Severoatlantická aliance se zabývá obavami, které Turecko vyjádřilo ohledně rozšíření o Švédsko a Finsko, a chystá se na ně reagovat. Podle agentury AFP to dnes řekl generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dal opakovaně najevo, že Ankara se staví odmítavě k žádosti o členství této dvojice severských zemí, a dnes tento postoj zopakoval.
"Samozřejmě chceme reagovat na obavy, které Turecko vyjádřilo, abychom nalezli dohodu o dalším postupu", řekl Stoltenberg při návštěvě dánské Kodani. Zopakoval, že schválení žádostí podle něj bude i přes výhrady Turecka rychlé. Dodal, že neshody v alianci nejsou nic neobvyklého. "V NATO máme mnoho zkušeností s tím, že v případě rozdílných názorů si sedneme a najdeme řešení," uvedl.
Přestože řada členských států vyjádřila oběma skandinávským zemím podporu, Turecko svůj souhlas podmiňuje mimo jiné tím, že především Švédsko vydá členy kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy. Proti vstupu dvojice se postavil i chorvatský prezident Zoran Milanović, který uvedl, že požádá chorvatského zástupce v NATO, aby hlasoval proti přijetí Finska a Švédska do aliance.
V debatě se studenty dnes turecký prezident Erdogan uvedl, že Ankara na svém postoji trvá. "Naše významné přátele jsme informovali, že bychom řekli ne vstupu Švédska a Finska do NATO, a tímto směrem budeme pokračovat," řekl Erdogan. Zmínil, že obě země hostí skupiny navázané na Stranu kurdských pracujících (PKK) a její syrskou odnož - milice YPG a dodávají jim finanční i vojenskou pomoc. Tyto organizace považuje Ankara za teroristické. Největší výtky Erdogan směřoval na adresu Švédska.
Turecká média v uplynulých dnech informovala, že Švédsko a Finsko kladně nevyřídily desítky tureckých žádostí o vydání lidí spojených s PKK či s klerikem Fetullahem Gülenem, kterého Ankara považuje za inspirátora neúspěšného vojenského puče z roku 2016. Erdogan dnes zmínil také zákaz vývozu zbraní, které obě skandinávské země přijaly v roce 2019. Tehdy kvůli tažení turecké armády na severu Sýrie zavedly restrikce na vývoz vojenského materiálu i další země NATO, které je však postupně zrušily.
Britský ministr obrany Ben Wallace dnes rovněž dal najevo víru, že existuje způsob, jak turecké obavy řešit. "Myslím si, že existuje cesta, jak to překonat. Myslím, že se k ní nakonec dostaneme, a je velmi důležité, abychom v tomto procesu naslouchali všem členům a jejich obavám, a určitě budeme naslouchat Turecku," řekl Wallace.
Nizozemský premiér Mark Rutte a německý kancléř Olaf Scholz dnes společně vyjádřili přesvědčení, že se nakonec ohledně přijetí Švédska a Finska do aliance podaří najít shodu. Podle kancléře je o tom přesvědčená většina členských zemí. Německo dělá vše pro to, aby se obě země staly členy, dodal Scholz.
Stoltenberg se dnes v Dánsku vyjádřil i k válce na Ukrajině, která mimo jiné zapříčinila, že Švédsko a Finsko ve středu oficiálně podaly přihlášku do severoatlantické aliance. NATO podle něj musí být připraveno na možnost, že konflikt může trvat ještě dlouho. Rusko nebylo podle aliance schopné dosáhnout svých cílů na Ukrajině, zřejmě se jich zatím ale nevzdalo. Kyjev tuto válku stále může vyhrát, dodal Stoltenberg.
Finsko a Švédsko dle Bidena splňují podmínky pro členství v NATO
Finsko a Švédsko splňují "všechny požadavky" pro členství v Severoatlantické alianci, řekl dnes americký prezident Joe Biden, který v Bílém domě jednal s lídry dvojice severských zemí. Oznámil též, že jeho vláda do konce dne předloží Kongresu zprávy týkající se přijetí obou skandinávských států do NATO, informovala agentura Reuters. Vzhledem k vyjádření kongresových lídrů lze očekávat, že Spojené státy vstup Finska a Švédska relativně rychle odsouhlasí.
Biden se sešel s finským prezidentem Saulim Niinistö a švédskou premiérkou Magdalenou Anderssonovou den poté, co jejich země oficiálně předaly NATO žádosti o vstup. Pro jejich přijetí do aliance je zapotřebí souhlas všech stávajících členských států. Největší překážkou se v tomto směru zdá být Turecko, které dává najevo nesouhlas a domáhá se vyslyšení svých požadavků týkajících se kurdských organizací, které Ankara považuje za teroristy.
Washington naopak přijetí dvou nových členů vyjadřuje silnou podporu a prezident Biden dnes Finsko i Švédsko označil za hrdé demokratické země a velmi blízké partnery. "Splňují všechny požadavky NATO, s přehledem. A mít dva nové členy na dalekém severu zlepší bezpečnost naší aliance a prohloubí naši bezpečnostní spolupráci," řekl při společném vystoupení s finským prezidentem a premiérkou Švédska.
Niinistö a Anderssonová pak podle Reuters mluvili o rozhovorech s Tureckem ohledně změny jeho postoje. Švédská premiérka řekla, že její země už nyní jedná se všemi členy aliance o případných výhradách, finský prezident zase uvedl, že připraven s Ankarou probrat její obavy spojené s přijetím do NATO.
Rozhovorům s Tureckem se věnuje také Bidenova administrativa, která ve věci dává najevo optimismus. Ve středu se v New Yorku sešli americký ministr zahraničí Antony Blinken a jeho turecký protějšek Mevlut Cavusoglu. Podle agentury AP setkání příliš nevyjasnilo "závažnost" tureckých výhrad proti vstupu dvojice skandinávských zemí do aliance. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan mezitím pokračoval ve výpadech proti Finsku a Švédsku a Ankara zablokovala rychlé zahájení vstupní procedury na jednání velvyslanců zemí NATO. Od severských zemí žádá kroky proti skupinám usilujícím o samostatný Kurdistán, které považuje za teroristické.
Turecký odpor však nebrání dalším aliančním zemím v interním projednávání finského a švédského zájmu o vstup do aliance. Přijetí dvou nových států ve středu odsouhlasila česká vláda a kroky podniká také ta americká.
"Dnes moje administrativa předkládá Kongresu Spojených států zprávy o přijetí obou zemí do NATO, aby Senát mohl efektivně a rychle postupovat v poradní funkci a odsouhlasení dohody," oznámil Biden. V Senátu je podle něj podpora pro co nejrychlejší schválení finského a švédského členství, "jakmile budou probrány pohledy všech spojenců a NATO schválí přijímací protokoly".
Vstup Finska a Švédska má podle všeho silnou podporu mezi Bidenovými demokraty i mezi zákonodárci Republikánské strany. Její lídr v Senátu Mitch McConnell před několika dny navštívil Helsinky i Stockholm a vyslovil se pro rychlé začlenění dvou severských států do aliance. "Udělám vše, co bude v mých silách, abych uspíšil ratifikaci úmluv v Senátu," uvedl v úterý a půdě Kongresu.
Anna Slováčková se mohla v závěru života spolehnout i na přítele Matěje, který se zamlouval i jejím rodičům. Jeden z nich dokonce věřil, že vztah se posune na další úroveň a dojde ke svatbě. Jak víme, tenhle sen už se nesplní.
Odvolací soud v Londýně dnes vyslechl tvrzení právního zástupce prince Harryho, podle kterého byl vévoda ze Sussexu nespravedlivě vyčleněn a podroben nižší a neodůvodněné úrovni bezpečnostní ochrany ve Spojeném království. Jde o nejnovější právní krok prince, který se snaží zvrátit rozhodnutí Nejvyššího soudu, jenž potvrdil, že Harry už nemá nárok na stejnou policejní ochranu, jakou mají ostatní aktivní členové královské rodiny.
Pověst slavných osobností může někdy utrpět bez jejich vědomí. Stačí třeba, aby se neznámí podvodníci vydávali za Helenu Vondráčkovou a vylákali z důvěřivých lidí peníze. Takový případ aktuálně řeší policisté z Královéhradeckého kraje. Informovali o tom na webu.
Hackeři v úterý úspěšně napadli profil českého premiéra Petra Fialy (ODS) na sociální síti X, kde se nakrátko objevily nepravdivé příspěvky. Případem se zabývá policie, Fiala se strážci zákona spolupracuje na vyšetření incidentu.
Luxusní hotely, prestižní developerské projekty i skrytý klub s elitní klientelou. Dokumentární film Dynastie odhaluje, jak se István Tiborcz, zeť maďarského premiéra Viktora Orbána, vyšvihl mezi nejbohatší muže země. Klíčovou roli v jeho podnikatelském vzestupu sehrály veřejné zakázky a vazby na státní instituce. Investigativní novináři z několika redakcí přinášejí detailní obraz systému, v němž moc a byznys splývají v jedno. S jedním z autorů snímku jsme mluvili o tom, co všechno zjistili – a proč právě teď jejich práce rezonuje i za hranicemi Maďarska.
Evu Burešovou zasáhla v neděli večer zpráva o úmrtí Aničky Slováčkové v nezáviděníhodné situaci. Nacházela se totiž před televizními kamerami, které zachytily smutek v její tváři. Eva se pak v pondělí vyjádřila k odchodu kamarádky i na sociální síti.
Přes den už sice teploty po uplynulém víkendu rostou, ale zima ještě stále vystrkuje růžky. Během následující noci klesnou minima až na -5 °C. Platí proto výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) před mrazem ve vegetačním období.
Jsou to dva dny, co na věčnost odešla Anička Slováčková, která statečně bojovala se zákeřnou rakovinou. Smutná zpráva zasáhla celou zemi, během pondělí spontánně vzniklo pietní místo u pražského domu jejích rodičů, tedy Felixe Slováčka a Dády Patrasové.
Víra v dezinformace nebo konspirační teorie je rozšířený jev, který může mít různé příčiny. Patří mezi ně mimo jiné ztráta důvěry ve veřejné instituce či média, ale také přirozené psychologické faktory, jako je strach, potřeba jistoty nebo přesvědčení o vlastní výjimečnosti.
Zdrcený Felix Slováček v neděli večer rozesmutnil Česko, když potvrdil, že jeho milovaná dcera Anička po dlouhém a statečném boji se zákeřnou rakovinou odešla na věčnost. Bolest, jakou si neumíme představit, po necelém dni rozhodně neodezněla. Spíše se znásobila.
Policie v Plzni vyšetřuje od noci z pondělí na úterý případ pokusu o vraždu a následné sebevraždy. Ke konfliktu došlo mezi rodinnými příslušníky. Muž zemřel, žena skončila v nemocnici.
Mirai Navrátil se v poslední době ocitá v situacích, kdy se jiní lidé dostávají do křížku se zákonem. Stačí si vzpomenout na loňské napadení zpěváka v Hradci Králové. Nyní byl frontman jedné z nejpopulárnějších českých kapel okraden.