. Jak si dnes mnohonásobného Slavíka připomněli jeho nejbližší?