Poslanci německého Spolkového sněmu dnes výraznou většinou hlasů vyslovili souhlas s přistoupením Finska a Švédska k Severoatlantické alianci. Hlasování přihlížely z tribuny finská velvyslankyně Anne Sipiläinenová a švédská vyslankyně Jenny Malmqvistová, které neskrývaly dojetí z německé podpory.
Ještě dnes vstup obou zemí schválila také Spolková rada, která zastupuje německé regiony. Ratifikační proces nyní završí prezident Frank-Walter Steinmeier.
"Nestává se často, aby ve Spolkovém sněmu panovala taková jednota," prohlásil v debatě před hlasováním Johann Wadephul z opoziční konzervativní unie CDU/CSU. "Je to důležitý signál Rusku, že se nenecháme vydírat," doplnil.
Finsko a Švédsko tradičně považovaly neutralitu za pilíř své nezávislosti, po ruské invazi na Ukrajinu ale bezpečnostní politiku přehodnotily a rozhodly se požádat o vstup do NATO. "Švédsko s Finskem byly dlouho přesvědčeny, že jejich bezpečnost může garantovat pouze neutralita. Brutální ruský útok na Ukrajinu tento postoj zvrátil," řekla poslancům ministryně obrany Christine Lambrechtová. "Krok Finska a Švédska je důležitý a je také správný, proto si zaslouží naši plnou podporu," zdůraznila.
Lambrechtová rovněž řekla, že rychlá ratifikace rozšíření NATO v Německu je důkazem spolehlivosti a solidárnosti Berlína. Dodala, že Evropa musí ve světle ruské agrese přehodnotit svou bezpečnost, což Německo již činí mimo jiné tím, že své armádě poskytlo ústavou zaručený zvláštní zbrojní fond o objemu 100 miliard eur (2,47 bilionu Kč).
Návrh zákona, kterým Německo rozšíření aliance ratifikuje, předložili společně vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze, koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) a také opoziční konzervativní unie CDU/CSU. Tento návrh většinově podpořila i protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD), označovaná jako populistická až krajně pravicová.
Čestný předseda AfD Alexander Gauland prohlásil, že jednou z příčin eskalace vztahů mezi Západem a Ruskem sice zůstává rozšiřování NATO na východ, ale že touhu Finů a Švédů po větší bezpečnosti je nutné respektovat.
Proti vstupu Finska a Švédska do NATO se rozhodně postavila ve Spolkovém sněmu jen postkomunistická Levice, která se označuje za protiválečnou a antimilitaristickou stranu. Levice nesouhlasí s rozšiřováním a existencí NATO a ostře odsuzuje i ruskou invazi na Ukrajinu.
Zástupci třiceti členských zemí Severoatlantické aliance v úterý podepsali protokoly o přistoupení Finska a Švédska, čímž učinili zásadní krok k jejich přijetí do aliance. Aby se obě skandinávské země staly členy, musejí přístupové dokumenty ratifikovat všechny alianční státy, což může trvat několik měsíců. Ještě v úterý tak učinily Norsko, Dánsko a Kanada, ve středu pak Estonsko s Islandem a ve čtvrtek ratifikační proces spustilo Polsko.
Český premiér Petr Fiala 3. července řekl, že předpokládá, že český parlament vstup Švédska a Finska do aliance ratifikuje na začátku podzimu. Uvedl to v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi.
Německo se ratifikaci rozhodlo zahájit dnes na poslední schůzi parlamentu před letní pauzou, další řádné zasedání Spolkového sněmu je totiž plánováno až na září. Po Spolkovém sněmu souhlas vyslovila i Spolková rada, což bylo stejně jako v případě poslanců považováno za formalitu, neboť vstup Finska a Švédska má v Německu širokou podporu.
Britský princ Harry údajně nabídl králi Karlovi symbolickou „olivovou ratolest“ – pozvání na Hry Invictus, které se v roce 2027 uskuteční v Birminghamu. Pokud by monarcha nabídku přijal, podle královského experta by to mohlo znamenat mnohem víc než jen jednorázové gesto smíření. Richard Fitzwilliams pro Daily Express uvedl, že v takovém případě by princ Harry a Meghan Markleová velmi pravděpodobně požadovali jednu klíčovou věc: veřejné zviditelnění a společné fotografování.
Občas je těžké uvěřit tomu, na co jsou lidé schopni naletět. Kriminalisté z Prahy se v těchto dnech zabývají případem podvodu, jehož obětí se stal muž, který pod příslibem lásky zaslal veškeré své úspory neznámému člověku, jenž se vydával za slavnou hollywoodskou herečku Sandru Bullock.
Pavel Novotný ve středu nastoupil do pankrácké věznice v Praze, kde si odpyká tříměsíční trest odnětí svobody za porušení předchozí podmínky. Jak to v případě bývalého starosty bývá, z jeho nástupu za mříže se stala jedna velká show. Novotný si ještě řekl, co chtěl.
Svět fotbalu zasáhla tragická zpráva. Útočník anglického Liverpoolu a portugalské reprezentace Diogo Jota už žádné další starty či góly nepřidá. Ve věku pouhých 28 let tragicky zahynul ve Španělsku.
V Česku právě v těchto chvílích vrcholí aktuální vlna veder, kterou odpoledne a večer ukončí silné či velmi silné bouřky. Nová výstraha Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) upravuje územní platnost středečního varování, především co se týká bouřek.
Dvě na sebe navazující výluky zásadně ovlivní ve zbytku probíhajícího týdne provoz metra na lince C. Vlaky nebudou jezdit mezi stanicemi Nádraží Holešovice a I. P. Pavlova, respektive Pražského povstání. S omezením provozu je třeba počítat od čtvrtka až do neděle.
Helena Vondráčková oslavila v uplynulém týdnu 78. narozeniny a zase nechyběla na pódiu. Vystoupila například v Chrudimi, tedy nedaleko svého rodiště. Za dva roky ji ale čeká velká show k osmdesátinám. Jak se to domluvilo?
Neustálým turbulentním vývojem prochází vztah amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska. Po další kritice na adresu šéfa Bílého domu přispěchal jeden z nejbohatších lidí světa s pochvalou, když ocenil Trumpovy zásluhy o mír na Blízkém východě.
Petra Kvitová v úterý odehrála poslední zápas ve Wimbledonu, kde zaznamenala největší úspěchy individuální kariéry. Pořadatelé nejslavnějšího turnaje na to nezapomněli. Kvitová tak dostala možnost se rozloučit i slovy.
Začíná poslední den tropické epizody, která sužovala Česko v dosavadním průběhu týdne. I dnes budou teploty na některých místech šplhat nad třicítku, dorazí však studená fronta, která přinese ochlazení či bouřky. Ty mohou být i velmi silné. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Policie uzavřela vyšetřování případu vyhrožování politikům. Důchodce z jižních Čech vyhrožoval například prezidentovi, předsedkyně Sněmovny či člence vlády. Nyní čelí obvinění. O případné obžalobě rozhodne Obvodní státní zastupitelství pro Prahu 1.
Červen je sice minulostí, ale vzpomínky na porážku Jaromíra Soukupa v zápase s influencerem Markem "Datlem" Valáškem jsou stále živé. Všechno nicméně nasvědčuje tomu, že známý podnikatel je nepoučitelný. Zdroje totiž potvrzují, že chce i přes pokročilý věk a nevalné výsledky v boxerské kariéře pokračovat.